Knihy nakladatelství Burian a Tichák

Přehled knih vydaných nakladatelstvím Burian a Tichák.

Lidé, společnost, dějiny

Regionální historie – knihy Milana Ticháka

další publikace z regionální historie

Poezie

Próza

Knihovna Listů

 

– Lidé, společnost, dějiny –

Vladimír Vokál: Saint-Just

Krvavý démon Francouzské revoluce

Osobnost Louise de Saint-Justa (1767–1794) je ve většině moderních historických, filozofických i politologických spisů hodnocena schematicky, bez přihlédnutí k jeho životu, vzdělání, politickému vývoji a zejména k jeho málo známým či podceňovaným teoretickým spisům. Marxistickými teoretiky byl v minulosti vzýván jako jeden z prvních apoštolů komunismu, liberály i konzervativci byl vykreslen jako amorální a bezskrupulózní zločinec, který se vyžíval v násilí a diktatuře. Kniha V. Vokála se snaží zhodnotit život a dílo Robespierrova souputníka nezaujatě. Výsledkem je portrét mladého ambiciózního politika a idealistického filozofa, kterého silná touha po nápravě historických křivd přivedla do služeb teroru.

Vladimír Vokál se jako badatel věnuje Francouzské revoluci už více než 20 let. Je autorem životopisu o abbém Sieyésovi. Zkoumá zejména ideové souvislosti francouzských dějin v letech 1789–1799 a snaží se popularizovat významné osobnosti první francouzské republiky.

Vydáno ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií, Olomouc – Praha 2022, brož., 304 stran vč. barevné obrazové přílohy, cena 395 Kč.

Jacek Kuroń: Naděje a rozčarování

Texty z let 1989–2004

Jacek Kuroń (1934–2004) se jako první středoevropský disident v roce 1989 ujal vlády, dne 12. září 1989 se stal ministrem práce a sociálních věcí. Ve skutečnosti byl ve vládách Solidarity mnohem víc, po celou dobu zůstal nejpopulárnějším členem kabinetu a podílel se na důležitých politických rozhodnutích. Psané dílo tvořilo významnou součást Kuroňova působení. Od skautských metodik přes programové stati politické opozice sedmdesátých let až po texty z jeho působení po roce 1989. Český výbor přináší Kuroňovy texty z doby, v níž analyzoval své vládní zkušenosti, snažil se pojmenovat vznikající dějinnou situaci a hledat programové cesty k dalšímu rozvoji.

1. české vydání, přeložil Roman Krasnický, editor Tomáš Zahradníček. Vydáno ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií a Ústavem pro soudobé dějiny. Praha – Olomouc 2022, brož., 246 stran.

K dostání zde, anebo zde.

Michael Schwartz: Wenzel Jaksch

Kapitoly ze života sociálního demokrata z českých zemí

M. Schwartz z mnichovského Institutu pro soudobé dějiny se ve své studii věnuje některým důležitým aspektům politického působení Wenzela Jaksche, posledního předsedy Německé sociálně demokratické strany dělnické v Československu a pozdějšího poslance Spolkového sněmu za SPD. Popisuje Jakschovy snahy o nové zaměření sociální demokracie v 30  letech a analyzuje jeho činnost v poválečné době. V posledních letech v ČR zájem o osobnost Wenzela Jaksche vzrostl. Publikace nabízí diferencovaný pohled na tohoto významného politika

Přeložila Zuzana Schwarzová. Předmluva Vladimír Špidla, Urban Überschär. Vydáno ve spolupráci a za podpory Zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v ČR a Masarykovy demokratické akademie, Olomouc 2021, brož., 88 stran.

Jan Novotný, Jindřiška Svobodová: Jak pracuje věda

O vědeckých poznatcích slýcháme každý den, ale co věda je, jakými metodami postupuje při poznávání světa a proč je v tom úspěšná, nevíme dost. Bylo by přitom užitečné, aby toto pochopení bylo základem obecných znalostí každého, kdo se o svět zajímá. Autoři knihy vysvětlují, jak se vyvíjel vědecký přístup, jaké jsou nástroje vědeckého pokroku, jakou roli a funkci ve vědě mají logika, experiment a myšlenkový experiment, paradox či modely a simulace. Zamýšlejí se nad pojmem kritické myšlení a nevynechávají způsoby hodnocení vědy ani otázky vědecké etiky. Autoři: „Co nás k zájmu o vědu vedlo? Odvážíme se říci, že jeden společný motiv. Věda slibuje poznání, které je spolehlivé a lidi proto mnohem více spojuje, než rozděluje.“ Fyzik Antonín Brablec: „Svěže napsané dílo, které potěší vědce a všechny zvídavé lidi. Text vřele doporučuji všem, kdo hledají pevné body a nenacházejí je.“

Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou Brno.

2. doplněné vydání, Olomouc 2021, brož., 134 stran, cena 198 Kč.

Josef Hofbauer, Emil Strauß: Josef Seliger

Příběh jednoho života

Josef Seliger (1870–1920) byl jednou z nevýznačnějších politických osobností v dějinách českých zemí. Narodil se poblíž Liberce a již záhy se spojil s dělnickým hnutím. České Němce vedl do boje o rovné hlasovací právo a o sociální práva. Po konci první světové války požadoval nejprve právo na sebeurčení Němců v Československu. Pak však dovedl sociálně demokratickou stranu českých Němců k práci pro demokratické Československo, jež stanovila směřování sudetoněmeckých demokratů až do roku 1938. Novináři Josef Hofbauer a Emil Strauß napsali dodnes jedinou Seligerovou biografii. První české vydání, přeložila Zuzana Schwarzová.

Kniha vychází s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

Ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií, Olomouc 2021, brož., 208 stran, cena 229 Kč.

Sametová budoucnost?

Eseje o naší současnosti

Sborník, jehož cílem je kritická reflexe posledních tří desetiletí české společnosti z hlediska demokracie, sociální nerovnosti, vztahu k minulosti a k Západu, ekologické udržitelnosti nebo digitalizace. Editory sborníku jsou politolog Petr Drulák a právník Petr Agha. Společně s nimi přispěli historička umění Milena Bartlová, filozof Martin Dokupil Škabraha, politoložka Anna Durnová, politolog Jaroslav Fiala, filozof Michael Hauser, politolog Ondřej Slačálek a socioložka Tereza Stöckelová.

Ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií, Praha – Olomouc 2019, brož., 168 stran, cena 220 Kč.

Josef Hofbauer: Velký starý muž

Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení a vykresluje republiku, která nabízela občanům německé národnosti stejné možnosti jako Čechoslovákům. V roce 1938, kdy se už většina sudetských Němců od Československé republiky a Masarykova odkazu odvrátila, představuje Hofbauerova kniha jeden z posledních pokusů demokratických sudetských Němců, jak získat své krajany pro republiku a vyrvat je ze spárů Sudetoněmecké strany.

1. české vydání, přeložila Zuzana Schwarzová. Předmluva Vladimír Špidla.

Ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií, Olomouc 2018, brož., 176 stran, cena 219 Kč.

Radka Šustrová (ed.): Demokracie a socialismus

První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují. Tvrdí, že socialismus bez demokracie ani demokracie bez socialismu nemohou nastolit rovnováhu v občanské společnosti. Zastávají se občanských a sociálních práv. Ve své době byly nástinem „cesty z krize“ ;První kavárny – politické, ekonomické a sociální, s nž se Československo potýkalo po krachu newyorské burzy v roce 1929.

Recenze na knihu zde.

Ve spolupráci s Masarykovou demokratickou akademií, Olomouc 2018. Brožované, 244 stran, cena 249 Kč.

Studie o politice na lokální úrovni. Olomouc a Opolí ve třetí dekádě demokratického vládnutí

Editoři knihy, politologové z Olomoucké Univerzity Palackého a Opolské univerzity Pavel Šaradín, Ewa Ganowiczová a Radomir Sztwiertnia, představují a analyzují vývoj demokratického vládnutí v hlavních městech Opolského vojvodství a Olomouckého kraje, porovnávávají uspořádání jejich samospráv a mapují současnou podobu městského vládnutí a identit měst. Jsou přesvědčení, že získané poznatky lze vztáhnout i na jiná středně velká města obou zemí.

Olomouc 2019, Brožované, 160 stran, cena 159 Kč.

Jana Gyüreová: Demokracie, stát a společnost

Případová studie Polské republiky

Monografie se zabývá vnímáním demokratických hodnot v Polsku. Cílem je objasnit, nakolik země naplňuje prvky neliberální demokracie, či zda jde jen o jakousi anomálii, která bude zpětně považována za součást vývoje evropských demokracií. Snaží se také zdůvodnit, proč se Polsko onou cestou změn vydalo, a nalézt souvislost s předchozím vývojem politického systému.

Ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého, Olomouc 2019, Brožované, 144 stran, cena 150 Kč.

Jindřich Buxbaum: Židé v diaspoře

Život současných židovských společenství ve fotografiích s textovým doprovodem Daniela Soukupa. Fotograf Jindřich Štreit na obálku napsal: „Jestliže jdeme koncepčně, cílevědomě a s jasnou představou za svým snem, dokážeme neuvěřitelné. Pro Jindřicha takovou vysněnou metou bylo vydání knihy... Po několik let soustředěně pracuje na fotografickém cyklu s židovskou tematikou... Aby zachytil atmosféru setkání, událostí, slavností nebo prostředí, ve kterém doposud nebyl, a to i po několikáté... navštěvuje hřbitovy, a nejen ty, kde odpočívají jeho příbuzní. Neváhá zajet do Izraele, do Londýna, na Ukrajinu nebo do Osvětimi a Treblinky. Po jednotlivých střípcích skládá svůj příběh života od narození až po jeho konec...Tato kniha přichází na svět s pokorou a úctou. Přijměte ji jako poctu židovskému národu." S předmluvou Leo Pavláta a doslovem Karola Sidona. 103 celostránkových černobílých fotografií,

Olomouc 2017, váz., 136 stran, 365 Kč.

Juraj Buzalka (ed.): Proti vetru

Reflexie k životnému jubileu sociálneho antropológa Juraja Podobu

Do sborníku statí z oboru sociální a kulturní antropologie přispělo 11 většinou slovenských a českých autorů, kteří se hlásí k této společenské vědě, ale také po jednom autorovi z Polska a Maďarska. Vyšlo při příležitosti 60. narozenin předního odborníka v dané oblasti J. Podoby, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Komenského v Bratislavě.

Ve spolupráci se Slovenskou asociáciou sociálnej antropológie (edícia Teórie a metody, sv. 2), Olomouc 2018, Brožované, 180 stran, cena 190 Kč.

Dušan Havlíček: Listy v exilu

Obsahová analýza časopisu Listy, který v letech 1971–1989 vydával v Římě Jiří Pelikán. Zkoumaných 19 ročníků zahrnuje 95 čísel, 9 dvojčísel, 14 mimořádných čísel, zvláštních čísel a příloh. Jejich obsah tvoří 5713 příspěvků, otištěných na 8994 tiskových stranách. Autor v první části knihy shrnuje údaje o vývoji obsahu časopisu, který se proměňoval v závislosti na politické a společenské situaci v Československu i ve světě. Rozbor se přitom opírá o specifický kódovací systém, který odpovídá obsahu časopisu. V druhé, mnohem obsáhlejší části jsou podle klíčových témat citovány výňatky a z podstatných příspěvků, které byly v Listech otištěny. Tato „čítanka“ umožňuje - vždy s přesnými odkazy na pramen - učinit si věrohodnou představu o vývoji názorů na probíhající politické a společenské dění. Vydává rovněž svědectví o významném příspěvku časopisu k zápasu o prosazení demokratických změn v okupovaném Československu a v celém sovětském bloku.

Olomouc 2008, 904 stran, 590 Kč

 

– Knihy Milana Ticháka –

Milan Tichák, Tomáš Tichák: Nový lexikon olomouckých ulic

Kniha navazuje na Lexikon olomouckých ulic z roku 2009 a doplňuje jej o 80 názvů ulic od té doby nově vzniklých. V úvodu popisuje s obrazovým doprovodem historii pojmenovávání ulic v Olomouci. Stěžejní a nejrozsáhlejší kapitolou je abecední přehled 745 současných názvů ulic a náměstí, popsán je vždy význam názvu a vývoj pojmenování. Seznam je doplněn o ulice v minulosti zaniklé. Následuje rejstřík všech názvů ulic a náměstí od roku 1841, kdy bylo jejich označení úředně zavedeno, a 14 stran barevných mapových schémat podle jednotlivých městských částí.

Olomouc 2023, brož., 192 stran, 269 Kč

Milan Tichák: Ztracené a znovunalezené adresy

O tom, co v Olomouci bývalo a co už není

Poslední dílo Milana Ticháka (20. 8. 1933–23. 9. 2020)

Nejen podle starých adresářů a telefonních seznamů sleduje autor, jak měnily ulice jména či které ulice zanikly, kde bývaly pošty, kde čekávaly na zákazníky drožky, omnibusy a tramvaje. Také kde se nacházela a jak se jmenovala všechna olomoucká kasárna. Dočteme se o proměnách zemských, okresních, krajských a jiných úřadů, o tom, jak se obnovovala univerzita, kde byly věznice, nemocnice a fary. Dalšími tématy jsou zábava, kultura, volný čas: noviny, nakladatelství, knihkupectví, knihovny, muzea, hřiště a stadiony, koupaliště a plovárny, letiště, dostihy a mnoho jiného. Dočteme se také, že i barokní olomoucké kašny se stěhovaly z místa na místo. Nové vydání úspěšné knihy Ztracené adresy z roku 2007, které autor rozšířil o novou kapitolu. Na 100 částečně nových a dosud neznámých fotografií, reprodukcí a mapek z historie města.

Olomouc 2020, váz., 198 stran, 269 Kč

Milan Tichák: Cestou okolo Olomouce

Další vycházky nevšedním městem

Autor volně navazuje na řadu svých úspěšných publikací o olomoucké historii, zejména na knihu Olomoucké vycházky. Tentokrát se budeme procházet kolem tzv. ochranného pásma městské památkové rezervace a připomínat budovy, podniky, komunikace, které zde bývaly a už nejsou anebo se výrazně proměnily, a zejména na známé a zajímavé osobnosti, s nimiž jsou jednotlivá místa spjata.

Olomouc 2019, váz., 120 stran, cena 239 Kč.

Milan Tichák: Vzpomínky na starou Olomouc a její předměstí

„Vydejme se na malý výlet do minulosti Olomouce. Jen tak na přeskáčku a ne příliš daleko. Jen nějakých sto či sto padesát let pozpátku, tedy o něco dále, než kam může sahat paměť jednotlivce, vštípená vlastním poznáním a zkušeností.“ Knihy Vzpomínky na starou Olomouc (1997) a volně navazující Paměť olomouckých předměstí (2000) vyvolaly mimořádný ohlas u čtenářů a inspirovaly řadu dalších obdobných publikací. Původní vydání už jsou nedostupná. Čtenáři dostávají tentokrát obě knihy v jednom svazku, navíc opravené a aktualizované.

3. vydání, Olomouc 2018, váz., 320 stran, cena 290 Kč

Milan Tichák: Příběhy olomouckých pomníků a hřbitovů

Autor pohlíží do historie města skrze pomníky a pamětní desky v ulicích upomínající na významné osobnosti i dějinné události, ale rovněž o náhrobky na zdejších hřbitovech. Pomníky a pamětní desky autor popisuje od nejstarších, zachovaných již od středověku (také však těch, které již zmizely), až po nejnovější pamětní kameny (Stolpersteine). Nejde jen o popis předmětů, ale především o objasnění historických, společenských či politických okolností, za kterých vznikaly (i proč zanikaly). To vše v literární čtivé formě. Knihu doprovází 170 fotografií, k nalezení konkrétních náhrobků pomáhá plánek neředínského hřbitova.

Olomouc 2016, 332 stran, vázané,, 279 Kč.

Milan Tichák: Olomoucké vycházky

Po všedních cestách nevšedním městem.

Nová kniha Milana Ticháka se od jeho předchozích úspěšných publikací poněkud odlišuje. Nepojednává o městě a jeho často zapomenutých historických osudech tematicky, nýbrž místopisně. Je neobvyklým knižním průvodcem pro ty, kteří chtějí vědět víc, než v běžném bedekru najdou: o osudech významných osob spjatých s danou lokalitou i o neznámých událostech, jež se v těchto místech kdysi odehrály. Třináct pomyslných vlastivědných vycházek je vlastně podrobněji rozvedenou rekonstrukcí vycházek skutečných, které autor již řadu let v Olomouci uvádí v rámci činnosti Vlastivědné společnosti muzejní.

Olomouc 2014, váz. 216 stran, cena 259 Kč.

Milan Tichák: Olomouc z nadhledu

Ohlédnutí za nedávnou historií města, tentokrát z výšky: inspiraci knize poskytly nedávno objevené letecké snímky pořízené vojenskými piloty v letech 1925–1927. „Každému ohlédnutí do minulosti musely předcházet pohledy opačným směrem. Někdo vytvořil představu, co se mělo seběhnout, například postavit, předělat či jinak zařídit. Teprve po letech či staletích mohou přijít jiní, kteří z časového nadhledu posoudí, jak se to povedlo. Fotografie pořízené v letech 1925–1927, sestavené do letecké mapy, jakou tenkrát ještě žádné jiné město v republice nemělo, měly pomoci k dokončení jednoho z výhledových plánů. Tedy k pohledu do budoucna.“

Olomouc 2011, 176 stran, 200 Kč

Milan Tichák: Olomouc rodu ženského

Další pohled do novější historie Olomouce si všímá, jak dějiny a osudy města pomáhala utvářet ženská polovina jeho obyvatelstva, ač se o tom v dějepise nikdy příliš nepsalo. Přitom v národnostně rozdělené Olomouci se řada významných ženských osobností v závěru 19. století až do státního převratu v roce 1918 zasloužila o české národní probuzení, ženy měly výrazný podíl na kulturním rozvoji – v pěveckém, dramatickém i výtvarném umění, ale také v oblasti školství, zdravotnictví a sociální péče a po letech i v tělovýchově a sportu. Musely přitom vynaložit daleko víc úsilí než jejich mužští současníci, když jim společenské předsudky bránily nejen v možnostech vyššího vzdělání, ale dokonce i vyšší kvalifikace v manuálních dovednostech, nemluvě už vůbec o uplatnění v politice apod.

Olomouc 2009, 176 stran, 200 Kč

Milan Tichák: Když padly hradby

Olomouc na prahu dvou staletí

Zdaleka ne všechny velkolepé plány rozmachu města po zrušení pevnosti se uskutečnily. Některá témata: Jak vznikla Úřední čtvrť – Než se Nové Lazce staly Letnou – Olomouc znovu opevněná – Kde všude tekla Morava – Pivovary, sladovny, mlýny a solné mlýny – Věhlas, který přijel po kolejích – Nedosněné podnikatelské sny – Lidé, o kterých se mluvilo – Komu patří Fischerova ulice? –První kavárny – Úsvit olomouckých kin.

2. vydání, Olomouc 2018, váz., 192 stran, cena 200 Kč

 

– Další publikace z regionální historie –

Jan Jeništa: Aulegk – Wittner: Zrcadlové osudy

Paralelní příběhy Johanna Aulegka a Václav Wittnera, dvou nespravedlivě zapomenutých stavitelů, kteří svou profesní dráhu spojili s Olomoucí, na konci 19. století slibně rostoucí hanácké metropoli. Jejich životy opisovaly podobnou trajektorii, stavěli podobný rejstřík staveb. Ačkoli jeden Němec, druhý Čech, nikdy neváhali pracovat pro klienty z „druhé strany barikády“. Angažovali se společensky i politicky v národnostně vyhroceném období, kdy byl jeden obviňovaný z německého šovinismu, druhý z českého vyvolávání obstrukcí. Byli štědrými mecenáši, členy profesních sdružení, spolků, porotci u soudu. V Olomouci a na celé Moravě postavili desítky výrazných staveb. Oba však zažili stavební a ekonomický propad v prvních letech 20. století. Oba zemřeli předčasně v době, která nástupem modernismu a po roce 1918 i novým společenským uspořádáním odvrhla vše spojené s někdejší érou historizující Belle Époque.

Olomouc 2021, brož., 80 stran, cena 150 Kč

Václav Sádlo, Olga Hostovská, Dario Casiello: Italové při osvobození Náchoda v květnu 1945

Cena za osvobození Náchoda byla vysoká. 9. května 1945 zde padlo patrně nejvíc sovětských vojáků na jednom místě v ten den v celých Čechách. Tyto události vedly náchodského rodáka Josefa Škvoreckého k napsání románu Zbabělci. Bývalý ředitel muzea v Náchodě Václav Sádlo téma zpracoval již v knize Běloveská tragédie (2006, 2009). Nyní společně s literární historičkou Olgou Hostovskou-Castiellovou a jejím synem Dariem přináší nové poznatky o roli italských antifašistů. Náchod se na konci války v květnu 1945 stal mezinárodním městem. Přes blízkou hranici s tehdejším Německem zde procházeli bývalí zajatci a vězňové ze zemí, s nimiž nacistické Německo bojovalo nebo je okupovalo. Někteří z nich se podíleli na osvobozování města. Byli to především Italové, svědčí o tom i skutečnost, že osm z nich bylo ošetřováno se zraněním ve zdejší nemocnici. Publikace si také všímá, za jakých dramatických okolností se Italové na kladské pomezí dostali. V závěrečné části sleduje jejich návrat do vlasti, který v rozvrácené poválečné Evropě trval i řadu měsíců.

Olomouc 2021, 48 stran, cena 79 Kč

Pavel Lerch: Nejen na pumpy jsou Sigmundi

Výbor vzpomínek na významné podnikatele

Vzpomínkové texty, dopisy a dokumenty o významné podnikatelské rodině, jež z malé dílny v malé hanácké obci Lutín vybudovala světoznámou továrnu na čerpací techniku. Její anglická pobočka se pod vedením Miroslava Sigmunda proslavila za druhé světové války, když pomáhala statisíci ručních pump chránit britská města před požáry při bombardování, vyráběla však také protiplynové filtry do bunkrů, kulomety nebo střelivo. Miroslavův bratr Jan, který zůstal v okupované vlasti, se stal obětí heydrichiády. Uspořádal a komentáři doplnil Pavel Lerch.

Olomouc 2019, 136 stran, cena 169 Kč.

Jana Krejčová: Poutě do Staré Vody u Libavé

ke Sv. Matce Anně Starovodské, uctívané v kostele Sv. Jakuba Většího a Sv. Anny

Historie významného poutního místa v Oderských vrších, známého již z přelomu 15. a 16. století, doplněná vzpomínkami pamětníků. Takřka úplnou zkázu přinesl klášteru a baroknímu kostelu požár na sklonku druhé světové války, vysídlení místních obyvatel a zejména vznik vojenského výcvikového prosroru Libavá a čtyřicetileté „působení“ Československé a později Sovětské armády. Od r. 1991 se areál a tradice poutí obnovují.

Olomouc 2003, brož., 128 stran, cena 140 Kč

Zdeněk Melotík a kol.: Olomouc rabína Bertholda Oppenheima

První pokus o zaznamenání historie novodobé olomoucké židovské obce. Od návratu Židů do města v 19. století, stavby synagogy, podle některých tehdejších názorů nejkrásnější ve střední Evropě, až po tragický zánik druhého největšího židovského společenství na Moravě – vypálení synagogy českými fašisty 15. března 1939, odvlečení olomouckých Židů do koncentračních táborů a zabavení jejich majetku. Osud většiny sdílel, po 48 letech ve svém úřadu, také první a poslední novodobý olomoucký rabín B. Oppenheim s manželkou. Práce Zdeňka Melotíka je doplněna vzpomínkami dosud žijících pamětníků, unikátními dobovými dokumenty a fotografiemi.

Olomouc 2003, brož., 128 stran, cena 160 Kč

Josef Kšír: Zmizelá Olomouc. Památce velkého Olomoučana

Dvanáct kapitol o zaniklých nebo zcela už proměněných ulicích, budovách, vodních tocích nebo starobylém orloji z pera zakladatele olomoucké vlastivědy Josefa Kšíra (1892–1978). Souborné vydání časopiseckých statí vychází ke 120. výročí autorova narození v koprodukci s Vlastivědnou společností muzejní v Olomouci, doplněno je historickými fotografiemi.

 

Olomouc 2012. Brož., 48 stran, cena 69 Kč

Veronika Šubrtová: Móda olomouckých salonů za první republiky a ještě chvíli poté

Historička umění V. Šubrtová představuje olomoucká krejčovství od konce první světové války po přelom 40. a 50. let. V oboru podnikaly velké firmy – nejlepším příkladem je síť obchodních domů ASO (Ander a syn Olomouc), úspěšná v ČSR i v zahraničí ve stylu, jenž bychom mohli označit za americký. Působily zde však i živnosti, které se věnovaly výhradně zakázkovému šití a dosahovaly vynikajících výsledků (Bratři Středové aj.). Zvláštní pozornost je věnována salonu Marie Zolotarevové-Koukalové (1903–1972), jejíž šaty zastupovaly Olomouc i na výstavě české módy 1918–1939 v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. – Do knihy přispěli další odborníci (Eva Uchalová, Milan Tichák) i pamětníci. Mnoho dobových fotografií, barevných reprodukcí a dokumentů.

Olomouc 2012, 88 stran, 120 Kč

Vít Dohnal: Olomoucká archeologie a její proměny

Publikace významného olomouckého archeologa (*1932) obsahuje stručnou historii "vědy rýče" v Olomouci a okolí (v češtině a němčině), seznamy osobností spjatých s oborem a rejstřík lokalit zmíněných v odborných pracích. Nejrozsáhlejší kapitolou je bibliografie monografií, studií i stručných sdělení informujících o dění v olomoucké archeologii. Knihu uzavírá čtrnáctistránková obrazová příloha.

Ve spolupráci s Vlastivědnou společností muzejní, Olomouc 2008, brož., 192 stran, cena 150 Kč

Julius Krick: Město na řece Moravě

První české vydání povídek rakouského spisovatele (1869–1939. Autor vidí zážitky svého mládí z prostředí řemeslníků či studentů gymnázia očima německého obyvatele Olomouce. Přestože se na konci devatenáctého století stávalo nacionální hledisko v životě společnosti stále silnějším, J. Krick se v odlehčeném vyprávění čtyř příběhů zejména ze života tehdejší mládeže přímých útoků proti Čechům vyvaroval.

Ve spolupráci s Vlastivědnou společností muzejní, Olomouc 2010, brož., 134 stran, cena 140 Kč

Ludmila Paličková, Petr Lukšík: Hoštice

Střípky z historie a současnosti

Knižní portrét obce na Kroměřížsku, nevelké, leč významné svou historií, spjatou mj. se šlechtickým rodem Dubských a jejich zdejším zámkem, a dotčené také tragickými událostmi partyzánských bojů z konce druhé světové války. Dovídáme se ale nejen o dramatických dějinách, autoři nás provádějí podrobně sakrálními i přírodními památkami ve vesnici a okolí, připomínají významné rodáky a osobnosti s Hošticemi spjaté, zejména spisovatelku Ebner Eschenbachovou, rozenou Dubskou. Kniha formátu A4 doprovázená 680 barevnými a černobílými fotografiemi i dalšími vyobrazeními, je v neposlední řadě kronikou svátečních i všedních dnů zdejších obyvatel od dávné minulosti po dnešek.

Vydala obec Hoštice ve spolupráci s nakladatelstvím Burian a Tichák, Olomouc 2021. váz., 308 stran formátu A4 Cena 610 Kč.

Eva a Jiří Vidličkovi: Historie a současnost farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Velkém Týnci

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Velkém Týnci patří k nejvýznamnějším sakrálním památkám v blízkém okolí Olomouce. Dnešní barokní stavba vznikla v letech 1750–1760 na místě staršího kostela poprvé zmíněného na listině z roku 1286. Kniha podává umělecko-historický popis kostela a podrobně se zabývá jednotlivými historickými etapami, kdy byl střediskem života obce i novějšími dějinami, v nichž náboženský život odrážel vývoj celé společnosti. Přináší také portréty významných osobností spjatých s farností – arcibiskup L. Prečan, J. Šrámek ad. Publikaci doplňuje chronologický seznam duchovních správců a významných událostí spjatých s kostelem a barevná fotografická příloha.

Olomouc 2010. Brožované, 160 stran.

Leopold Pospíšil: Horribile visu. Léta bohatýrská

Emeritní profesor antropologie na Yale University v USA a nositel ceny Neuron za rok 2016 vzpomíná na studia na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde v roce 1942 maturoval. Studetská darebáctví, před nimiž i slavní Študáci a kantoři leckdy blednou, ale také vážnější okamžiky, které přinesla nacistická okupace. Knihu doprovázejí fotografie z autorova barvitého života.

Olomouc 2016, 104 stran, vázané, 160 Kč.

 

– Poezie –

Tomáš Tichý: Kázání do mechu

Po sbírkách poezie Deště a grafy (Olomouc 2017) a Anadiel (Olomouc 2020) přichází autor s další knížkou básní. Tentokrát doplněnou ilustracemi Martina Buriana. T. Tichý (1960), profesí lékař, publikoval rovněž; v časopisech Souvislosti, Host nebo Literární.cz. Jeho verše byly zařazeny do antologií Nejlepší české básně za roky 2015 a 2018, vydávaných nakladatelstvím Host.

Olomouc 2023. Brožované, 60 stran, 95 Kč.

Antonín Bezděk – Václav Stratil: Něco třetího

Básně Antonína Bezděka psané na ruční papír a přímo na něm ilustrované, či doslova překreslené Václavem Stratilem, vznikaly v letech 1982–1985. Vystaveny byly polooficiálně v Brně v roce 1987, nyní vycházejí ve sličné knižní úpravě, v původním rozměru i barevnosti.

Základní situace mnohých Bezděkových textů je pro Václava Stratila „modelem“ střetnutí: šrafura se náhle příčí, černá a bílá a nažloutlá se rozpolcují „chrlíce či chytajíce písmena“. pointa básně, a už vyostřená anebo tzv. otevřený konec nalézají variabilní výtvarné samoznaky. Kresba není přívěskem textu, text kresbu nedoplňuje, princip zdobnosti je tu nulový. Kresba a slovo se totiž vzájemně interpretují a vzniká „něco třetího“. (Z doslovu Ludvíka Kundery, 1987.)

Olomouc 2022, váz., 70 celostránkových barevných reprodukcí.

Antonín Bezděk: Parčík na Štursovce

Obálka, kresby a grafická úprava Vladimír Kokolia

Druhá sbírka básní (po knize Deset na patnáct, z roku 2014) absolventa Zahradnické fakulty v Lednici. Autor (nar. 1955) před rokem 1989 vystřídal několik zaměstnání, pracoval jako čerpač. Po Listopadu byl zahradníkem města Olomouce, nyní pěstuje stromy a keře pro zahrady parky a krajinu. Zrcadlové kresby Vladimíry Kokolii „po delším nezaostřeném pohledu umožňují spatřit další prostor".

Olomouc 2018, váz., 112 stran, 159 Kč

Tomáš Tichý: Anadiel

Druhá sbírka poezie autora (1960), profesí lékaře. Publikoval rovněž v časopisech Souvislosti, Host nebo Literární.cz. Jeho verše byly zařazeny do antologií Nejlepší české básně za roky 2015 a 2018, vydávaných nakladatelstvím Host.

Olomouc 2020. Brožované, 60 stran, 95 Kč.

Tomáš Tichý: Deště a grafy

Sbírka básní je autorovou knižní prvotinou. T. Tichý (1960), profesí lékař, dosud publikoval v časopisech Host, Souvislosti, Literární.cz a v antologii Nejlepší české básně 2015.

Olomouc 2017. Brožované, 48 stran, 85 Kč.

Krzysztof Lisowski: Nicoto, zmiz

Český výbor z básnické tvorby Krzysztofa Lisowského (1954), krakovského básníka, esejisty, redaktora, fejetonisty, v překladu Václava Buriana. K. Lisowski vydal od svého debutu na třicet knih, toto je jeho první česká knižní publikace, obsahující také četné „české“ motivy a oslovující i české básníky, zejména Vladimíra Holana, Miroslava Holuba a Karla Kryla.

Olomouc 2014, 96 stran, brož., 99 Kč.

Antonín Bezděk: Deset na patnáct

Básně z let 2008–2013. S kresbami Inge Koskové

Autorem sbírky poezie je absolvent Zahradnické fakulty v Lednici. Před rokem 1989 vystřídal několik zaměstnání, pracoval jako čerpač. Po Listopadu byl zahradníkem města Olomouce, nyní pěstuje stromy a keře pro zahrady parky a krajinu. Básně dosud publikoval v časopisech. Knihu s názvem odvozeným od jejího formátu doprovází 26 kreseb Inge Koskové, ceněné výtvarnice, jejíž díla jsou zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách doma i v zahraničí.

Olomouc 2014, váz., 136 stran, 180 Kč

Vladimír Puhač: Dědečkova (poslední) cesta

Poetický proud vzpomínek z dětství a dospívání a na straně druhé proud tajemství lidského osudu dědečka. „I kdyby nebylo tohoto napětí a dědečkovy cesty, která je i cestou básníkovou, stála by skladba za přečtení a uznání: sugestivně evokuje proměny života na hanáckém venkově, v konfrontování osobního osudu a velkých dějin stává se však působivou básnickou výpovědí o velikosti tzv. malého člověka v porovnání s absurdní malostí tzv. velkých dějin...“ (Milan Blahynka)

Sopoluvydavatel Vladimír Puhač, Olomouc 2014, váz. 116 stran.

 

– Próza –

Hellevi Rebmannová: Poselkyně

Hlavními tématy románu jsou láska a dobrodružství. Úlohu dobrodružství zde představuje umění. Inteligentní, odvážná a nekonvenční, ale často vnímaná jako „strohá“, studentka Elisabeth přijíždí v roce 1988 do Prahy jako stipendistka. Setká se s malířem Janem a zamiluje se do něj, opravdově a bouřlivě. Jan ji ale opustí. Elisabeth prožívá smutek a zoufalství. Pak ale vstoupí do jejího života její profesor a učitel, s nímž prožije klidnou, spolehlivou lásku, která do jejího života vnese stabilitu. V Janově manželce Jarmile navíc najde věrnou přítelkyni; ty dvě se doplňují, nacházejí v té druhé chybějící část své osobnosti. Jarmila ale náhle umírá... Kniha se odehrává na historickém pozadí sametové revoluce v bývalém Československu. Podle autorky „v podstatě jde o pražský román; protipóly jsou v něm Berlín a oblast Schwarzwaldu.“ Finská spisovatelka Hellevi Rebmannová (1943) studovala dějiny umění a slavistiku ve Freiburgu v Německu. Po roce 1990 působila jako lektorka finského jazyka a literatury na Univerzitě Palackého v Olomouci. Dnes žije v Berlíně. Vydala knihy Neviditelná skulptura. O Josephu Beuysovi (Votobia, Olomouc 1998), Ani den bez počasí (Univerzita Palackého, Olomouc 2015) a román Enni Gerlinger – Episoden eines Lebens (2021).

Z němčiny přeložila Irena Nosková. Olomouc 2023, brožované, 160 stran, 219 Kč

Pavel Pažout: Vzpomínání na terase

Může obyčejný člověk z vesničky v českém vnitrozemí uskutečnit své poněkud bláznivé sny? Záleží to přece jenom na něm! Lojza, hlavní hrdina knihy, se za svým snem – být stále nablízku moři – vydal s překvapivou usilovností. Povedlo se mu získat dům na Tenerife, který vlastníma rukama přebudoval na příjemné místo k životu. Zde může pozorovat milované moře a u toho snít a vzpomínat na životní putování: na dětství a rodinu, na studia a práci, na své lásky i na to, co se mu nepodařilo. Výtvarný doprovod Tia Sacherová..

Olomouc 2018, váz., 160 stran, 239 Kč

Eva Dobšíková: Najít pevný bod

Kniha obsahuje články (zejména z časopisu Listy), rozhlasová vystoupení a texty z pozůstalosti z období 2009-2015. Je mozaikou příběhů a zamyšlení, z níž vyvstává obraz autorky (1932-2015) i doby, v níž je tvořila. Ústředním námětem knihy jsou sociální problémy, zejména osudy bezdomovců. Dále obsahuje úvahy o časových i nadčasových problémech lidského života, připomenutí knih, kulturních událostí a osobností dané doby, a rozhovory s autorkou, které ukazují její společenskou angažovanost.

Olomouc 2017. Brožované, 128 stran, 130 Kč.

Olga Šulcová: Univerzální žena. Z nečasu do času (1954–2004)

Soubor fejetonů, které autorka, novinářka a spisovatelka, publikovala v řadě periodik, v nichž v průběhu let působila, a také, po roce 1968, v samizdatu nebo exilových Listech.

Olga Šulcová je Ludvík Vaculík v sukních, ale poetičtější. Její fejetony jsou zároveň povídkami dávajícími prožitkům napětí příběhu. (Antonín Bajaja)

Olomouc 2012, 176 stran, 180 Kč

Vlastimil Artur Polák: Bílá paní z ghetta

Když byl autor (1914–1990), vnuk rabína malý, vyprávěli mu otec a devadesátiletá teta pověsti svého lidu a starobylé židovské obce v Úsově. Na stáří se k nim poslední německožidovský básník v českých zemích vrátil, porovnal je s prameny a ve spolupráci s manželkou sepsal. Objevují se zde anekdotické příběhy, kolorované jazykovými zvláštnostmi, lidé sužovaní utrpením, legendy o obětech panské zvůle a konfliktech v lidech i mezi nimi a také židovská mystika. Jindřich Buxbaum doprovodil knihu fotografiemi židovské čtvrti a hřbitova v Úsově.

Z němčiny přeložila Olga Poláková, předmluvu napsal Ludvík Václavek. Olomouc 2013, 210 Kč, 96 stran.

Lucie Jílková, Magda Štajnerová: Housenka na kdouloni aneb Pohádkové hrátky s češtinou

Osmnáct barevně ilustrovaných pohádek pro děti i jejich rodiče. V pohádkových příbězích ze světa zvířat demonstruje autorka L. Jílková, profesí vědecká pracovnice Ústavu pro český jazyk AV ČR, jazykové jevy, s nimiž se lze více či méně často v češtině setkat. Ukazuje také, jak vypadá překlad pohádky do dalších devíti cizích jazyků. Každou pohádku uzavírá hravá otázka týkající se příslušného jazykového úkazu, ty jsou pak pro hlubší zájemce všechny podrobně vysvětleny v závěrečné kapitole.

Olomouc 2012, 96 stran, 200 Kč

Rostislav Kuchař, Zita Chalupová: Papíry na hlavu

Téma knihy je poněkud neobvyklé – život zdravotně postižených za minulého režimu. Střídají se epizody humorné (některé z nich poskytly inspiraci zpěvákovi soudniček Ivo Jahelkovi) i vážné. Zdravotně postiženým se před rokem 1989 nežilo lehce, ovšem dokázali se bavit, smát sami sobě a současně ukázat ostatním, že postižení nemusí znamenat charakterový handicap. Knihu doplňují ilustrace Víta Stanovského.

 

Olomouc 2020 (2. vydání), brož., 104 stran, cena 130 Kč

Rostislav Kuchař, Zita Chalupová: Ještě žiju

Další pokračování úspěšných knih Papíry na hlavu (2010) a Uklízeč a ředitel (2012), autobiografického vyprávění R. Kuchaře. V nových příbězích ze života zdravotně postižených se čtenáři mimo jiné dozvědí, že autor prodělal zánět srdečního svalu, který skončil operací a kardiostimulátorem. Ovšem i ten je zdrojem mnoha veselých situací. Kniha opět dokazuje, že handicapovaní mohou žít jako ostatní, ba že se mohou ze života radovat a psát o tom. Ilustroval Vít Stanovský.

Olomouc 2017. Brožované, 104 stran, cena 130 Kč

Rostislav Kuchař, Zita Chalupová: Uklízeč a ředitel

Volné pokračování úspěšné knihy Papíry na hlavu (2010), autobiografického vyprávění R. Kuchaře, mj. zakladatele festivalu zdravotně postižených písničkářů Vivat vita. Řada veselých i méně radostných příhod ze života handicapovaných, tentokrát hlavně z období sametové revoluce, vychází opět s ilustracemi Víta Stanovského.

 

 

Olomouc 2012. Brožované, 110 stran, cena 130 Kč

Jan Kubíček: Nejsem Action Man aneb Cestovní příhodopis

Soubor 55 fejetonů z cest od Indie po Amazonii. S výtvarným doprovodem autora, česko-anglického architekta a světoběžníka.

 

 

 

Olomouc 2003, váz., 160 stran, cena 100 Kč

 

Další činnost

Vydáváme také časopis Listy a spolu s ním Knihovnu Listů.

Kontakt a distribuce

Kontaktní a distribuční údaje.


© Burian a Tichák, s. r. o. - Kontakt - Webdesign: Milan Šveřepa