Bartosz Machalica

Cesta ke sjednocení polské levice

Návrat polské levice do Parlamentu po prohraných volbách v roce 2015 byl provázengenerační obměnou a ochotou ke spolupráci mezi jejími hlavními politickými formacemi. Díky ní mohlo dojít i ke vzniku strany Nová levice na místě tradičního Svazu demokratické levice.

Levice se jako jediná strana dokázala vrátit do Parlamentu poté, co ve volbách nepřekročila volební práh. Volby prohrála na podzim 2015. Účastnila se jich jako koalice, takže pro ni volební práh činil osm procent. Ostatním stranám stačilo pro vstup do Sejmu [dolní parlamentní komory, pozn. red.] získat pět procent hlasů.

Volební koalice Sjednocené levice tehdy získala 7,55 procenta hlasů. Dalších 3,6 procenta získala strana Spolu (Razem), odkazující se k tradici španělského hnutí Podemos. Lídr Spolu Adrian Zandberg si velmi dobře vedl v důležité předvolební televizní debatě.

Špatný volební výsledek koalice soustředěné kolem Svazu demokratické levice (SLD) ve volbách do Sejmu v roce 2015 zapříčinila také jarní prezidentská kampaň v témže roce.

SLD se rozhodla postavit jako kandidátku do voleb novinářku Magdalenu Ogórek. Ta se ovšem ve svých vystoupeních od sociálně demokratického programu distancovala a po volbách do Sejmu v roce 2015 se stala jednou z hvězd Právem a spravedlností (PiS) ovládané státní televize.

Cesta ke generační obměně

Do pozadí v mezičase ustoupily další osobnosti levicové politiky z roku 2015. Janusz Palikot, lídr liberálně-populisticky-antiklerikálního Tvého hnutí (Twój ruch), které bylo po SLD druhou stranou tehdejší volební koalice, se vrátil z politiky do byznysu.

Barbara Nowacka, tvář kampaně v roce 2015 a účastnice klíčové debaty lídrů, se rozhodla založit vlastní Polskou iniciativu (Inicjatywa Polska), která se spojila s Občanskou platformou (PO) v rámci její Občanské koalice.

Expremiér a tehdejší předseda SLD Leszek Miller nejprve přešel do role politického komentátora, aby se ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 vrátil na společnou kandidátku většiny opozice, stal se europoslancem a posléze z SLD vystoupil na znamení nesouhlasu s průběhem proměny strany. Obnova levice tak probíhala bez účasti většiny jejích lídrů z roku 2015.

Nové vedení strany zvolil sjezd na jaře 2016. Předsedou se stal Włodzimierz Czarzasty. Silný mandát získal nejprve díky vítězství v přímém hlasování všech členů strany. Přímo na sjezdu pak porazil bývalého místopředsedu Sejmu Jerzyho Wenderlicha. Generálním tajemníkem strany se stal Marcin Kulasek.

Czarzasty představoval spojení strany s její minulostí a kořeny. Kulasek byl zástupcem mladší generace aktivistů. Strana se v tomto období zaměřila na obranu těch, kdo byli vládou Práva a spravedlnosti utlačováni, zejména těch, kdo byli před rokem 1989 spojeni se státní mocí.

Jako klíčové pro další budoucnost SLD se ukázaly obecní a regionální volby na podzim 2018, zejména volby do krajských zastupitelstev, v nichž SLD získala 6,6 procenta hlasů. Díky tomu, že překročila pětiprocentní volební práh, SLD ukázala, že je stranou, která se může po příštích volbách vrátit do Parlamentu. Díky tomu získala silnou vyjednávací pozici při jednáních s ostatními opozičními stranami.

Společná jednání vyvrcholila vytvořením Evropské koalice pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019. Tvořily ji Občanská platforma (členka Evropské lidové strany – EPP), Polská lidová strana (EPP), SLD (Strana evropských socialistů – PES), Nowoczesna (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu – ALDE) a Zelení.

Ve volbách dostala koalice 38,47 procenta hlasů. Kandidáti nominovaní SLD získali 5 mandátů, což bylo považováno za velký úspěch. Výsledek koalice jako celku byl však hodnocen právě opačně. PiS totiž získal 45,38 procenta hlasů a širokou opoziční koalici jasně předstihl.

Voleb do Evropského parlamentu se samostatně účastnila také nová politická strana Jaro (Wiosna). Počátkem roku 2019 ji založil Robert Biedroń, ještě nedlouho předtím starosta města Słupsk v Pomořském vojvodství, první starosta, který se veřejně přihlásil k příslušnosti k LGBT komunitě.

Biedrońova strana se zaměřila na lidská práva, otázky klimatu a světského státu. Na základě prvních průzkumů mohla počítat s výraznou podporou. Nakonec ale ve volbách do Evropského parlamentu získala 6,6 procenta hlasů. Překročila volebního práh, ale její členové-aktivisté ani komentátoři nebyli s výsledkem spokojeni. V úvodu zmiňovaná strana Spolu se ve volbách v letech 2018 ani 2019 nedokázala přiblížit dvouprocentní podpoře.

Sjednocení konfliktům navzdory

Volby do Evropského parlamentu přinesly novou politickou dynamiku. Evropská koalice se rozpadla. Místo toho byla uzavřena dohoda mezi SLD, Jarem a Spolu. Tyto strany se však poučily z neúspěchu v roce 2015 a nevytvořily formální koalici. Kandidáti stran Jaro a Spolu kandidovali na kandidátce SLD, takže potřebovali překročit jen pětiprocentní volební práh. Volby skončily úspěchem levice a jejím návratem do parlamentu se ziskem 12,56 procenta hlasů. Klub koaliční levice vytvořilo 49 poslanců a 2 senátoři.

Vedoucí představitelé tří zmíněných stran, Włodzimierz Czarzasty (SLD), Robert Biedroń (Jaro) a Adrian Zandberg (Spolu), realizovali plán rozvoje levice v novém volebním období.

Prvním krokem bylo vytvoření společného parlamentního klubu. Druhým sloučení SLD a Jara ve společné straně tvořené dvěma frakcemi, při současném zachování samostatnosti strany Spolu. Třetím krokem byla kandidatura europoslance Roberta Biedroně v prezidentských volbách.

Prezidentské volby se konaly v podmínkách první vlny pandemie koronaviru. Robert Biedroń, kterému se původně přisuzovalo kolem 10 procent, nakonec dosáhl slabšího výsledku (2,2 procenta). Stalo se to kvůli odkladu hlasování. PO zároveň vyměnila nepopulární kandidátku Małgorzatu Kidawu-Błońskou za primátora Varšavy Rafała Trzaskowského, hlásícího se k sociálně-liberálním hodnotám.

Pandemie také zasáhla do plánu na sloučení strany Jaro a SLD. Celý proces se kvůli ní protahoval. Někteří členové SLD veřejně zpochybňovali dohodu, podle které měly mít Jaro a SLD stejný podíl zástupců ve vedení strany. Měsíce před slučovacím sjezdem byly poznamenány vnitřními boji, které stranu na veřejnosti oslabily.

Nakonec byl sjezd Nové levice (Levice) – jak se strana pojmenovala – v říjnu 2021 úspěšný. Zvoleni byli dva spolupředsedové – Robert Biedroń a Włodzimierz Czarzasty. Byl přijat program zahrnující jak témata práv zaměstnanců a veřejných služeb, tak otázky světského státu a klimatu. Konference se konaly také na úrovni krajů a okresů. Proces sjednocení byl úspěšný. Jeho důsledkem však byl odchod tří poslanců a jednoho senátora, kteří sjednocení veřejně zpochybňovali, ze stranického klubu.

K dalším volbám

V létě 2021 se do polské politiky vrátil Donald Tusk. Jako první cíl svých útoků si vybral Levici; naznačuje totiž, že by se mohla chovat vstřícně k PiS. Tento narativ sice Levici oslabil, ale nevedl k tomu, že by se strana dostala pod volební práh.

Na jaře 2022 došlo k normalizaci vztahů mezi Levicí a PO. Levice má také dobré vztahy s dalšími opozičními stranami PSL a Polsko 2050 Szymona Holowni, která vznikla po prezidentských volbách v roce 2020.

Levice zatím nerozhodla, jak bude kandidovat v parlamentních volbách v roce 2023. Důležitým faktorem bude otázka volebního systému. Není jisté, že se PiS nerozhodne upravit volební zákon ve svůj prospěch zvýšením počtu volebních obvodů. Taková změna by vedla ke zvýšení skutečného volebního prahu a přiměla by všechny opoziční strany, aby kandidovaly na společné kandidátce. Pokud nedojde ke změnám volebního zákona, je nejpravděpodobnějším scénářem, že Levice bude začínat ve složení jako v roce 2019, tedy na společné kandidátce Nové levice a strany Spolu.

Z polštiny přeložil Patrik Eichler.

Tématu jsme se věnovali ve zvláštní příloze Listů 3/2016 Polsko dnes – bit.ly/Polsko_dnes. Autor tohoto textu pro ni napsal článek nazvaný Dilemata SLD.

Bartosz Machalica (1985) je historik a politolog, spoluzakladatel Centra Ignacy Daszyńského.

Obsah Listů 4/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Bartosz Machalica

Cesta ke sjednocení polské levice

Návrat polské levice do Parlamentu po prohraných volbách v roce 2015 byl provázengenerační obměnou a ochotou ke spolupráci mezi jejími hlavními politickými formacemi. Díky ní mohlo dojít i ke vzniku strany Nová levice na místě tradičního Svazu demokratické levice.

Cesta ke generační obměně

Sjednocení konfliktům navzdory

K dalším volbám

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu