Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2022 > Číslo 4 > Miroslav Urban: Podněstří, Ukrajina a duch dějin

Miroslav Urban

Podněstří, Ukrajina a duch dějin

Kdy a jak vznikly fotografie, které otiskujeme?

V Podněstří roku 2012 a na Ukrajině v letech 2012 a 2016. Jako turistické snímky, bez větších ambicí.

Podněstří, přesněji Podněsterská moldavská republika, není zrovna turistickým hitem...

Není tam co k vidění, jen milovníkům bizarností v postsovětském odéru. Ale je to, respektive byla, bezpečná a snadno dostupná štace, na rozdíl od jiných odtrženeckých území jako Jižní Osetie či Abcházie. Návštěvu hlavního města Tiraspolu nabízely i cestovní kanceláře, my tudy projížděli cestou do Oděsy.

Jaké bylo ocitnout se ve státě, který vlastně neexistuje?

Vjezd byl impozantní, silnici z Moldávie blokovaly obrněné vozy a vojáci nás navigovali objížďkou přes opuštěné továrny, na vlastním vstupu složité papírování zcela v sovětském duchu. Pak celkem nudné dvojměstí, střed sovětské paneláky, okraje přízemní venkov. Trojjazyčné nápisy: rumunsky (zde nazýváno moldavsky a psáno cyrilicí), rusky a ukrajinsky, slyšet ve městě nejvíc ruština. Vlastní měna, nesměnitelná nikde na světě, známka s Gagarinem, vládní palác, parlament i univerzita Tarase Ševčenka. Musí být náročné tu hru na stát financovat. Přepomníkováno, ze sovětské i podněsterské éry, pár nových kostelů, symbióza státu a popstva, typická pro současné Rusko, se pěstuje i tady. Obchod Sheriff, továrny koncern Sheriff, komunikace Sheriff, fotbalový stadion taky, i výrobna alkoholu Kvart patří pod Sheriff, prostě vše pod jedním (KGB) palcem. Policie chtivější úplatků ještě víc než na Ukrajině, jí se odolat nedalo. Jedinou atrakcí je nevelká pevnost v Benderu. Pohled z její věže na „buzerák“ armády mne vrátil o čtyřicet let zpátky do rodné Olomouce, stejná vozidla, uniformy, i odér. Nebylo důvodů se v Podněstří zdržet déle než pár hodin a není proč se tam vracet.

A na Ukrajinu, po válce?

Ukrajina má vícero tváří, jiné je kopečkovité a čechomilné Zakarpatí, jiný rakousko-polsko nostalgický Lvov, zcela odlišný od matky ruských měst Kyjeva, a subtropický Krym. Taky jsem tam byl víckrát, za Brežněva, Gorbačeva i za samostatnosti.

Změnila se za tu dobu hodně?

Města vesměs rozkvetla, Mukačevo třeba, zaprášená díra plná vojáků, dnes upravené ulice, hospůdky, obchůdky, ale – takových městeček jsou po světě tisíce. Venkov má problémy jako všude a v městečkách mimo hlavní cesty se taky mnohde zastavil čas. Zarážela mne zvláštní nedokončenost. Ambiciózní pomníky na náměstích i hřbitovech, nedokončené před lety, jako by energie budovat najednou došla. Dostavět domy taky. S pomníky jsem měl problém, ve Lvově byl na místě monumentu Lenina postaven stejně obludně předimenzovaný pomník Stepana Bandery, v jiných městech byly menší, či jeho portrét přes půl fasády, duch dějin klopýtá podivnými cestičkami.

-tt-

 

Miroslav Urban

Bendery (Podněstří), průvod k výročí bitvy u Borodina.

Miroslav Urban

Tiraspol (Podněstří), výzdoba hotelu.

Miroslav Urban

Bendery (Podněstří), supermarket Sheriff.

Miroslav Urban

Oděsa (Ukrajina), pěší třída.

Miroslav Urban

Horodenka (Ukrajina), židovský hřbitov.

Miroslav Urban (1953) je autodidakt, kreslíř, fotograf a příležitostný literát. Od 70. let do začátku 90. let dokumentoval devastované památky, od počátku 80. let dodnes hřbitovy a funerální plastiky „v Česku a zbytku světa“. Žije v Olomouci. Více o autorovi v katalogu Voyeur před branou věčnosti, Muzeum umění Olomouc 2008. V Listech č. 1/2013 jsme otiskli jeho fotografie z moldavské Soroky.

Obsah Listů 4/2022
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.