Thomas Greven

O trollech a tragédiích

Recenzi na grafický román Nicka Drnasa Sabrina věnovaný pochmurné náladě Trumpovy éry otiskujeme jako příspěvek do debaty o střelných zbraních po vraždě devatenácti lidí, převážně malých dětí, na základní škole v texaském Uvalde letos v květnu a také jako součást zdejší debaty o proměně role státu a našeho vztahu k němu.

Jde o malou literární senzaci: grafický román se poprvé ocitl na longlistu renomované Man Bookerovy ceny. Dokonce i v New York Times se rozhodli věnovat tomu podrobnou zprávu – a v Zeit-Online otázku ve vědomostním kvízu dne. Už dvakrát nominovaná britská spisovatelka Zadie Smithová pěje na toto dílo vydané v Montrealu samou chválu, na obálce je označuje za nejlepší knihu o stavu naší společnosti a zároveň přiznává: Vyděsila mě.

O co Nicku Drnasovi, narozenému roku 1989 v Illinois, vlastně jde? Sabrina, jejíž jméno kniha nese, zmizí beze stopy. Její naprosto zdrcený partner Teddy najde útočiště u kamaráda ze školy, který se věnuje záhadné kancelářské práci v US Air Force. Když se ze Sabrinina zmizení vyklube zločin a začne kolovat video, Teddyho pohltí vír konspiračních domněnek a diskusí v rádiu a na sociálních médiích, kde jsou zpochybňovány motivy, postoje, a nakonec i identita dotyčné dívky.

V Trumpově éře sotva někoho překvapí, že se tato zápletka zakládá na skutečných událostech. Vícero rodičů, jejichž děti přišly o život při masakrech na školách, zažalovalo pravicově populistického moderátora Alexe Jonese. Jones ve svém internetovém pořadu Infowars tvrdil, že tyto útoky šílenců jsou pouze zinscenované a přeživší jsou herci placení demokraty. Jones je známá firma: už ve volebním roce 2016 v rámci takzvané aféry Pizzagate ve vší vážnosti předhazoval Hillary Clintonové a dalším demokratům, že ve sklepě jedné washingtonské pizzerie provozují pedofilní organizaci.

Mohli bychom nad tím vším mávnout rukou jako nad výmyslem. Avšak Alex Jones a mnoho dalších shock jocks mají miliony posluchačů, diváků a sledujících. Fanoušci Rushe Limbaugha, dlouholetého moderátora rozhlasových show, si dokonce říkají dittoheads, tak hrdí jsou na to, že nekriticky souhlasí se vším, co jejich hrdina vypustí. Čímž se dostáváme k tomu, co recenzentku Zadii Smithovou tak vyděsilo: poté, co v roce 2008 došlo ke střelbě na škole ve floridském Parklandu, tamní mladí školáci a školačky se rozhodli, že nenechají vše vyšumět, a pokoušejí se iniciovat celonárodní hnutí za větší kontrolu zbraní. Když takové mladé lidi Alex Jones a další demagogové tak neurvale zostouzejí, pak je možné vše, pak už neexistuje žádná hranice slušného chování.

Jistě, konspirační teorie mají v USA dlouhou tradici. Ani výčitka, že aktivisté jsou placení herci, není žádná novinka. Už v šedesátých letech devatenáctého století se terčem obdobných urážek stali Afroameričané, kteří ve Washingtonu informovali o otroctví ve státech Jihu. Avšak že na (bílé) mladistvé přeživší masakru s takovou ostrostí zaútočí bílý moderátor, svědčí o nemilosrdnosti politické debaty, která dosáhla nové dimenze.

Na vině jsou zde minimálně dva faktory: zaprvé umožňuje internet větší šíření konspiračních teorií a urážek a poskytuje ochranu anonymity. Zadruhé sedí v Bílém domě prezident, jenž agresivitou vlastních prohlášení a tweetů legitimuje chování, které by ještě nedávno bylo odsouzeno jako neslušné – koneckonců i mnoha úzkoprsými republikány. Není náhoda, že Donald Trump už dávno absolvoval přátelské vystoupení v Jonesových Infowars.

Příznačný je zde v neposlední řadě případ Emmy Jane Gonzalezové. Tuto kuchařku z Brooklynu pojí se školačkou Emmou Gonzalezovou, která po masakru v Parklandu proslula jako aktivistka, stejné jméno a kubánský původ, v minulosti krátce sdílely místo bydliště. Avšak skutečnost, že jí je 31 let, vypadá úplně jinak než školačka s vyholenou hlavou a nebydlí na Floridě, nýbrž v New Yorku, příznivce konspirační teorie o hercích neodradila od rozpoutání štvanice na Redditu, Twitteru a WordPressu. Obvinění: Gonzalezovou si koupil deep state, aby Američanům mohl vzít právo vlastnit zbraně a ti zůstali bezbranně vydáni napospas státu.

Rodiče Noaha Poznera, zabitého roku 2012 při střelbě na Základní škole Sandy Hookové v Connecticutu, zažalovali Alexe Jonese a Alex Jones následně zažaloval je. Jeho výroky prý byly vytrženy z kontextu, a navíc má podle svých slov právo na svobodu projevu. Žaloba ze strany Poznerových dokládá jen bezskrupulóznost Demokratické strany a odpůrců zbraní.

Svoboda projevu je v USA doopravdy velice rozsáhlá a většina umírněných pravičáků si většinou dává dobrý pozor, aby své výroky zaobalili do sugestivních otázek nebo se jinak pojistili. Postižené to bohužel nechrání před slovními a fyzickými útoky. Poznerovi se od roku 2012 museli sedmkrát stěhovat, protože je vždycky někdo našel a ohrožoval. V roce 2016 byl jeden Jonesův fanoušek zatčen, protože opakovaně vyhrožoval, že Poznerovy zavraždí.

I v komiksu Sabrina se setkáváme se zbraněmi a násilím, než se vyjasní, co se skutečně stalo. Zbraně jsou v Americe všudypřítomné a mnozí lidé žijí v neustálém strachu, že se budou muset bránit. Voják Calvin svému kamarádovi ze školy Teddymu hned po příjezdu ukáže, kde v domě zbraně ukrývá. Sandra se své sestře Sabrině svěří, že se ji pokusili znásilnit, a její obavu, že by se jim při plánované túře do přírody mohlo něco přihodit, mírní slovy: Na zasraný divoký zvířata narazíš spíš v hotelech.

Drnaso je umělec, který nás prostřednictvím grafického románu upomíná na relevanci Thomase Hobbese i v 21. století: člověk člověku vlkem. Ukazuje nám, co lidé mohou jeden druhému provést v nepřítomnosti státu. Policie hraje vedlejší roli, armáda jako by se zaobírala sama sebou – Calvin musí do byrokratických grafů neustále zaznamenávat, že je na tom zdravotně dobře. Politika se nevyskytuje vůbec. Americká realita v Trumpově éře proto působí skoro ještě hůř než tato dystopie, neboť Trump nadále osobně přiživuje ošklivé stránky polarizované debaty.

Přesto však Facebook, Apple a YouTube 6. srpna 2018 ohlásily, že Alexi Jonesovi zablokují účty. To mu alespoň sebere snadný přístup k masovému publiku. Jestli tento krok ovšem skutečně dokáže zbrzdit jeho toxický vliv na politický diskurs v USA, je více než nejisté.

Nick Drnaso: Sabrina, z anglického originálu přeložil Martin Svoboda, Trystero, Praha 2019, 204 s.

Text vyšel původně na webu ipg-journal.de pod názvem Von Trollen und Tragödien 8. srpna 2018. Vydáváme ho se souhlasem a za podpory pražské kanceláře Friedrich-Ebert-Stiftung.

Z německého originálu přeložila Tereza Jůzová.

Thomas Greven je politolog, přednáší na Svobodné univerzitě v Berlíně.

Obsah Listů 3/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Thomas Greven

O trollech a tragédiích

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu