Antonín Rašek

Přichází nový engéš

Až budou zlaté hvězdy z nebe padat, tak mi ji jednu přišiješ, přišiješ ji hedvábím, já tě za to políbím, lákal mladý voják dívku do armády v jedné staré vojenské písni.

Armáda má strohou hierarchickou strukturu, v níž šarže, tedy hodnost hraje nezastupitelnou roli. Ale jak často citoval Karel Marx Goethova Fausta, šedá je každá teorie a zelený strom života.

Když mě jako žáka pěchotního učiliště ve dvaapadesátém poslali na stáž do výcvikového prostoru na Tureckém vrchu na Slovensku k jednotce studentů stomatologie, abych tu získal zkušenosti ve funkci velitele čety, už mě netrpělivě čekal velitel roty poručík Kučera: Kde ses flákal, už jsem nebyl doma dva měsíce, hodil mi na stůl klíče od trezoru a zmizel. Běžel jsem k oknu, aby mi řekl, kdo mi tu rotu podle protokolu předá, jak jsme se učili, ale zrovna někdo zaklepal. Do místnosti vstoupil starší důstojník. Postavil jsem se do pozoru a představil se. Ja som plukovník Darvaš, náčelník katedry zdravotnickej výchovy, ktorá je vám, súdruh slobodník, podriadená, uvedl mě do situace. Mojím zástupcom je profesor zdravotnickej taktiky generál Megiska!

Když jsem později jako poručík velel rotě střežící vojenské letiště a vedl výcvik nováčků a záložníků, většina mých velitelů čet a učitelů vojenských specializací měla vyšší hodnost. Ale ve srovnání s tím, co vyprávěli o svém postavení důstojníci sloužící ještě za první republiky, hodně vzala za své. Asi i proto, že Klement Gottwald razil zásadu, že nebudeme dělat z generálů komunisty, ale z komunistů generály! A tak se po armádním generálu Ludvíku Svobodovi stal novým ministrem obrany jeho zeť Alexej Čepička a hned k tomu dostal stejnou hodnost. A když se potom strana vypořádávala s kultem osobnosti, hodil se jako oběť. Po čtyřech infarktech zemřel a na pohřeb v Příbrami údajně přišlo šest lidí

A tak plynul čas a také v poslední funkci náčelníka oddělení na ministerstvu obrany jsem měl i podřízené starší generace s vyšší hodností. Naštěstí se zabývali spíše vedlejší problematikou, a tak jsme si vlastně jen vyměňovali informace. Přišel osmašedesátý, já musel odejít, oni zůstali.

Po devětaosmdesátém byla přijata velmi rozumná zásada, aby hodnost odpovídala zastávané funkci. Některým se to nelíbilo, měli sice hodnost, ale nenašla se pro ně funkce, která by jí odpovídala. Ale systém se postupně zažil.

Ale vrátím-li se ke Goethovu Faustovi, došlo k inovaci, do funkce náčelníka generálního štábu s nejvyšší generálskou hodností byl jmenován generál s tou nejnižší. Nic proti tomu, bylo to z vůle ministryně obrany, vlády i prezidenta jako vrchního velitele. Také většina politiků a komentátorů to přijala pozitivně. Ale objevily se i pochybnosti. Bývalý ministr obrany Metnar upozornil, že je to právě v rozporu s personálním systémem. Karel Řehka se podle jiných kritiků se svou nižší hodností nebude mezi ostatními generály cítit zrovna nejsebevědoměji, stejně jako je tomu u ředitele BIS Michala Koudelky. Jenže ti lépe informovaní říkají, že nový engéš má přivést na kulaťák, jak se říká místu sídla generálního štábu, novou garnituru generálů, kteří nesloužili za minulého režimu. Jemu se dva měsíce ve vojenském gymnáziu – stejně jako generálu Petru Pavlovi v nejvyšší vojenské funkci NATO – odpustí.

Od ministryně dostal Řehka za úkol, nevím už jako kolikátý náčelník po transformaci armády, ozbrojené síly modernizovat. Podaří se mu to splnit za předpokladu, což uvádějí další kritici, bude-li respektovat, že v demokratické společnosti existuje civilní kontrola armády, vojáci se nemohou pouštět do politiky a zvláště se s politiky dostávat do sporů.

Antonín Rašek, Praha

Antonín Rašek

Obsah Listů 4/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Přichází nový engéš

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu