Vratislav Dostál

Česká televize potřebuje posílit, koalice chystá volbu ředitele

Vládní koalice připravila novelu zákona o České televize. Díky ní má dojít je změně pravidel pro volbu členů televizní Rady. Oficiální motivací předkladatelů je nedopustit rozval kontrolního orgánu veřejnoprávní televize, jakého jsme byli svědky minulé dva roky. Na prvním místě mezi důvody pro novelu zákona pak uvádějí snahu předejít tomu, aby ho napříště ovládla jedna politická síla. Dělo se to v minulém volebním období, když všechny volby radních válcovala koalice složená z politických hnutí ANO a SPD a komunistické strany.

Právě proto si mají volbu členů Rady ČT napříště rozdělit poslanci a senátoři, původně to mělo být napůl, nakonec to bude v poměru dva ku jedné ve prospěch dolní komory. Se záměrem lze vcelku souhlasit, i přesto ale má dva háčky: první spočívá v tom, že stávající zákon o ČT platí od roku 1993 a zoufale potřebuje zásadní novelizaci. Té musí předcházet mimo jiné debata o koncesionářském poplatku – na ni si ale vláda zjevně netroufá. Druhý pak říká, že celý postup vlády působí především jako ne příliš elegantní způsob, jak si v Radě ČT zajistit většinu, která příští rok rozhodne o novém generálním řediteli.

Někdy na přelomu roku jsem o plánu stávající vládní koalice mluvil nejen s některými politiky, kteří se médiím veřejné služby dlouhodobě věnují, ale také třeba s jedním z nejzkušenějších současných členů Rady ČT a jejím bývalým předsedou René Kühnem.

Pražský senátor za STAN David Smoljak nepochybuje o tom, jak je udržitelné financování pro média veřejné služby klíčové. Na otázku, proč se jím tedy koalice nezabývá a namísto toho řeší pouze způsob volby členů Rady ČT, mi řekl toto: Byl bych nerad, aby se kvůli tomu celá věc nadlouho zasekla. Moje představa je přijmout co nejdříve jednoduchou novelu, která primárně řeší otázku rad. A pak by mohlo ministerstvo kultury připravit komplexní novelu, která by řešila otázku financování, on-line vysílání, reklamní plnění, novou definici poplatníka a další věci. Škoda že se v mezičase ministr kultury Martin Baxa nechal slyšet, že vláda Petra Fialy koncesionářský poplatek zvyšovat nebude.

Nejde přitom jen o výši koncesionářského poplatku. Podle zmíněného Kühna bychom si v souvislosti s koncesionářským poplatkem měli také uvědomit, že současný způsob jeho výběru už je v principu zastaralý: Ve velmi krátké době bude významná část veřejnosti využívat a přijímat vysílání veřejnoprávních médií prostřednictvím internetu na jiných platformách, než je pouze televizní nebo rozhlasový přijímač. Faktem také je, že se už téměř patnáct let nezvyšoval, jeho hodnota přitom vinou inflace setrvale klesá.

Faktem také je, že během těchto let, a v posledních měsících to platí obzvlášť, České televizi výrazně vzrostly náklady. Co v tomto ohledu nabízejí kritici ČT? Pokud přímo nezpochybňují princip veřejnoprávních poplatků s tím, že by se ČT mohla financovat třeba z rozpočtu ministerstva kultury, což by neznamenalo nic jiného, než že bychom namísto televize veřejnoprávní měli už zase televizi státní, navrhují osvobození od poplatků třeba pro nízkopříjmové skupiny obyvatel.

A vláda Petra Fialy? Na jednu stranu ve svém programovém prohlášení píše, že se zaměří na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je podle stejného vládního dokumentu základní podmínka jejich nezávislosti. Současně ale na zvýšení koncesionářského poplatku zjevně nemá odvahu.

Nečeká nás tudíž nic jiného než výrazné osekání toho, na co jsou diváci veřejnoprávní televize zvyklí. Ostatně generální ředitel ČT Petr Dvořák už vcelku razantní škrty oznámil. Zatímco reálná hodnota televizního poplatku poklesla od jeho poslední úpravy v roce 2008 o 36 procent, průměrná mzda v České republice stoupla za stejnou dobu o 67 procent. V České televizi o 40 procent. Takže aby ČT dokázala některé své lidi odpovídajícím způsobem zaplatit, začne jiné propouštět. Což není možné uskutečnit bez redukce výroby původních pořadů. Česká televize je největším producentem původní audiovizuální tvorby v České republice. Vinou škrtů nicméně počet původních premiérových pořadů ve vysílání České televize poklesne, a to ve všech žánrech.

Jinak řečeno – bude se natáčet méně filmů nebo seriálů, méně dokumentů nebo dětských (ať už animovaných nebo hraných) filmů. Podíl původní dramatiky je přitom aktuálně v ČT o dost větší, než tomu bylo v minulosti. Příklad: na Déčku tvoří okolo padesáti procent vysílání vlastní tvorba. Jen pro srovnání: v Rakousku to není ani deset procent. Šetřit se ale bude také jinde, už letos to pocítí třeba sportovní diváci během podzimního mistrovství světa ve fotbale. Ten trend je zřejmý a každý, kdo má k dispozici data, o něm nepochybuje – výhledově nebude v možnostech ČT zaplatit sportovní práva na většinu globálních akcí. A když jsem se Petra Dvořáka během tiskové konference, kde škrty oznamoval, zeptal, zda nemůže přijít třeba rušení některých kanálů, jeho reakce byla jasná: ani tento scénář nelze vyloučit.

Především ke škodě České televize je, že debata o ní u nás zpravidla začíná a končí u Václava Moravce, Nory Fridrichové nebo Reportérů ČT. Je to naprosto špatně, a to i když budeme diskutovat pouze o jejím rozpočtu. Protože pokud budou i nadále klesat příjmy ČT, skoro jistě to nebude znamenat, že se začne nějak zásadně šetřit právě na kanálu ČT24. Zpravodajský kanál disponuje ročním rozpočtem okolo 350 milionů, což není s ohledem na celkové výdaje veřejnoprávní televize nikterak velká částka. Osobně jsem navíc toho názoru, že bychom měli naopak usilovat o posílení zpravodajství, a to nikoli v centrální redakci, nýbrž v regionech. Důvod je prostý: realita lidí žijících na periferii se s tím, co jim zprostředkovává většina v Praze sídlících médií, už skoro v ničem neprotíná.

O tomto všem měly koaliční strany otevřít debatu, jejímž výstupem měla být zásadní novela zákona o České televizi, která měla řešit nejen její financování, ale také její existenci a rozsah poskytované veřejné služby v čase digitálního věku, on-line platforem nebo sdílení obsahů. Namísto toho vláda přichází s účelovou úpravou, která na oko řeší dělbu volby radních mezi poslance a senátory, fakticky si tak chce ale koalice primárně zajistit pohodlnou většinu svých radních, která příští rok rozhodne o novém generálním řediteli ČT.

Součástí plánu je zvýšit počet radních ze stávajících patnácti na osmnáct, přičemž dvanáct z nich bude napříště volit Sněmovna a šest Senát. V praxi to bude znamenat, že hned po platnosti novely si senátoři zvolí své tři zástupce, čímž bude jejich počet navýšen na osmnáct. Stát by se to mělo zkraje příštího roku, což bude tak akorát včas, aby se noví radní zapojili do volby generálního ředitele ČT. Debata o větším počtu radních přitom sama o sobě může poškodit vládní koalici i televizi samotnou. Tématem budou prebendy a místa pro známé, debata o úkolech a silách potřebných na jejich zvládnutí může jít rychle stranou.

Na místě je zde připomenout, že v minulém volebním období všechny volby členů Rady ČT válcovala většina složená z politických hnutí ANO a SPD a komunistické strany, což mělo destruktivní vliv na chod Rady – kontrolní orgán veřejnoprávní televize byl od té doby v rozvalu. Aktuálně mají výše zmíněné tři formace v Radě šest svých radních. Jsou to Pavel Matocha, Pavel Kysilka, Jiří Šlégr, Roman Bradáč, Vladimír Karmazín a Lubomír Xaver Veselý.

A zatímco stávající zákon počítá s tím, že generální ředitel Rady ČT musí být zvolen deseti hlasy z patnácti (tj. dvoutřetinovou většinou), jeho novelizovaná verze pracuje s tím, že k jeho zvolení bude stačit prostá většina hlasů, tedy opět deset, avšak z osmnácti. Takže pokud je v Radě šest členů zvolených minulou sněmovní většinou, tj. poslanci politických hnutí ANO a SPD a KSČM, nový ředitel by nebyl bez zvýšení počtu členů Rady zvolen bez toho, že by pro něj někdo z nich hlasoval. A právě tomu se chce nejspíš vláda vyhnout. Proto v tuto chvíli neřeší stabilitu a finanční nezávislost České televize, nýbrž způsob, jak si zajistit pohodlnou většinu sobě loajálních radních, která příští rok rozhodne o novém generálním řediteli.

Vratislav Dostál (1976) je novinář, v letech 2014 až 2020 byl členem Rady ČT.

Obsah Listů 4/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Vratislav Dostál

Česká televize potřebuje posílit, koalice chystá volbu ředitele

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu