Album

Hynek Skořepa

Žižkův kámen

V lese u jihočeského Trocnova stával mohutný dub, pod jehož kmenem prý porodila matka budoucího husitského vojevůdce Jana. Strom byl uctíván místními až do poloviny 17. století, což bylo trnem v oku proboštovi augustiniánského kláštera v blízkých Borovanech. Ten nechal dub porazit, větve osekat a spálit. Poblíž byla postavena kaplička sv. Jana Křtitele, čímž měla být Žižkova památka zastřena. To se však nestalo a kapli se začalo říkat Žižkova. Když se kaple v roce 1867 náporem vichřice zřítila, domáhala se veřejnost důstojného označení místa Žižkova narození. Pod tlakem českých spolků a tisku majitel pozemku kníže Schwarzenberg nechal roku 1908 na vlastní náklady zbudovat pamětní kámen. Správa panství však vytrvale odmítala povolit u památníku jakákoliv shromáždění, ke změně došlo až po vzniku Československa. Odkaz husitství se stal jedním z duchovních pilířů nového státu. Budoucí prezident T. G. Masaryk již v roce 1895 napsal: V Žižkovi a v Táborech, vůbec není pochybnosti, máme český typ. Žižka toť krev z krve naší, kost z kosti naší – ano, Žižka, to jsme my.

Hybek Skořepa (1975) je geograf.

Obsah Listů 3/2022
Archiv Listů
Autoři Listů