Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2022 > Číslo 3 > Viktor Tichák: Zcela scelit a zocelit

Jazyk

Viktor Tichák

Zcela scelit a zocelit

Předpony s- a z- spolu v češtině bojují odnepaměti. A tento boj prohrává třetí strana – děti, píšící v diktovaném textu „vyschlá ztébla trávy“. Pak záleží na přísnosti hodnotitele, jestli za jednu chybu uděluje žactvu jedna mínus nebo hned dvojku. Ne každá chyba je ale stejná a je škoda, že se s nimi většinou zachází bez rozdílu. V čem se od sebe liší?

Především si musíme připomenout hlavní funkci jazyka jako dorozumívacího prostředku. Přenos informace nesmí váznout. Proto, pokud porovnáme ztéblo trávy s takovým studiem finanční zprávy, je druhá zmíněná chyba vlastně znatelně horší. A to nás přirozeně ztéblo mnohem víc praští do očí a editor dokumentů nám je, na rozdíl od finanční zprávy, patřičně červeně podtrhne. Finanční zpráva totiž existuje, stejně jako finanční správa. O kterou z nich ale jde, se dozvídáme až z kontextu:

A. Celou dobu nechala hosty studovat finanční správu, pak se k nim obrátila…

B. Studoval finanční zprávu, aby mohl v budoucnu pracovat na ministerstvu…

Hosté se jistě nezapsali ke studiu na vysoké škole, nýbrž vskutku prostudovávali výroční dokument. Budoucí zaměstnanec ministerstva by měl naopak studium velmi zjednodušené, kdyby spočívalo pouze v přečtení jedné listiny. Změna s- na z- je tak v obou případech fatální.

Na druhé straně pak stojí můj klasický problém při hraní stolní hry Scrabble. Mívám často štěstí na písmena Ď a C najednou, a tak čekám (zpravidla několik kol) na E, abych mohl použít rozkazovací způsob slovesa cedit. Když už mám celé CEĎ nachystané v zásobníku, přichází úkol přenést ho na hrací desku. Jenže kam? Napojit na S ve slově SLÁVA, nebo na Z na konci slova VŮZ? Ať se mi tato situace děje jakkoli často, stejně musím znovu a znovu listovatv Pravidlech českého pravopisu a činím tak i teď. Dává přece smysl obojí – pohyb dolů, příp. dohromady je při procesu cezení patrný. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český dokonce radí kromě klasické, výukou nám stále dokola vštěpované triády dolů / dohromady / z povrchu pryč ještě jeden významový odstín předpony s-, a to „zmenšení objemu až zánik“ jako u sloves scvrknout se, shořet nebo shnít. To nám na cezení asi úplně nesedí. Cezení je však, minimálně tedy podle mě, jasná změna z necezeného stavu do stavu suchého, (z)cezeného. Chvíle napětí (závidím těm, kteří vědí) – je to s-. Zcedit pravidla pravopisu neznají. Ale opět se ptám: Je zcedit stejně velký přečin jako studovat zprávu místo správy, sběh (seběhnutí) místo zběh (válečný) nebo třeba zmazat (tabuli) místo smazat? Smazat a zmazat je přeci podstatný rozdíl. Zcedit a scedit nikoli.

Najdeme ale samozřejmě i slovesa, která změnou předpony význam změní, jako zhlédnout (film) a shlédnout (dolů), o tak velký přečin jako u sběhu a zběha by se ale nejednalo, protože kontext a gramatika druhou interpretaci jasně vylučují. Shlédnout koho/co je zkrátka vlastně zhlédnout, jen s překlepnutým písmenem, přenos informace je jasný, shlédnout film nemusíme z 1. patra do přízemí. Spojení s předponou s- pak najdeme oproti zhlédnutí filmu v poměru 1:10, a to napříč žánry od (jistě důkladně korigované) beletrie, např. v překladu Pravidel moštárny Johna Irvinga („Když Candy projevila přání shlédnout film s Fredem Astairem, Homer neměl námitek.“) po desítky příkladů v denním tisku („Ke hře na housle ho přivedl zážitek, když shlédl film o Paganinim s Yehudim Menuhinem.“ Lidové noviny, 16. listopadu 2012).

No a do třetice jsou tu slovesa, u kterých je s- i z- uznáno jako dubletní tvar beze změny významu: zmontovat i smontovat, zkrápět i skrápět, zcestovat i scestovat, zkompletovat i skompletovat, zkontaktovat i skontaktovat. Editor dokumentů se ve dvou posledních variantách se s- sice z-pěčuje a pravidlo z-pochybňuje, nemá ale pravdu.

Výsledkem by pak mohla být tabulka hodnocení diktátů podle vážnosti chyb. Za zmazanou tabuli místo smazané by se dala klidně hned dvojka, za shlédnutý film jedna mínus, zcezené nudle bych nechal bez povšimnutí – ovšem uznávám, že jsem jako frekventovaný uživatel této chyby poněkud ve střetu zájmů, a až příště budu čelit cedníku, špagety pro jistotu sliji (nezliji). A s C a Ď budu ve Scrabble raději místo cezení přikazovat cídit.

Viktor Tichák (1990) je germanista a bohemista.

Obsah Listů 3/2022
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.