Timo Daum

Vylidněný venkov

Španělské hnutí bojuje proti stěhování lidí z regionů a likvidaci tamní infrastruktury. Jeho úspěch vyvíjí tlak na etablované politické strany.

Venkovská idyla coby lifestylová idea zažívá boom. Dlouhodobě však už na vesnici skoro nikdo žít nechce. V mnoha evropských regionech můžeme pozorovat tentýž trend: celá území krvácejí. Političky a politici musejí čelit podobným výzvám: na klesající počet obyvatel se reaguje úsporami v infrastruktuře, což vede k dalšímu odlivu obyvatelstva.

Zejménaa v severských zemích jako Finsko a Švédsko, ale také ve východním Německu jsou regiony v ohrožení a potýkají se s klesajícím počtem obyvatel. Celkově je EU konfrontována s problémem demografického vývoje, především se stárnutím obyvatelstva. Odlehlé venkovské regiony by však mohly zabřednout do začarovaného kruhu úpadku, jak to v jednom shrnutí formuloval Evropský parlament.

Španělské hnutí España Vaciada (zhruba: Vylidněné Španělsko) už tento vývoj dál trpět nechce. Díky svému úspěchu, například v regionu Kastilie a León, se stalo celoevropským vzorem. V regionu bezmála stejně velkém jako někdejší NDR bylo v únoru téměř dva a půl milionu Španělek a Španělů vyzváno k volbě regionálního parlamentu. Vedle zděšení z toho, že se ve vládě poprvé ocitla extrémně pravicová strana Vox, kterou po úspěchu ve volbách poprvé přizvala do koalice konzervativní Partido Popular, to bylo především hnutí España Vaciada, kdo měl na volební klání největší vliv. Svým přístupem by mohlo změnit španělskou politiku.

Hnutí España Vaciada postavilo kandidátku v pěti z devíti provincií Kastilie a Leónu, a v provincii Soria se dokonce stalo nejsilnější stranou. Jak levicové, tak pravicové strany na novou konkurenci reagovaly a pokusily se přivlastnit si její témata. Luis Tudanca, kandidát sociálních demokratů, například hovořil o zneviditelněném venkově.

Co hnutí chce a kde se vzalo? V roce 2016 vyšla kniha España Vacia (Prázdné Španělsko) místního zpravodaje Sergia del Molina. Tenkrát napsal: Existuje městské a evropské Španělsko, které se nijak neliší od jakékoli jiné evropské městské společnosti, a vnitrozemské, nezalidněné Španělsko, kterému říkám prázdné. Podle Sergia del Molina do této kategorie spadá více než polovina španělského teritoria. Žije tam 7,3 milionu lidí, tedy 16 procent obyvatelstva.

Pojem prázdné Španělsko se vztahuje na oblasti, které během takzvaného úprku z venkova v padesátých a šedesátých letech dvacátého století trpěly masivním odlivem obyvatelstva. Zpátečnické Španělsko, které se až v roce 1976 po smrti diktátora Franca, vládnoucího od roku 1939, dalo cestou demokracie, v padesátých a šedesátých letech zažilo nevídanou vlnu emigrace. Chceme pracovat, nechceme emigrovat, ozývalo se tenkrát často mezi protestujícími.

España Vaciada je politická platforma a sociální hnutí, sestávající z velkého množství občanských uskupení a sdružení. Ta zčásti existují už dvě desítky let, pod různými jmény působí v mnoha provinciích. Hnutí se snaží zastupovat zájmy vylidňujícího se venkovského Španělska – čím dál úspěšněji.

Za provincii Teruel se roku 2019 dokonce zástupce strany Teruel Existe dostal do španělského národního parlamentu a stal se jazýčkem na vahách při hlasování o nedůvěře ministerskému předsedovi Pedru Sánchezovi, ve kterém premiér s nepatrnou většinou obstál. Jméno teruelské platformy vyjadřuje jistý šibeniční humor, v překladu zhruba znamená: Teruel skutečně existuje! Upomíná na Ainielle skutečně existuje, první větu v předmluvě románu Julia Llamazarese Žlutý déšť z roku 1988 (česky dybbuk 2012), který vypráví příběh posledního zbylého obyvatele v jedné pyrenejské vesnici.

Ve svém programu platforma zdůrazňuje, že chce korigovat chybný, nespravedlivý a asymetrický model regionálního rozvoje. Jejím cílem je, aby se stěhováním z venkovských regionů, ubýváním infrastruktury a z toho plynoucím nebezpečím úpadku začali zabývat politici. Jméno platformy neodkazuje jen na proces vylidňování, ale implicitně také kritizuje mizející infrastrukturu, následek chronického zanedbávání venkovských regionů ústřední vládou v Madridu.

Jedna z nejvylidněnějších provincií – jak v Kastilii a Leónu, tak v celém Španělsku – je Soria. Na ploše čtyřikrát větší než Sársko žije celých 90 717 obyvatel ve 183 obcích. To je o 8116 méně než roku 1987, pokles o více než osm procent. Hustota obyvatelstva tak klesla pod hranici devíti obyvatel na kilometr čtvereční, kterou EU označuje za nebezpečnou (demografické ohrožení). Pro srovnání: v Sársku žije 383 obyvatel na kilometr čtvereční, tedy dvaačtyřicetkrát více než v Sorii.

Na Sorii si lze ukázat, jaké následky vylidňování má. Ve stejnojmenném hlavním městě provincie žije 39 000 obyvatel. S druhým největším městem Valladolid ho spojuje silnice N-122, která má jen v některých úsecích čtyři pruhy a je pověstným dějištěm nehod. Soria !YA! , místní odnož España Vaciada, si stěžuje, že pacientky a pacienti nemocnic občas musejí absolvovat dvouapůlhodinovou cestu sanitkou, aby se jim dostalo ošetření v nemocnici ve Valladolidu, nebo tři a půl hodiny do Salamanky.

V regionu Soria se platformě v regionálních volbách podařil obdivuhodný výsledek: se 42 procenty hlasů se stala nejsilnější stranou a tři její zástupci míří do regionálního parlamentu. Její úspěch vychází z dlouhé historie a sepětí s místem. Roku 2011 ji hrstka původních členů založila pod poněkud kostrbatým názvem Proti zapomnění institucemi. Nyní to dotáhla na nejvyzrálejší platformu v España Vaciada, jak uvedl Narciso Michavila, ředitel výzkumné agentury GAD3.

Volební program España Vaciada se jmenuje 100/30/30. Stovka představuje internetové připojení o rychlosti minimálně 100 megabitů za vteřinu pro celou oblast. Maximálně 30 minut nebo 30 kilometrů mají být vzdáleny základní veřejné služby a napojení na meziregionální trasy.

Že na úplně prvním místě, ještě před fyzickou dostupností veřejných služeb, požadují připojení k digitálnímu světu, ukazuje, že dokonce i v dosud zemědělských oblastech se spolehlivý přístup k internetu stal stejně zásadním jako elektřina, voda a topení. K požadavkům platformy dále patří výstavba veřejné infrastruktury, jako jsou zdravotní střediska, školy či policejní služebny. Hnutí navrhuje rozšířit a modernizovat venkovské a městské kliniky. Pracovními, hospodářskými a bytovými pobídkami chce ke stěhování do venkovských regionů přimět učitele. España Vaciada také podporuje politiku energetické soběstačnosti regionů a výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Namísto průmyslového zemědělství vyzdvihuje zemědělství extenzivní a ekologické, které udržuje ve venkovských oblastech obyvatele a přispívá k zachování biodiverzity.

Díky tomuto zaměření – ačkoli je hnutí tak jako mnoho regionálních a nacionalistických stran ve Španělsku kulturně spíše konzervativní – se España Vaciada stává zajímavým spojencem levice. Výstavba veřejné infrastruktury a ekologické zaměření energetické politiky a zemědělství jsou koneckonců cílem i levicových stran.

Relativně hustě osídlené Německo se jistě potýká s jinými problémy. Také zde je však třeba provést restrukturaci venkovského prostoru. Model sídelní kaše, ze které se do městských center hromadně pendluje autem, nenaráží jen na ekologické hranice. Sociolog Andreas Knie se například zasazuje o digitálně-ekologický dopravní převrat se zhodnocením venkovského prostoru, což se programu 100/30/30 bezpochyby podobá.

Nástup prázdného Španělska do španělské politiky zatím probíhá v různých regionech velice odlišně a výrazně závisí na místních danostech. S ohledem na složité vícestranické konstelace, které ve Španělsku v posledních letech nahradily tradiční model dominance dvou velkých stran, jejich význam zřejmě poroste. V celošpanělských parlamentních volbách plánovaných na rok 2023 mají lokální hnutí velkou šanci vybojovat slušný počet křesel.

Tím, že požadují státní investice do infrastruktury a ekologické zemědělství, působí jejich stanoviska kompatibilně s levicovou představou státu coby garanta veřejných služeb. O jednom každopádně není pochyb: prázdné Španělsko je slyšet a neumlkne ani v budoucnosti.

Text vyšel původně na webu ipg-journal.de pod názvem Geleertes Land 10. května 2022. Vydáváme ho se souhlasem a za podpory pražské kanceláře Friedrich-Ebert-Stiftung.

Z německého originálu přeložila Tereza Jůzová.

Timo Daum je od roku 2020 členem výzkumné skupiny Digitální mobilita a společenská diferenciace ve Vědeckém centru sociálního výzkumu v Berlíně. Kromě toho působí jako autor a vysokoškolský pedagog v oblasti hospodářské informatiky a digitální transformace.

Obsah Listů 3/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Timo Daum

Vylidněný venkov

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu