Knihy 5/2022

Kauzalita činitele

– V doslovu k Descartově Rozpravě o metodě Jan Patočka píše: Descartova koncepce do značné míry utvořila náš svět. Je to rozpolcený svět. Nikde to není tak patrno jako v postoji k problému svobodné vůle. Přírodní vědy dnes úspěšně pronikající do hlubin mozku a umožňující svěřit umělé inteligenci úkoly donedávna vyhrazené lidskému rozumu nás táhnou k představě, že není daleko doba, kdy nám řeknou o podstatě světa všechno – žádné místo pro svobodnou vůli nezbude. Na druhé straně jsou stále naléhavější otázky naší odpovědnosti za budoucnost Země, které se neobejdou bez přesvědčení, že mnohé záleží na nás, na našem rozhodnutí a jednání. Nějak jsme se naučili v našem rozpolceném světě žít. Většinový názor filozofů je, že musíme dát přednost vědeckému pojetí, které svobodu v běžném smyslu popírá – zbývá nám jen nějak vyargumentovat, že to vlastně nevadí. Pracovník Filosofického ústavu AV v Praze a učitel na teologické fakultě UP v Olomouci se rozhodl pro jinou cestu: dát přednost základním intuicím a zdravému selskému rozumu. Nezamýšlí podat vlastní originální myšlenky, ale přehled toho, co může pro obhajobu takového postoje nabídnout určitá větev moderní analytické filozofie.

Již název knihy naznačuje autorovu cestu: odlišuje kauzalitu činitele, na níž se zakládá činitelovo svobodné rozhodnutí, od determinismu, ale také od indeterminismu na náhodě, jak to nabízejí přírodní vědy. Rozdělil své dílo do tří kapitol. V první se zabývá promyšlenými definicemi základních pojmů. V druhé polemizuje s fyzikalismem snažícím se redukovat svět na to, co o něm dokáže povědět fyzika, a staví proti němu emergentní substanční dualismus, v němž je nezastupitelné místo pro činitele vnášejícího do světa možnost svobodného rozhodnutí a jednání. Ve třetí kapitole posuzuje většinovou standardní teorii a uvádí svá pro i proti. Smysl svého díla nevidí v tom, že by problém svobodné vůle jednou provždy vyřešil nebo aspoň ukázal nezpochybnitelnou cestu k řešení. Spíše posílil naději, že takovou cestou lze kráčet bez rozporu. Jak říká na závěr, daný úkol není nikdy ukončen, protože s filozofickou interpretací nových poznatků celkem jistě přijdou nové námitky a výzvy. Autor věnuje knihu svému oblíbenému filozofickému oponentovi, který se vzácnou poctivostí vyvozuje z teorie důsledky, i kdyby byly sebekrajnější: naše svoboda není větší než svoboda krtka. Tímto oponentem je profesor Jaroslav Peregrin, autor knihy Jak jsme zkonstruovali svou vlastní mysl, Dokořán, Praha 2014. Člověku s filozofickou myslí poskytnou nepochybně obě knihy hluboký zážitek a posílí jeho víru, že filozofie nevzdala boj o hlubší pochopení světa.

Petr Dvořák: Kauzalita činitele. Úvod do analytické diskuse o svobodě vůle, Togga, Praha 2020, 198 s.

-jn-

O budoucnosti. Vyhlídky lidstva

– Přední britský astrofyzik se zamýšlí nad bezprostředními perspektivami i vzdálenějšími vyhlídkami lidstva. Píše ve třech módech: jako vědec, občan a jedinec lidského druhu plný obav. V první kapitole se zabývá současným obdobím, které označuje jako antropocén a považuje je za epochu, v níž lidské počínání začalo podstatně ovlivňovat, co se děje na Zemi. Uvažuje o nebezpečích, které životu na Zemi hrozí ze strany přírodních katastrof i lidského počínání, a o možnostech těmto nebezpečím čelit. Upozorňuje zejména na stále přetrvávající nebezpečí jaderné války, na růst populace a na oteplování zeměkoule působené emisemi. Všímá si i možnosti srážek s asteroidy, které považuje za nepravděpodobné, a erupcí na Slunci, jež kdysi nevadily, ale dnes by mohly způsobit kolaps vyspělé techniky. Ve druhé kapitole se Rees věnuje vzdálenějším problémům, jež přinesou zejména biotechnologie a zavádění umělé inteligence. Co to udělá s naší lidskou podstatou? Ve třetí kapitole nastoluje širší časové dimenze problémů. Píše o vzniku života a o možnostech jeho zániku. Nevylučuje vznik post-humánní éry, v níž bude pro záchranu našich dědiců nutno vykročit do vesmíru pravděpodobně ve změněné fyzické podobě. Čtvrtá kapitola je naplněna převážně filozofickými úvahami, dochází i na otázku A co Bůh?. V páté kapitole se Rees vrací do současnosti a vyslovuje názor, že blízké perspektivy nejsou beznadějné, je však třeba věnovat mnohem větší pozornost vědě a její souvislosti s hodnotami.

Martin Rees: O budoucnosti. Vyhlídky lidstva, z angličtiny přeložila Jana Krtková, Academia, Praha 2022, 157 s.

-jn-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 5/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Knihy 5/2022

Kauzalita činitele

O budoucnosti. Vyhlídky lidstva

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu