Theatrum mundi

Pavla Bergmannová

Ve Zlíně ženám rozumějí

Novou, už 77. sezónu zahájilo Městské divadlo Zlín uvedením české premiéry hořkosměšné hry amerického autora a držitele Pulitzerovy ceny Tracyho Lettse Mary Page Marlowe, na jejímž nastudování se zlínským souborem vůbec poprvé spolupracoval ostravský režisér Janusz Klimsza. A zdá se, že to bylo setkání nadmíru šťastné

Lettsova hra je pro inscenátory velmi přitažlivá. Autor v ní předkládá netradičně budovaný portrét ženy – obyčejné účetní z amerického Ohia, se kterou procházíme jednotlivými etapami jejího života od narození až téměř do jeho závěru. Epizody jsou ovšem řazeny na přeskáčku a pro ztvárnění titulní role Letts navíc předepisuje obsazení šesti herečkami různého věku. Divák si tedy její příběh postupně skládá do symbolické mozaiky – portrétu složité osobnosti – a s téměř detektivním úsilím odhaluje motivace a souvislosti, je nucen být ve střehu a neopomíjet ani rozmanité detaily, protože i zdánlivé drobnosti zde často nesou podstatné významy. Tracy Letts pak coby zkušený herec zároveň napsal titul, v němž se všichni zúčastnění aktéři – vzhledem k zhruba shodnému rozsahu rolí – uplatní v podstatě stejnou měrou, na nikoho není cílena hlavní pozornost, takže se lze maximálně soustředit na ztvárnění daných ucelených výstupů. Byť samozřejmě vždy se znalostí celého kontextu interpretace inscenace.

Volba režiséra Janusze Klimszi byla také velmi dobrým tahem. Právě on patří mezi ty tvůrce, kteří kladou velký důraz na tzv. herecké divadlo se smyslem přirozeně vystihnout podstatná témata a zbytečně neodvádět pozornost k vnějším inscenačním efektům. Ve zlínském nastudování akcentoval motiv neustálého životního smiřování se s vlastními chybami. Jeho Mary Page Marlowe je značně komplikovaná osobnost, nicméně, jak se dozvíme, její slabosti ovlivnily určité okolnosti z dětství, kterými ji zatížili rodiče, a ona sama pak musí nést veškeré následky, s nimiž se často nezvládá vyrovnat. Ale silná je právě její odpovědnost a schopnost uznat vinu. Celý kolotoč jejího života a neustálého hledání cesty k sobě pak tvůrci pregnantně vystihli v závěrečné scéně, kdy na plátno v pozadí jeviště promítnou fotografie šesti obřích praček z typické americké veřejné prádelny, jež lícují s reálnými objekty umístěnými za plátnem, před něž symbolicky předstoupí všech šest představitelek Mary Page. Rytmus lidského života je v této metafoře připodobněn pravidelnému opakování praní prádla, které čisté ušpiníme a po čase ho opět musíme vyprat. I takový je osud zlínské Mary Page, která stále dokola a lidsky chybuje a pak znova a znova hledá cestu k vlastní očistě.

Tvůrci si velmi dobře poradili právě s výtvarnou stránkou inscenace, hlavně přechody mezi mnoha nechronologicky uspořádanými časovými úseky v rozmezí od konce 2. světové války až do současnosti. Výtvarník scény Michal Syrový našel univerzální prostor, kterým ideálně vystihl prostředí americké společnosti nižší střední třídy: vše chytře zasadil do strohé scénografie typického amerického rychlého občerstvení s jukeboxem a telefonním automatem – tedy do místa setkávání a rychle ubíhajícího času. Prostor se pak s použitím rekvizit snadno mění v různá konkrétnější místa děje, zároveň jsou jednotlivé epizody specifikovány i projekcí daného roku a věku hrdinky na plátno v pozadí, stejně jako díky proměně kostýmů. Ty navrhla Marcela Lysáčková, která pro konkrétní období volí ikonické dobové střihy – např. dámské šaty s nabíranými sukněmi pro padesátá léta, uvolněnou hippie módu pro léta šedesátá, osmdesátky zase vtipně vystihují zdařilé paruky ve stylu dobových účesů. Ale ještě k projekcím: kromě faktických informací se na plátně objeví lehce rozpohybovaná animace obrazů, na nichž je vždy předestřena situace i s jednotlivými postavami. Ilustrace – nikoli svým stylem, ale zachycením ducha prázdnoty – pak vzdáleně evokují atmosféru pláten Edwarda Hoppera.

Dominantní složkou inscenace jsou ale především herecké výkony. Tady došlo až k zvláštnímu, mimořádnému momentu. Zlínské divadlo patří k jedněm z největších scén u nás a tvůrci tu často hledají různé způsoby, jak tyto prostory zabydlet, zlidštit a přiblížit divákovi. Přesto, že Janusz Klimsza pracoval s minimem vnějších inscenačních prostředků a herce vede ve velmi civilní poloze bez zbytečných velkých gest, což bychom očekávali spíš v komorním divadle, z jeviště se na diváka doslova valí neskutečně silná energie uvěřitelnosti a lidskosti příběhu. Většina hereček ztvárňující Mary Page – s logickou výjimkou těch v mladším věku, tedy Nikoly Zavřelové jako devatenáctileté Mary s životem před sebou a Terezy Anny Váňové v dětské roli – se dostala do zajímavých poloh, kdy se musejí utkat s veškerou komplikovaností své hrdinky, u níž ale zároveň zachycují její schopnost sebeironie. Helena Čermáková v roli nejstarší Mary velmi šťastně neupadá do sentimentu smiřování se s koncem života a osamělostí, padesátiletá Mary Tamary Kotrbové pak stále dokola prohrává souboj se svou vůlí, zároveň je až extrémně zodpovědná za své prohřešky, čímž nepřímo ubližuje svému okolí, a současně dodává své postavě značně tragikomický rozměr. Marta Bačíková zase zachycuje komplikovanost hrdinky coby matky a partnerky, která se svým nekonvenčním jednáním, jež jen zdánlivě vyznívá sobecky, vymyká očekávatelným společenským normám a za hranou suverénností skrývá osobní bolesti – nemožnost kontaktu se svými blízkými. A nakonec je tu Kateřina Liďáková – Mary tak trochu šokující, protože bouřící se a také unikající přesně nalinkovanému, očekávatelnému životu ženy střední třídy, když coby milenka vyhledává rozmanité sexuální eskapády. Všechny herečky – podporovány ostatními herci v dalších rolích – pak postupně stvoří jedinečnou osobnost, a současně i portrét druhé poloviny 20. století – doby nových možností, uvolněných mravů, kdy se ovšem pojem svoboda leckdy neslučoval s lidskou odpovědností. K té se – i přes všechny životní peripetie – Mary Page Marlowová na své komplikované cestě životem nakonec dopracuje. I přesto, že je to cesta velmi bolestná.

Pavla Bergmannová

Obsah Listů 5/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Pavla Bergmannová

Ve Zlíně ženám rozumějí

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu