Když se v prosinci loňského roku ujímala moci koaliční Fialova vláda, bylo jasné, že to noví ministři nebudou mít snadné; budou se muset vyrovnat s následky pandemie a klimatické krize, sanovat nevyrovnaný státní rozpočet s rekordním schodkem, a současně zajistit české předsednictví v Radě Evropské unie. Koncem února se k tomu přidala Putinova válka na Ukrajině s přílivem uprchlíků, kterým bylo třeba pomoci. Když Putin uzavřel kohouty zemního plynu, vyletěla cena energie do závratné výše. Vláda ji zastropovala pro malé spotřebitele; rozdíl v cenách se bude muset hradit ze státního rozpočtu. Tento výpadek příjmů se dá částečně sanovat zdaněním mimořádných příjmů bank a elektráren. Ministři se snaží situaci řešit, ale společnost je zneklidněna; nikdo nedokáže uspokojivě vysvětlit, co se právě děje, a šíří se poplašné zprávy. Důvěru ve vládu podlamují také záměrně šířené dezinformace. Bývalý ministr Kalousek upozornil vládu (i veřejnost), že sanaci státního rozpočtu nelze řešit náhodnými kroky – je třeba postupovat plánovitě, podle určité koncepce. V našem případě by se mělo zřejmě začít odbouráním zbytečné legislativy a zjednodušením zákonů do všeobecně srozumitelné podoby (jako ve Francii za Napoleona). Měl by jim rozumět i člověk z ulice. Po zjednodušení legislativy je možno zeštíhlit i státní instituce a ušetřit tím výdaje. Naléhavým krokem je také důchodová reforma, která se stále odkládá; dosavadní systém není dlouhodobě udržitelný. Povinné výdaje pohltí 97 procent příjmů a státní aparát pracuje na dluh.
Ekonomickou transformaci musí řídit člověk s koncepčním myšlením, který bude také schopen komunikovat s veřejností. Takovým člověkem Petr Fiala při vší úctě není. Mezi politiky je takové lidi těžko hledat...
Problém státního schodku je možno také řešit na straně příjmů. U nás téměř neexistuje daň z majetku ani progresivní daň z příjmu. Bohatí by pak do rozpočtu více přispívali. V naší sněmovně takové daně asi neprojdou – chudí lidé tam nejsou prakticky zastoupeni a kapři si rybník sami nevypustí. Měl by přijít nový Zeman a postavit sociální demokraty na nohy.
Ing. Jan Matys, Davle-Sloup.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.