Článek pod tímto názvem jsem před více než pěti lety napsal do odborářského časopisu Revue Sondy. Po letošním vystoupení prezidenta Zemana na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů by nožná bylo výstižnější publikovat jej s vykřičníkem. Jakkoli se navrhovaný kandidát nemohl chovat jinak než diplomaticky, když si uvědomil, že prezident nedávno mluvil v téže souvislosti o Andrejovi Babišovi; toho by zřejmě volil stejný okruh voličů jako Středulu.
Už před minulými prezidentskými volbami nebyl odborový předák bez šance. Kdo jen trochu poznal předsedu ČMKOS, hodit lístek s jeho jménem do urny by neváhal. Jak jinak u rovného chlapa, který začal úspěšně realizovat myšlenku Konec levné práce v Čechách? Vsadit na odboráře není také velké riziko, několik se jich na celkem úspěšnou politickou dráhu vydalo: R. Falbr, Z. Škromach, M. Štěch, M. Zavadil... Tehdy se spekulovalo, kdo s návrhem na volbu Středuly přišel. Mluvilo se o tom, že to byl Bohuslav Sobotka. Chtěl, aby v případě neúspěchu Miloše Zemana zůstal ve hře člověk levicového smýšlení a blízký sociální demokracii. I když se ve veřejnosti objevila i jména Lubomíra Zaorálka a Milana Štěcha. V opačném případě by to mohlo být jen hledání dalšího antizemana. V tom případě bylo lepší si pět let počkat. Jak se dalo tehdy totiž čekat, v komentářích se začalo objevovat podezření, že jde jen o premiérovu odvetu vůči prezidentovi. Nabízenou prezidentskou kandidaturu po L. Zaorálkovi a M. Štěchovi tehdy očekávaně odmítl i J. Středula. Mluvčí ČMKOS Jana Kašparová to zdůvodnila slovy: Misi, kterou započal v konfederaci, považuje za důležitější, není jen na jedno volební období.
Zatím se pocty stát se prezidentem dostalo třem nesporně nejvýznamnějším polistopadovým politikům, ať nám jsou blízcí či nikoli, Václavu Havlovi, Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. Možná mohli uspět, kdyby o to usilovali, Petr Pithart, Otakar Motejl či Pavel Rychetský. Zatím v žebříčcích nejčastěji vedou Andrej Babiš a Petr Pavel. Současná vláda společného kandidáta zatím nemá. Vít Rakušan ze STAN hovořil o P. Pavlovi. Hovoří se o předsedovi Senátu Milošovi Vystrčilovi. Řada politiků a komentátorů se shodla, že mu chybí potřebné charisma. Nejvážnějším zádrhelem pro potenciální kandidáty však je, že stále víc lidí nechce v čele státu profesionálního politika. A tak Josef Středula v době, kdy ještě neskončila pandemie a začala válka a ekonomická krize s vážnými sociálními důsledky, rozhodně není bez šance.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.