Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2022 > Číslo 3 > Antonín Rašek: Liberální demokracie neschopná sebereflexe?

Antonín Rašek

Liberální demokracie neschopná sebereflexe?

Úleva v Evropě po znovuzvolení Macrona – Evropa si vydechla – Úleva v EU – Triumf Macrona uklidňuje Evropu – Úleva – Evropa vydechla – Vyhrává Evropa. Takovými titulky přivítaly světové deníky výsledky francouzských prezidentských voleb. Jako kdyby se hurikán náhle uklidnil nebo se po nenadálém záchvatu pacientovi ulevilo. Zkrátka to nemáme ve svých rukou, dalo by se sarkasticky poznamenat. Vlastně je to fakt. Jak ale předvídat výsledky jakýchkoli demokratických voleb, když v jednom momentě byl podle výzkumu volebních preferencí rozdíl mezi dvěma kandidáty čtyři procenta? Jak je možné, že tři desítky let po pádu bipolarity jsme se ocitli v tak dilematické situaci, že očekáváme novou? Když se hledají příčiny, obvykle se řekne, že si kdysi čelní světoví politici něco slíbili, ale v dobré víře si to nepodepsali. Ale mělo by to teď význam, když se stejně smlouvy nedodržují? A pak je to jako v muzikálu Sto dukátů za Juana, kde Laďka Kozderková zpívá: „Přišlo to tak znenadání, jako bouře bez mračen, kapesníčku na mé dlani, proč jsi pláčem zamáčen?“

Někteří lidé se domnívají, že světové události jsou tak komplikované, že už není v lidských silách je zvládat. Jiní si myslí, že je politici nezvládají kvůli preferenci osobních zájmů. Demokraticky si je volíme, abychom s nimi byli následně nespokojeni, protože si tohle řemeslo nevolí ti nejlepší, ti se politice vyhýbají, nemají pro ni patřičnou odolnost. To vytváří prostor pro existenci řízených demokracií.

Fakt, že dva z pěti svobodomyslných Francouzů volí krajní pravici a čtvrtina krajní levici není zrovna nejnadějnější vyhlídkou. Společnosti přestávají být rozdělené, ale posilují se v nich krajní křídla. A poté mluvit o úlevě není zrovna nejpříhodnější. Možná je blíž pravdě titulek Macron vyhrál, strach zůstal.

Kdysi jsme si vyčítali přílišnou politickou korektnost, poté existenci jediné pravdy a dvojího metru, dnes je zřejmé že nám navíc chybí pro upevnění autentické liberální demokracie sebereflexe, schopnost kriticky posoudit všechny své přešlapy od představy šířit demokracii lokálními konflikty přes nedostatečné řízení migrací až po přehlížení prohlubující se sociální diferenciace. Transatlantické společenství teď po covidové krizi prověřuje krize energetická, inflace a válka, Bude to opravdu příležitost?

Antonín Rašek

Obsah Listů 3/2022
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.