>Lydie Romanská

Tykat si s Lamborghini

aneb Automat na plyšáky v provozu

Veskrze neobvyklá knížka. David Voda (stálý autor Listů) a nakladatelství Fra si dali záležet. Vybočili, dokonce i obálkou, má (podle fotografie Zdeňka Sodomy) na čelní straně jen polovinu snímku obličeje, druhá část je na obálce v jiné části nákladu... Ale to je vnější věc. Stejně jako Vodův portrét na zadní straně obálky. Takového ho neznám. Není tak uhlazený či usedlý, zažila jsem ho letos na jaře jako prudce dynamického mladíka. Ale to, co čteme pod fotografií, je už jiné kafe. Nechce psát životopis tuningového paka. A nepíše.

Žádný text knihy Automat na plyšáky není napodobením nebo ozvláštněním reality, je to básnický nářez; většina epitet má reálný základ (i to vápenný mlíko, přestože se nedá snídat), ale jejich kontext ve verši je originální – předvařená vejce: Měli jsme radši vyloupnout žloutky / z předvařených vajec a hrát biliár. Co se týče přirovnání, jednoduchých je tam dost: v tobě jak v ibiškovém pylu, až po žihadlo; metaforických přirovnání a dalších tropů nesčetně, všude: o tom, vystajlovanej, nasvícenej krk bez hlavy...

Ten jazyk! Středočeské koncovky, deformace sloves (prázdnej, komíhaj, dejchat), nespisovné výrazy, novotvary, slova přejatá (řečtina, němčina, latina, angličtina), slovník internetový, studentský, vulgární, obecně český, lehce deformovaný slovosled. Nemusíš umět čekovat, tuningovat, hrát na theremin, nemusíš vědět, co je to kúros, roxor, co jsou rolexky, k těm se obyčejný člověk hned tak nedostane, pak nepátráš ani po tom, jaké jsou to kostky, když za deset kostek pořídím bungalov na míru / aj s kundama... Vadí? Voda překvapuje, i tím, že snad jen ve dvou třech básních není výrazivo z termínů vzatých z přírody, že ve druhém oddíle knížky nazvaném Mohs mít krásný Lambo (první má název Vyslechnu hádku brkoslavů) je v patnácti básních (z devatenácti) výraz z logistiky, dynamika veršům vdechnutá: Jak popovej homie roluju kamion z hmyzího hotelu...

Přestože básník nikde nerozvíjí téma, což je vlastní tzv. čisté poezii, a čtenář se těžko dopátrá, o čem ta báseň je, můžeme zde najít básně příběhy, ale to už je pro pokročilé, např. text nadepsaný XVIII, (ale také XX, XXI a další): tak si představuji rodinnou hádku i s pokáním, klíčovými slovy jsou algifen, slivovice, děti, prázdnej, zkurvíš, vysvětlit...; Voda je enormně štíhlý, proto také silácky přehání (nadsazuji) – Kdybys to všechno nenarval do baráku / mohs mít krásný Lambo. Takhle si tykat se supersportovním Lamborghini, to už o něčem svědčí, přinejmenším o snech... Voda je cool, a přes všechnu odvahu nikde creepy, nikde fejkový, abych použila jeho slovníku. Ten výše uvedený roxor je termín z oblasti jeho profesního zájmu, mimo svou nedávno otevřenou galerii Rub vede firmu, kde se s želízkovou ocelářskou výztuží počítá; to ještě stihne působit v revui Listy a v nakladatelství Burian a Tichák v Olomouci. A má rodinu, vysokoškolsky angažovanou manželku a dva syny. Knížka Automat na plyšáky je jeho druhá, obě (první je Sněhy a další) vyšly ve Fra. Má to svůj význam, jako i to, že knížku věnoval Miroslavu Topinkovi.

Ani teď se neptejte, co chtěl básník říci, poselství nečekejte, těch si lidstvo přečetlo už dost, a zdá se, že ho to nepolepšilo; zkuste zalistovat, zapíchnout prst, a verš, který se pod ním skrývá, vám řekne, o čem ta knížka je. Právě jsem to zkusmo udělala: Jsem jak matrjoška po povodni / vršky a spodky nepasujou.

David Voda: Automat na plyšáky, Fra, Praha 2022, 60 s.

Lydie Romanská (1943) je básnířka a prozaička. Její zatím poslední vydanou prózou je román Kletba podle Justiny (2020).

Obsah Listů 3/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

>Lydie Romanská

Tykat si s Lamborghini

aneb Automat na plyšáky v provozu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu