Již sedmý ročník literárního festivalu Cena Václava Buriana Olomouc 2022 se uskutečnil tradičně na sv. Václava 28. 9. 2022 v olomouckém Muzeu umění, které participuje na přípravě festivalu.
Nominováni na básnickou cenu letos byli Anna Adamowicz (Polsko), Christian Filips (Německo), Dominika Moravčíková (Slovensko) a Tim Postovit (Česko). Nově se k poetům přidala běloruská básnířka Maryja Martysevič. Účastníci soutěže postupně přednesli své básně a poté o nich veřejně debatovala porota ve složení Petr Borkovec (CZ), Lena Dorn (DE), Zofia Bałdyga (PL), Mária Ferenčuhová (SK), Sjarhej Smatryčenka (BR) a její předseda Tomáš Tichák za časopis Listy. Ta nakonec po hlasování a diskusi zvolila vítězem v kategorii Za poezii slovenskou básnířku Dominiku Moravčíkovou. V hlasování publika získala první místo Běloruska Maryja Martysevič. Porota však shodně považuje za vítěze vlastně všechny nominované básníky.
Součástí festivalu byla tradičně debata s laureátem Ceny Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu, tentokrát jím byl slovenský esejista, publicista a prozaik Martin M. Šimečka. Diskutoval s ním polský bohemista Andrzej Jagodziński (zkrácený rozhovor přinášíme na straně 35).
Jak uvedla programová ředitelka festivalu Zofia Bałdyga, loni na podzim, kdy se o programu a rozšíření soutěže rozhodovalo, ještě nikdo netušil, v jak těžké a bolestivé době se bude letošní ročník připravovat. Nevěděli jsme, že na východě střední Evropy vypukne válka. Proto jsme naše setkání s poezií symbolicky zahájili básní oceňované ukrajinské básnířky Halyny Kruk My všichni, Evropo (složila ji už v roce 2014), která naprosto dokonale vystihuje všechno to, co bychom k válce na Ukrajině chtěli říct, a zároveň je důkazem, že ani v době ozbrojeného konfliktu nepřichází slovo o svou moc, řekla Zofia Bałdyga.
Festival zahájil skladbou Poeme Symphonique pro 100 mechanických metronomů (1962) pražský experimentální orchestr Berg a zakončila koncertem skupina Tikka masala.
Spolupořadatelem festivalu je olomoucké Muzeum umění, finančně jej podpořily Ministerstvo kultury ČR, město Olomouc, Olomoucký kraj, Rakouské centrum Univerzity Palackého, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Polský institut Praha, firma Festa Servis, Neurologie-elektromyografie a soukromí dárci a přátelé. Mediálními partnery jsou literární časopisy Host, Tvar, A2, iLiteratura.cz, Český rozhlas Olomouc a samozřejmě také Listy.
Všechny soutěžní básně si lze přečíst a videozáznam celého pořadu zhlédnout na stránkách www.cvbo.cz.
-jej-
Cena Václava Buriana Olomouc navazuje na působení olomouckého novináře, polonisty a básníka Václava Buriana (1959–2014). Porota nominuje tentokrát pět básníků z Polska, Slovenska, ČR, Běloruska a německojazyčné Evropy. Po autorském přednesu vždy veřejně diskutuje a v závěru hlasuje o vítězi, který získává brož a 1000 eur. Prvním laureátem v kategorii Za poezii se roku 2016 stal český básník Milan Děžinský, cenu v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu získal polský bohemista Aleksander Kaczorowski. V roce 2017 si ceny odnesli polský básník Tomasz Różycki a slovensko-maďarský vydavatel László Szigeti. V roce následujícím byly uděleny dvě ceny Za poezii (Polákovi Jarosławu Mikołajewskému a Slovákovi Michalu Habajovi), v druhé kategorii uspěl polský bohemista Andrzej Jagodziński. V roce 2019 byli oceněni německý básník Max Czollek a ukrajinský spisovatel Jurij Andruchovyč, v roce 2020 ceny převzali německá básnířka Dagmara Krausová a polská nakladatelka Monika Sznajdermanová, loni pak český básník Ondřej Macl a rakouský novinář, spisovatel a překladatel Martin Pollack.
hrdelné správy v záchveve preruším stiahnutím plynu pod nádobou
po stíšení televízora je tempo psieho dychu počuteľné, novinky k nám prichádzajú
z niekoľkých otvorov domu: od dverí v novinách, hlasmi z okna, anténou zo strechy.
dačo prichádza aj spod zeme: ucho alebo tvár.
hmyz v pivničných dierkach je tu viac doma, než my, drží sa prísľubu krvi a zatiaľ čo
my rozširujeme poza strechy svoju dynastiu, hmyz by povedal, že to on si v mäkkých kútoch domu pestuje nás.
Žehlička státu pracuje v režimu len. Všichni se furt dostáváme pod rozpálený lis. Avalon chládkem volá nás z dálky jen, my tady trháme len, z nějž se bude příst.
Ty máš rodinu, máš šaty značky Nit. Jak můžeš všechno zahodit? Upadlas? Jak budeš žít? Nějak asi budu žít. Vyžehlím si šaty a půjdu je zmačkat zas.
31. července 2021, Minsk
Přeložil Max Ščur.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.