Blanka Kalinová

Jednička z filozofie

Sice ne jedničku, ale dvacet bodů z dvaceti můžete dostat z maturitní písemky z filozofie ve Francii. Tam se totiž každý maturant všeobecného gymnázia nebo specializovaných středních škol této zkoušce musí podrobit. Letos v půlce června to bylo více než pět set tisíc studentů. Nedávná reforma středoškolské výúky sice důležitost tohoto předmětu ve výsledné známce u maturity značně zmírnila, ale výstřednost francouzského školského systému zůstala zachována. Spolu s francouzštinou je nyní filozofie jediný povinný maturitní předmět pro všechny. Maturitní zkouška z filozofie tedy zcela neztrácí ani po více než sto letech svůj symbolický statut a bude i nadále přetrvávát ve vzpomínkách mnoha maturantů jako jakýsi iniciační rituál dospělosti.

Výuka filozofie začíná a končí v posledním roce středoškolského studia a po nedávné reformě se počet hodin, jenž dříve mohl dosáhnout až osmi týdně u větví s literární specializací, podstatně snížil. V současné době mají studenti čtyři hodiny filozofie týdně, doplněné čtyřmi hodinami věnovanými humanitním vědám, literatuře a filozofii. Tento počet hodin se zdá relativně štědrý jenom na první pohled a podstatně méně ve skutečnosti vzhledem k četným prázdninám francouzských školáků (čtyřikrát dva týdny během školního roku) a nutně zkrácené výuce v maturitním roce, končící už před Velikonocemi. Navíc pro studenty, kteří víc než o vyznamenání usilují udělat maturitu bez většího úsilí, představuje filozofie relativně podružný předmět, neboť činí méně než deset procent v celkovém výsledku maturity na všeobecných gymnáziích, a dokonce pod pět procent u maturity ve specializovaných středních školách. Vliv známky písemky z filozofie na konečný výsledek maturity je ještě dále redukován po poslední školské reformě, jež podstatně zvýšila váhu průběžné kontroly ve všech předmětech na úkor konečných maturitních zkoušek a písemek.

Pro ilustraci, co se od současných francouzských maturantů čeká, je zajímavé uvést témata letošních závěrečných zkoušek. Studenti všeobecných gymnázií měli během čtyř hodin zodpovědět jednu z těchto dvou otázek: Může umělecká aktivita přeměnit svět? nebo Přísluší státu rozhodovat o tom, co je správné? Maturanti technologických škol měli na výběr mezi dvěma následujícími tématy: Znamená svoboda nikoho neposlouchat? nebo Je správné bránit svoje zájmy všemi prostředky? Pro ty, kteří si netroufají odpovědět na tyto filozofické otázky, je možné se uchýlit k vysvětlení a komentáři ne zrovna snadných textů francouzského filozofa a ekonoma Antoina Cournota nebo encyklopedisty Denise Diderota. Po jediném roce výuky se od studentů neočekává rozsáhlá znalost filozofie a filozofů, ale alespoň nějaký citát či reference na historickou osobnost, a především co možná koherentní argumentace na podporu stanoviska, které chce student ve svém textu obhájit.

Jak vysvětlit lpění francouzského školství na maturitním předmětu filozofie? Kromě zakořeněné tradice a nevyhnutelného tlaku specializovaných pedagogů se zastánci filozofie na střední škole odvolávají na úlohu filozofie jakožto nenahraditelného prostředku, jak naučit studenty uvažovat a argumentovat. Cílem tedy není dosáhnout filozofické erudice, na což stejně několikahodinová výuka v jednom roce nemůže ani aspirovat. Dějiny filozofie jsou nanejvýš dotčeny v rámci bloku spolu se základy ostatních humanitních věd. Výuka filozofie na střední škole má za úkol seznámit studenty s některými základními abstraktními pojmy, iniciovat jejich schopnost uvažovat, přemýšlet a eventuálně obhájit svůj názor na základě racionálních argumentů. Krátké setkání studentů s filozofií by je mělo ponouknout nespokojit se s hotovou odpovědí, ale naopak naučit klást otázky.

Povinná maturita z filozofie francouzských středoškoláků může vyvolat určité pochybnosti o její bezprostřední či déletrvající prospěšnosti pro studenty a jejich příští studia, či dokonce další život. Někteří odpůrci prohlašují, že tento předmět a zkouška jen utvrzují existující rozdíly mezi studenty z různých sociálních vrstev s odlišným zázemím a privilegují nevyhnutelně ty, kteří do škol přicházejí s dostatečným intelektuálním a kulturním vybavením. Naopak obránci filozofické výuky poukazují na její zvýšenou užitečnost, ne-li nutnost v současném kontextu převládající digitální komunikace, kde často vítězí tendence vyhledávat informace, které potvrzují původní názor, a ignorovat ty, jež mu protiřečí. Filozofie, která klade důraz na diskusi, konfrontaci myšlenek a důslednou argumentaci na podporu vyslovených názorů, může být nejlepším protilékem pro současnou generaci vystavenou nebezpečí falešných zpráv a kospirativních teorií.

Teď nám už jenom zbývá zkusit si napsat esej na jedno z témat, předložených letos francouzským středoškolákům. Bon courage!

Blanka Kalinová (1947) je ekonomka, pracovala v sekretariátu OECD v Paříži, kde také žije.

Obsah Listů 5/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Blanka Kalinová

Jednička z filozofie

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu