Miroslav Urban

Podněstří, Ukrajina a duch dějin

Kdy a jak vznikly fotografie, které otiskujeme?

V Podněstří roku 2012 a na Ukrajině v letech 2012 a 2016. Jako turistické snímky, bez větších ambicí.

Podněstří, přesněji Podněsterská moldavská republika, není zrovna turistickým hitem...

Není tam co k vidění, jen milovníkům bizarností v postsovětském odéru. Ale je to, respektive byla, bezpečná a snadno dostupná štace, na rozdíl od jiných odtrženeckých území jako Jižní Osetie či Abcházie. Návštěvu hlavního města Tiraspolu nabízely i cestovní kanceláře, my tudy projížděli cestou do Oděsy.

Jaké bylo ocitnout se ve státě, který vlastně neexistuje?

Vjezd byl impozantní, silnici z Moldávie blokovaly obrněné vozy a vojáci nás navigovali objížďkou přes opuštěné továrny, na vlastním vstupu složité papírování zcela v sovětském duchu. Pak celkem nudné dvojměstí, střed sovětské paneláky, okraje přízemní venkov. Trojjazyčné nápisy: rumunsky (zde nazýváno moldavsky a psáno cyrilicí), rusky a ukrajinsky, slyšet ve městě nejvíc ruština. Vlastní měna, nesměnitelná nikde na světě, známka s Gagarinem, vládní palác, parlament i univerzita Tarase Ševčenka. Musí být náročné tu hru na stát financovat. Přepomníkováno, ze sovětské i podněsterské éry, pár nových kostelů, symbióza státu a popstva, typická pro současné Rusko, se pěstuje i tady. Obchod Sheriff, továrny koncern Sheriff, komunikace Sheriff, fotbalový stadion taky, i výrobna alkoholu Kvart patří pod Sheriff, prostě vše pod jedním (KGB) palcem. Policie chtivější úplatků ještě víc než na Ukrajině, jí se odolat nedalo. Jedinou atrakcí je nevelká pevnost v Benderu. Pohled z její věže na buzerák armády mne vrátil o čtyřicet let zpátky do rodné Olomouce, stejná vozidla, uniformy, i odér. Nebylo důvodů se v Podněstří zdržet déle než pár hodin a není proč se tam vracet.

A na Ukrajinu, po válce?

Ukrajina má vícero tváří, jiné je kopečkovité a čechomilné Zakarpatí, jiný rakousko-polsko nostalgický Lvov, zcela odlišný od matky ruských měst Kyjeva, a subtropický Krym. Taky jsem tam byl víckrát, za Brežněva, Gorbačeva i za samostatnosti.

Změnila se za tu dobu hodně?

Města vesměs rozkvetla, Mukačevo třeba, zaprášená díra plná vojáků, dnes upravené ulice, hospůdky, obchůdky, ale – takových městeček jsou po světě tisíce. Venkov má problémy jako všude a v městečkách mimo hlavní cesty se taky mnohde zastavil čas. Zarážela mne zvláštní nedokončenost. Ambiciózní pomníky na náměstích i hřbitovech, nedokončené před lety, jako by energie budovat najednou došla. Dostavět domy taky. S pomníky jsem měl problém, ve Lvově byl na místě monumentu Lenina postaven stejně obludně předimenzovaný pomník Stepana Bandery, v jiných městech byly menší, či jeho portrét přes půl fasády, duch dějin klopýtá podivnými cestičkami.

-tt-

Miroslav Urban

Bendery (Podněstří), průvod k výročí bitvy u Borodina.

Miroslav Urban

Tiraspol (Podněstří), výzdoba hotelu.

Miroslav Urban

Bendery (Podněstří), supermarket Sheriff.

Miroslav Urban

Oděsa (Ukrajina), pěší třída.

Miroslav Urban

Horodenka (Ukrajina), židovský hřbitov.

Miroslav Urban (1953) je autodidakt, kreslíř, fotograf a příležitostný literát. Od 70. let do začátku 90. let dokumentoval devastované památky, od počátku 80. let dodnes hřbitovy a funerální plastiky v Česku a zbytku světa. Žije v Olomouci. Více o autorovi v katalogu Voyeur před branou věčnosti, Muzeum umění Olomouc 2008. V Listech č. 1/2013 jsme otiskli jeho fotografie z moldavské Soroky.

Obsah Listů 4/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Miroslav Urban

Podněstří, Ukrajina a duch dějin

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu