Podle posledních průzkumů vede před prvním kolem prezidentských voleb v Brazílii kandidát socialistů Luiz Inácio Lula da Silva se 47 % nad současným prezidentem Jairem Bolsonarem, jenž má 36 %. V případném druhém kole Lula vítězí dokonce s 60 % (průzkum agentury Ipespe).
Bolsonaro představuje ekonomicky neoliberální doktrínu. Umožnil další odlesňování Amazonie ve prospěch místních producentů hovězího (kteří patřili ke sponzorům jeho kampaně). Je silným odpůrcem chráněných území pro domorodé obyvatele. Zároveň se jedná o konzervativce s autoritářskými sklony, jenž se staví proti potratům a právům LGBT komunity. Nechvalně se proslavil jeho výrok, že ženy si nezaslouží mít stejné platy muži, protože otěhotnějí a státem garantovaná mateřská dovolená poškozuje produktivitu práce. Jeho dlouhodobým spojencem byl americký prezident Donald Trump, ovšem po výhře Joe Bidena vzájemné vztahy s USA ochladly, což může být potenciálně problém, jelikož USA jsou druhým největším obchodním partnerem Brazílie.
Lula (viz také Jiří Silný: Lulovo politické zmrtvýchvstání, Listy č. 2/2021) naopak při zahájení kampaně ve svém projevu mluvil o potřebě překonávat rozdíly a společném boji proti autoritářství. Lula byl již prezidentem Brazílie v letech 2003–2011, ve svém prvním období se mu podařilo díky sociálním programům snížit podvýživu dětí v zemi o 46 %, dále také uvedl do praxe program Bolsa Familia, jenž rozděluje chudým dávky na jídlo, benzín a finanční pomoc za školní docházku. Jeho vláda také investovala 40 miliard do výstavby nového bydlení, zejména pro obyvatele ohrožené záplavami a sesuvy půdy. Mezi jeho další hlavní úspěchy patří program na výstavbu nové infrastruktury (PAC), jež měla za účel zvýšit i zaměstnávání státem. Na rozdíl od Bolsonara rozšířil chráněná území pro domorodé obyvatele a díky regulacím se od roku 2004 snižovalo odlesňování amazonského pralesa.
Volby čekají Brazílii v říjnu a země se bude rozhodovat mezi dvěma zcela odlišnými kandidáty, konzervativní pravicí a progresivní levicí. Dočkáme se návratu oblíbeného exprezidenta Luly?
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.