Dvouměsíčník pro kulturu a dialog
V Listech č. 4/2023
Odklon od instrumentálního přístupu k přírodě může ukázat, že spojení mezi ní a lidmi je obousměrné. Příroda nám poskytuje základní statky a služby, ale může být také udržována (málo intenzivní) lidskou činností. Pro zdůraznění vzájemné závislosti někteří navrhli spojit pojem přínos přírody lidem s pojmem přínos lidí přírodě, aby se zdůraznilo nerozlučné spojení mezi naším druhem a zbytkem živého světa.
Telmo Pievani, Sofia Belardinelliová
Od chvíle, kdy začalo světem obcházet strašidlo umělé inteligence inteligentnější než ti, kdo o ní přemýšlejí, rozmáhá se také podivný jásot misomusů, čili nepřátel Múz, kterým přijde přitažlivou představa, že se srazí hřebínek jakýmsi víceméně samozvaným lidským talentům. Kdepak, miláčkové, svět vás nepotřebuje: to, co umíte, svede umělá inteligence zanedlouho líp... Už dnes přece dokáže napsat básně, které od Fráni Šrámka nerozpoznají ani univerzitní profesoři Inu, báseň jako od Fráni Šrámka, která se v žádné sbírce Fráni Šrámka nenajde, se tradičně nazývá plagiát, a také ten byl vynalezen lidmi dávno před umělou inteligencí; univerzitní profesor, byť sebezmatenější, jej určí, jakmile prolistuje Šrámkovo dílo.
Václav Jamek
Začiatok letnej sezóny poznačili na Slovensku dva zdanlivo nesúvisiace javy. V krátkom časovom slede zaútočil medveď na ľ udí v rôznych regiónoch. Tieto incidenty sa udiali zhodou okolností v čase štartujúcej politickej kampane pred septembrovými predčasnými parlamentnými voľbami. To, čo zvykneme označovať ako čiernu labuť, čiže príchod neočakávanej a nepredvídateľnej udalosti s celospoločenským dopadom, by sme u nás mohli premenovať na medveďa hnedého.
Tomáš Horváth
Heda Čepelová, Miroslav Jašurek: Dluh máme, ale úplně jinde
Lukáš Jelínek: Uznání levice nedostane, pokud si je nedokáže vydobýt
Pavel Šaradín: Vláda proti vzdělávání, vědě a výzkumu
Hynek Skořepa: Dvakrát o ochraně přírody
100 let Jiřího Pelikána Luca Cefisi: Proti nacionalismu a za občanský dialog
Juraj Buzalka: O vratkej povahe slovenskej demokracie
Martin Burian: Rakouská normalizace a neutralita
Pavol Ičo: Prvý slovenský predseda vlády ČSR
Zdeněk Víšek: Gdaňsk a jeho polská identita
Ondřej Vaculík: Trnitá cesta za Madáchem
Michael Davies-Venn: Nebezpečné jako oheň
Stefan Lukas: Iráku dochází voda
Hans Kundnani: Převzetí moci zprava?
Telmo Pievani, Sofia Belardinelliová: Hodnota biologické rozmanitosti jako takové
Bonn Juego: Regulace umělé inteligence
S Kerstin Hötteovou hovoří Gerard Rinse Oosterwijk: Souběh dvou transformací
Jiří Hájek: Kafka a my
Jakub Joachim: Uprchli před válkou
Petr Borkovec o básni Tomáše Fürstenzellera: Básníci a vykladači (IL)
Povídky z respíria XV Veronika Bendová: Letnice
Petr Janyška: V republice umění nemá národovectví místo
Marek Dusil: Jak jsem potkal Jana Čepa
Jakub Majmurek: Bojují s dopady technologické revoluce
Adam El Chaar: Královské trauma a narcismus Hollywoodu
Martin Jelínek: Historické sbírky a dnešní politika
Jiří Silný: Kontinent viděný i vlastníma očima
Tomáš Horváth, Václav Jamek, Jan Novotný, Tomáš Tichák, Ondřej Vaculík, Alena Wagnerová
Doreen Warrinerová: Odvážné ženy z Prahy
Herbert Löwit: Cesta do exilu
Gretl Rabasová: Z kanadského deníku
Otto Sulek: Cesta do neznáma
Otto Sulek: Vzpomínky na 2. světovou válku a Kanadu
Felix Skoutajan: Farmářské radosti
Else Sharingová: Nový domov
Henry Weisbach: Hledá se nový domov. Kanadské vzpomínky
Willy Preibisch: Válečná léta ve Finsku a Švédsku
Franz Kratena: Nový začátek ve Skotsku
Vychází 17. srpna 2023. Další číslo vyjde 12. října (uzávěrka 24. září).
Listy lze předplatit nebo koupit u těchto prodejců.
Spisovatel Milan Kundera, který zemřel 11. července 2023 v Paříži ve věku 94 let, byl sám častým autorem Listů před rokem 1989, vyšla v nich i řada ohlasů jeho díla: například A. J. Liehm publikoval v čísle 3 4/1977 obsáhlou esej Milan Kundera, český spisovatel. O Kunderově umění románu psal v č. 2/1989 Květoslav Chvatík. Naposled se dílu i životu velkého autora věnovali Jakub Češka v článku (Ne)známý Milan Kundera (č. 2/2004), v roce 2008 psala Alena Wagnerová o Případu Kundera a krizi české pravice (č. 6/2008).
K letošnímu padesátému výročí úmrtí Egona Hostovského vychází v Knihovně Listů kniha Olgy Hostovské, Václava Sádla a Barbory Svobodové Egon Hostovský a jeho radosti života. Knihu poprvé představíme 16. 5. na přednášce ve spisovatelově rodišti Hronově.
Předchozí publikace Ondřej Vaculík: Člověk jménem Rour
Mohou média předcházet krizi demokracie? Debatu, věnovanou 100. výročí narození Jiřího Pelikána, vedli 13. června v Praze historička Kristina Andělová, politoložka Kateřina Smejkalová, sociolog Ondřej Lánský a šéfredaktor Listů Tomáš Tichák. Záznam debaty lze zhlédnout zde.
V nakladatelství Burian a Tichák vyšlo:
Vladimír Vokál: Saint-Just, krvavý démon Francouzské revoluce
Antonín Bezděk, Václav Stratil: Něco třetího
Devatenáctá cena udělovaná redakcí Listů za práci pro politickou kulturu a občanský dialog patří novinářce Saše Uhlové. Cena spojená s debatou jí byla předána 20. února 2023 v Olomouci, Křížkovského 12. Dalšími hosty debaty na téma Skryté podoby práce byly socioložka Kateřina Nedbálková a politoložka Daniela Ostrá.
Váení čtenáři, také Listy se musí vyrovnávat s prudkým zdraením tisku. Od Nového roku tedy budeme i my nuceni mírné zvýšit prodejní cenu. Mírně vzroste také cena předplatného z 438 Kč na 480 Kč, které ale zústane výhodnější oproti ceně v přímém prodeji. Pokud čtete Listy rádi, věříme, že jim zůstanate věrní. Chcete-li je podpořit, nejlépe tak učiníte objednáním předplatného. Časopis můete předplatit také svým přátelům či blízkým, pokud věříte, e by i je zaujal. Redakce a vydavatelé
Nejdůležitější věc, které si na Listech ceníme, je živý okruh spřízněných lidí. Právě ten jsme se rozhodli podpořit a rozšířit novým komunikačním kanálem, bezplatným elektronickým zpravodajem. Ve svých e-maiIových schránkách ho můžete čekat s každým vydáním Listů. Těšit se můžete na představení nového čísla, doporučení aktuálních textů z našeho archivu, glosy psané přímo pro zpravodaj, pozvánky a další tipy na zajímavé dění. Přihlásít se k odběru můžete zde.
Radek Ocelák: Výprodej na Sněníku i pod ním
Juraj Buzalka: Postsedliaci
Jacek Kuroń a Ukrajina
Oliver Röthig: Zaměstnanci nezavinili růst ivotních nákladů
Adam El Chaar: Bestseller českého Joyce
Viktor Tichák: Lepší jak jak jako
Peter Takáč: Oportunistický Lenin
Jan Novotný: Ecce poeta!
Zuzana Říhová: Slet 1912
Listy jsou k dostání nebo k objednání v prodejnách PNS. Nová i starší čísla časopisu lze zakoupit také ve vybraných knihkupectvích. Nejspolehlivější ovšem je Listy si předplatit.
Projekt Scriptum.cz nekomerčně zpřístupňuje na internetu československá exilová a samizdatová periodika, mezi nimi také všech 19 ročníků časopisu Listy, které vydal v Římě Jiří Pelikán..
Před rokem - výběr z Listů 4/2022
Vratislav Dostál: Česká televize potřebuje posílit
Lukáš Jelínek: Starosti starostů a Starostů
Pavel Šaradín: Na detaily nemáme čas
Radek Ocelák: Výprodej na Sněníku i pod ním</p>
Juraj Buzalka: Postsedliaci
Paola Subacchiová: Slábnoucí kouzlo
Anna Pacześniaková: Levicový politik, který má rád lidi
Bartosz Machalica: Cesta ke sjednocení polské levice
Jiří Málek: Die Linke na křiovatce
Antonín Rašek: Rozladěný koncert velmocí
Zdeněk Víšek: Poslední německý ministr v čs. vládě
Zdeněk Mitáček o básni Petra Krále: Básníci a vykladači (XXXIV)
Zuzana Říhová: Slet 1912
Jan Šícha: Jdete pro rohlíky, a přejede vás tank
Jiří Silný: Je malé pořád milé?
Peter Takáč: Oportunistický Lenin
Adam El Chaar: Bestseller českého Joyce
Copyright © 2003–2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce.
Statistiky.