Ivan Pros

Cval bílých koní

Když si mi tuhle náš starosta postěžoval, že jeho voličstvo ztrácí před volbami své dosud pevné pozice, museli jsme si chvilku povídat o tom, jak obec poslední dva roky mládne a jak staří ufrflaní rodáci na penzi začínají být proti mladým v početní menšině. Jestli to starostovi dělá vrásky před volbami, přiznám se, že mně příchod tří čtyř nových rodin s dětmi starosti nedělá. Sílu nabírá především ženská polovička nové populace, a teď před volbami hýří energií a novými nápady na vedení obce, jak a kam ji směřovat, a samozřejmě chce na radnici.

Jestli je pravda, že stavba demokratického domu začíná v obci, nebo ještě dříve, tak to s námi nyní moc dobře nevypadá. Přiznejme současné obecní reprezentaci, že udržuje obec osm let ve slušné kondici a pořádku a že se jim podařilo zvládat to, co bývalo noční můrou a hrůzou každého starosty: kontroly, dotazníky, oběžníky, statistická hlášení, hospodaření s prostředky, audity, finanční úřad, požární, hygienické, ekologické a jiné kontroly, revizní kontrolní zprávy, důmyslně chytrá, ale často pitomá zatěžující administrativa s primitivní digitalizací. Ale přes to, čím dosavadní radnice drží obec nad vodou?

To všechno jsme probrali stokrát a mohli bychom za tím udělat tečku. Přesto se mi zdálo, že tady začínají zaznívat tóny nějaké obavy z událostí. Přece jenom: za měsíc budou volby a celá ta debata měla být zřejmě prohlídkou předvolebního terénu a útěchou před tou potvorou nejistotou, která se jistě při takovýchto příležitostech objeví. Je to divné; stokilový chlap, bagrista, který kouzlí svahy, rýhy, pláně, základy pro domy snadno jak z plastelíny, a on se bojí voleb. Proč to? Je tohleto už ta cesta k cynickému, trvale úřadujícímu inventáři sněmovny, který se často demonstruje na Marku Bendovi, aniž by za to kolikrát možná mohl? Napadlo mně, že musím pomoct, něco říct, co možná nebylo v plánu: Františku, snad jsi nechtěl být zvolen aklamací, snad nechceš, aby za tebou šly masy s transparenty a cyklisté s koly vypletenými barevným krepovým papírem? Chtěl jsi obrázek vesnické pouti k volbám od Josefa Lady? Nebude ti mnohem líp po boji: říct si, tak jo, ještě další čtyři roky tedy, budeme víc myslet na rozumnou opozici?

Ale co takhle kdyby byly peníze, hodně peněz, dalo by se vyhrát bez nervů! Jo, kde vzít prachy, povídá už klidněji starosta. Nechme to koňům, ti mají větší hlavu. Máme tady totiž ve vsi penzion s jízdou na koni, tam jsme začali a pak už to šlo najednou samo. Vymýšleli jsme, jak vydělat obci na nové hřiště, obecní fotovoltaickou elektrárnu, koupaliště, kulturní středy a takovéhle věci, na to by se na všechno peníze hodily. To by byl volební program!

Tak začneme u těch koní, povídám. Nejdřív dáme do pucu tady ten penzion starý paní Kopýtkový. Už to nebude Penzion v zálesí, ale jmenovat se to bude Penzion u zlaté podkovy, půjčovna bílých koní. Půjčovna koní? Zbláznil ses? Jo půjčovna bílých koní! Lákadlo na bohatý turisty – podnikatele, růžový sako, audina. Budou sem jezdit a budou se nejdřív vozit tady na těch koních, co tu v penzionu jsou. Nejsou to žádný lipicáni ani kladrubáci, tak budou ze začátku jezdit na těchhle haitrách. Po čase se budou vozit na našich bílých koních, budou myslet, že jedou na koních, ale pojedou na našich koních! Chápeš, Franto?

Jsem si jist, že se postupně zavedeme. Uvažuj: až se dodělají ty věci s Berbrem, Stoka v Brně, dozorčí rady a kdoví co všechno. Kolik myslíš, že bude potřeba bílejch koní třeba jen ve fotbale? Kolik v partajích? Dvacet, třicet, padesát? Bude to fofr, hochu, uvidíš. Velkopůjčovna bílých koní.

Dali jsme si ještě jedno pivo a povídám: v lednu se bude rozpouštět hradní kancelář, tam bude o bílý koně rvačka. Myslím, že se pustíme do práce. Čas tady hraje pro nás. Začneme hned a do ledna budeme mít svýho klusáka na Hradě. Nezapomeň na základní poučku ve volební soutěži: Kdyby měl kůň tak dobře ušitý oblek jako Václav Klaus, vyhrál by volby. Ten náš zatím rajtuje dobře, ale připravený budeme muset být na všechno. Slabí padnou na taxisu, na hadím příkopě, my doběhneme do cíle.

Františku, v pondělí mazej do banky a rezervuj si tam patnáct miliónů na koupaliště. Dáme to do volebního programu. Až vybereš prachy, tak v malejch použitejch bankovnách, jo? Na to nezapomeň. A náš další cíl? Do Evropy přece: český podfuk a vytahaný tričko do každé evropské rodiny. Čistě a čestně je naše motto.

Teď ale zpátky na zem, jsme před volbami. Před tvojí volbou. Čistě a čestně je náš štít. Tak jdeme do voleb. Čestně a čistě z nich také vyklušeme. Jak to bylo s tím Bucefalem: Byl bílý jako saze? Ano byl černý, jako padlý sníh. To je naše heslo.

Zařehtej, Františku. Ihahá, íhahahá, ham, ham.

Ivan Pros

Obsah Listů 4/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Ivan Pros

Cval bílých koní

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu