Marc Isaac Pons Pons

Výjimka pro iberskou energetiku

Loni v březnu dosáhly Španělsko a Portugalsko přelomové dohody. Poprvé v historii mohou dnes tyto dvě evropské země stanovit cenový strop pro plyn používaný na výrobu elektřiny, a to na 12 měsíců. Evropská komise tento mechanismus s konečnou platností schválila 9. června poté, co obě země dostaly čas k dosažení dohody. Jasně to dokazuje, že dnešní Evropská unie je velmi odlišná od Evropské unie, ve které jsme žili během finanční krize posledního desetiletí.

Evropa prošla v posledních letech těžkými časy. Propuknutí koronavirové pandemie v roce 2020 představovalo významnou výzvu pro globální politiku a existující mechanismy mezinárodní spolupráce. Pandemie posloužila jako lakmusový papírek, jelikož se během ní členské státy EU musely postarat o své vlastní zájmy a zároveň zajistit spolupráci, která byla klíčem k jejímu úspěšnému překonání. Díky spolupráci se nám podařilo získat vakcínu za méně než rok a podat ji devadesáti procentům obyvatel EU za méně než dva roky. Bohužel jsme v roce 2022 museli znovu čelit novému, přinejmenším v tomto století neznámému problému, tedy válce v Evropě. Ruská invaze do suverénní země zamíchala s kartami na mezinárodní scéně a otřásla základy Evropské unie. Opět jsme byli nuceni činit obtížná, nepříjemná a především nová rozhodnutí. Mezinárodní sankce proti Rusku, nedostatek výrobků, růst cen pohonných hmot a nejistota ohledně budoucnosti Ukrajiny vedly ke změně globální politiky, kdy byla zásadní rozhodnutí přijata společně. Zatímco v roce 2010 byla EU kritizována za svá úsporná opatření k řešení ekonomické krize, dnes – nejdříve v souvislosti s pandemií a nyní s ukrajinskou krizí – jsme svědky zcela jiné Evropské unie. Důkazem toho je fond NextGenerationEU, přímá finanční injekce členským státům na projekty zaměřené na transformaci a modernizaci. V případě Španělska to činí 140 miliard eur, z čehož více než 60 miliard bude nevratných.

Nejtěžší výzvou, které musí Španělsko a další evropské i mimoevropské země bezpochyby čelit, je však prudký nárůst cen fosilních paliv, a tedy i elektřiny. Tato situace se velmi rychle projevila v našem každodenním životě.

Omezení spotřeby plynu z Ruska, na němž je Evropa, a zejména její severní část, velmi závislá, v důsledku sankcí a geopolitických změn nás donutilo hledat dražší alternativy, jako je dovoz plynu ze vzdálenějších, obtížněji dosažitelných míst. Navíc vzhledem k tomu, jak funguje systém založený na dražbách elektřiny na trhu a že plyn je nejdražším zdrojem energie, a tudíž vstupuje do dražby jako poslední, čímž určuje celkovou cenu, způsobila cenová regulace v Evropě prudký nárůst cen elektřiny. Ceny se v některých případech během několika dní zdvojnásobily nebo dokonce ztrojnásobily, přestože skutečná potřeba plynu byla minimální.

Vytváří to velice složitou situaci, která nechává jen malý manévrovací prostor ke snížení cen elektřiny, což vedlo k tomu, že Evropa poprvé zohlednila nerovnosti mezi členskými státy při sdílení nákladů. Například sotva desetiprocentní závislost Španělska na ruském zemním plynu je nesrovnatelně nižší než závislost zemí, jako je Německo nebo Polsko, u nichž ruská energie často představuje více než 50 procent energetického mixu. Nicméně i Španělsko muselo tvrdě pracovat na snížení nákladů na elektřinu, protože ceny energie začaly stoupat všude.

Klíčovým bodem, který dále ovlivňuje výsledný účet za elektřinu, je to, že Španělsko i Portugalsko se v posledních letech pevně zavázaly k využívání obnovitelných zdrojů energie. Ve Španělsku tak podíl obnovitelných zdrojů energie vzrostl z méně než 40 procent celkové výroby elektřiny, což samo o sobě je v porovnání s ostatními státy vysoké číslo, na dnešních téměř 46 procent. Například výroba solární fotovoltaické energie, která je ve Španělsku bohatým přírodním zdrojem, činila v roce 2018, kdy se premiér Pedro Sanchez zavázal k podpoře obnovitelných zdrojů energie, něco málo přes 4700 MW. Od té

doby se více než ztrojnásobila na více než 15 000 MW. Tento závazek je samozřejmě radikální změnou ve srovnání s předchozí politikou pravicové Lidové strany bývalého premiéra Mariana Rajoye, která zavedla spotřební daň z fotovoltaické výroby pro vlastní spotřebu, již později zrušila Španělská socialistická dělnická strana (PSOE).

Od roku 2018 se Španělsko stalo v Evropě jednou ze zemí, které nejvíce podporují přechod k obnovitelným zdrojům energie. Díky tomu bude moci do roku 2035 uzavřít

všechny své jaderné elektrárny.

Co se týče vzorce EU pro výpočet ceny elektřiny, iberská výjimka pro Španělsko a Portugalsko byla umožněna nejen změnou v unijním rozhodování tváří v tvář pandemii a ruské invazi na Ukrajinu, ale také z toho důvodu, že obě země mají velmi nízké napojení na zbytek Evropy, tedy asi jen 2,8 procenta. Tato situace vytváří ostrovní efekt. Je ale důležité poznamenat, že využití výjimky ve vzorci pro výpočet cen elektřiny nenarušuje evropský trh, neboť propojení Iberského poloostrova s ostatními členskými státy EU je tak nízké, že nezvýhodňuje vývoz.

Iberská výjimka tak v Evropě vytváří historický precedens a také uznává význam iberské energetické politiky podpory obnovitelných zdrojů, která je výsledkem vynikající práce španělské a portugalské vlády. Kromě toho přináší inovace v sociální oblasti, protože Španělsko a Portugalsko budou mít jako první mechanismus regulace cen energie, který nebude zatěžovat spotřebitele, jelikož je založený na snížení nezasloužených příjmů energetických společností.

Tato výjimka otevírá dveře mnohem hlubší a složitější diskusi v rámci EU o potřebě zvážit jiné vzorce na snížení cen energie, které více odpovídají tržní realitě, jako je například vydělení plynu z kritérií pro stanovení cen elektřiny, což by mohlo být dalším krokem. Iberská energetická výjimka, která je naplněním dohody dosažené Pedrem Sánchezem a Antoniem Costou v Evropské radě, představuje v Evropské unii klíčový precedens, protože otevírá novou, nadějnou cestu. Od nástupu k moci se španělská a portugalská vláda vždy snažily chránit ty nejzranitelnější občany, průmysl a malé a střední podniky. Občané musí být na prvním místě. Španělská a portugalská vláda budou v tomto směru pokračovat, nutně i ve spolupráci s evropskými partnery.

Z anglického originálu přeložil Martin Babička.

Marc Isaac Pons Pons je tajemník PSOE pro spravedlivou ekologickou transformaci a zachování biologické rozmanitosti.

Obsah Listů 4/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Marc Isaac Pons Pons

Výjimka pro iberskou energetiku

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu