Geert De Pauw

Co kdybychom zavedli kolektivní vlastnictví půdy?

Jak ceny nemovitostí celosvětově rostou, začali mezinárodní investoři a spekulanti využívat bydlení jako investici. Co kdybychom se problém rozhodli řešit u jeho kořenů zavedením spravedlivějšího systému vlastnictví? Na mnoha místech po celém světě se o to už teď pokouší množství komunitních pozemkových fondů.

Jean-Jacques Rousseau tvrdil, že první člověk, který oplotil kus země, prohlásil ho za svůj a zjistil, že lidé jsou natolik naivní, aby mu to uvěřili, tím způsobil velké utrpení a nespravedlnost. Ať už s Rousseauem souhlasíte nebo ne, jeho výrok ukazuje, že vlastnictví půdy, jak ho známe dnes, není přírodním zákonem, ale systémem vynalezeným lidmi. Je tedy dost dobře možné jej změnit.

Financializace bydlení – jak se říká jevu, kdy velké finanční organizace skupují bydlení jako investici – způsobuje růst cen bytů ve městech po celém světě, což ohrožuje právo na bydlení. Mnohde již trh s bydlením přestal být dostupný pro chudé a velkou část střední třídy. Tito lidé musejí opouštět domovská města nebo omezovat jiné výdaje, aby zaplatili nájem. Všude také stoupá počet lidí bez domova.

Je zřejmé, že hodnotu nemovitostí nezvyšuje rostoucí cena cihel. Skutečnou příčinou je zdražování pozemků. Svět jako by se stal jednou obrovskou hrací plochou monopolů, kde vlastníci velkého počtu nemovitosti mohou snadno získat ještě více, kdežto ti, kteří jich mají málo, mohou o ještě více přijít.

Na počátku 70. let začali lidé z černošského hnutí za občanská práva v USA přemýšlet o novém modelu, který by zajistil, aby chudé černošské jižanské komunity mohly převzít kontrolu nad půdou, kde budou moct žít a hospodařit. Hledali systém, který by zaručil trvalou cenovou dostupnost pro lidi s nejnižšími příjmy. Z této touhy vznikl v Atlantě ve státě Georgia první komunitní pozemkový fond (Community Land Trust – CLT) s názvem New Communities. Asi o deset let později byl Bernie Sanders, tehdejší starosta Burlingtonu ve Vermontu, první, kdo zavedl model CLT jako součást městské bytové politiky a investoval do něj veřejné prostředky. Od té doby se burlingtonský fond Champlain Housing Trust stal jedním z nejúspěšnějších komunitních pozemkových fondů na světě. Dnes v USA existují stovky těchto fondů a stejný model byl úspěšně použit také ve Velké Británii. Kromě toho se v posledních deseti letech stále více rozvíjejí i v kontinentální Evropě.

Komunitní pozemkové fondy jsou neziskové organizace, jejichž primárním posláním je vyjmout půdu z trhu a spravovat ji ve prospěch místních obyvatel. Zapojují se do komunitního rozvoje na kolektivně vlastněné půdě. Ačkoli mezi fondy existují rozdíly, většina z nich sdílí několik základních rysů. Zpravidla jde o komunitně spravované organizace, provozované obyvateli domů ve spolupráci s místními a vládou. To tvoří základ vyvážené správy, která respektuje zájmy obyvatel a širšího okolí. Fondy nakupují pozemky nebo domy (často s pomocí vládních dotací), přičemž se zavazují, že je nikdy neprodají. Na pořízené půdě stavějí domy a další zařízení, které obyvatelé potřebují. Vlastnictví těchto domů a dalších budov je oddělené od vlastnictví pozemků pomocí dlouhodobých nájemních smluv. Domy se stávají majetkem jednotlivých obyvatel nebo jiných neziskových organizací či družstev. Vzhledem k tomu, že není třeba platit za pozemek, domy jsou pro kupující cenově dostupné. Výměnou za to se zavazují, že dům neprodají za účelem zisku. Domy tak zůstávají cenově dostupné i pro následné kupce, bez nutnosti dalších vládních zásahů. Takto navržený systém fondů zaručuje trvale dostupné ceny bydlení. Zároveň nabízí majitelům možnost vybudovat si vlastní kapitál, protože při prodeji dostanou zpět vše, co investovali.

Systém prokazatelně funguje. Burlingtonskému fondu se například podařilo, aby se domy na jeho pozemcích stávaly s každým prodejem dostupnější, zatímco rodiny, které své bydlení prodávaly, si udržely svůj kapitál. Další fondy, jako je například Dudley Street Neighbourhood Initiative v Bostonu, prokazují, jak může komunitní vlastnictví půdy posílit místní obyvatele a ochránit je proti gentrifikaci. V Belgii se nám díky Community Land Trust Brussels (CLTB) daří ukázat, že tento přístup může vytvořit cenově dostupné bydlení pro rodiny s nízkými příjmy a posílit sociální strukturu v obtížných čtvrtích.

Fondy jsou navzdory svému v posledních letech rostoucímu počtu a zvyšujícímu se zájmu ze strany akademické obce a tvůrců politik stále ještě malí hráči. Mají však potenciál postupně obsadit větší část trhu s bydlením a prosadit, aby na něm platily jiné zákony, totiž aby se soustředily spíše na právo na bydlení než na zisk investorů. Významnou roli v tom mají možnost sehrát místní orgány, které mohou uvolnit půdu a finanční prostředky. Také mohou dát obyvatelům předkupní právo, když nabízejí pozemky nebo prostory k prodeji, jako je tomu ve Skotsku. Komunitní bytové fondy jsou také ideálním modelem pro rozvoj nových, udržitelných a cirkulárních čtvrtí.

Kromě toho mohou být použity jako model vlastnictví pro renovaci nebo transformaci stávajících domů. Daňové pobídky, které se v současné době používají nesystematickým způsobem k podpoře osobního vlastnictví domů, mohou být využity k podpoře modelu, který zajistí trvalou cenovou dostupnost. Zákonné překážky lze odstranit oficiálním uznáním tohoto modelu, jak to právě učinil bruselský region. Mnoho toho lze udělat i na evropské úrovni. Usnadnění přístupu k evropským investičním fondům je pouze jedním z opatření navržených v rámci spolupráce v oblasti udržitelného bydlení pro inkluzivní a soudržná města (SHICC) financované EU.

Krize bydlení je stále vážnější. Abychom s ní mohli bojovat, bude třeba změnit pravidla hry – a komunitní pozemkové fondy mají potenciál k tomu významně přispět.

Z anglického originálu přeložil Martin Babička.

Vybrané texty vyšly původně jako What if we made land ownership collective? 10. května 2022 a Towards a European Labour Model 19. dubna 2022 na webu progressivepost.eu.

Geert De Pauw je koordinátor Community Land Trust Brussels (Bruselský komunitní pozemkový fond).

Obsah Listů 3/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Geert De Pauw

Co kdybychom zavedli kolektivní vlastnictví půdy?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu