László Andor

Směřování k evropskému modelu trhu práce

Dvojice textů převzatých z časopisu The Progressive Post do těchto Listů se věnuje evropskému trhu práce a návrhům na zlepšení pracovních podmínek a tématu vlastnictví půdy v souvislosti s řeením bytové krize. Časopis můžete sledovat na webu progressivepost.eu. Přivítáme i vaše diskusní příspěvky.

-red-

Dnes už je obecně známo, že Evropa se s hospodářským poklesem v důsledku pandemie koronaviru vyrovnala z makroekonomického hlediska lépe než s předchozí velkou krizí Evropy, konkrétně s krizí eurozóny. Evropským státům se tentokrát z větší části podařilo vyhnout úsporným opatřením a sociální soudržnost byla zachována na všech úrovních. Oblast, která se ovšem výrazně odlišuje, je zaměstnanost. Dočasné programy na úsporu pracovních míst (často inspirované německým kurzarbeitem) se staly charakteristickým evropským řešením, ale některé vlády progresivnějších členských států jdou ještě dál a snaží se uzákonit lepší podmínky pro práci.

Belgická vláda začala jednat o zavedení flexibilnějšího pracovního týdne při zachování stávajícího počtu odpracovaných hodin. Zaměstnanci budou mít možnost přeorganizovat si práci do delších pracovních dní, aby dosáhli třídenního víkendu. Společnosti mohou žádosti svých zaměstnanců o zkrácený pracovní týden zamítnout, ale své rozhodnutí musí zdůvodnit písemně. Ve snaze dosáhnout dynamičtější a produktivnější ekonomiky belgická vláda také představila nová pravidla noční práce. Součástí belgické reformy pracovního zákona je i rozšíření práva na odpojení a rozšíření sociální ochrany pro pracovníky digitálních platforem, přičemž obě úpravy patří ke střednědobé strategii, jejímž cílem je zvýšit do roku 2030 zaměstnanost ze 71 procent na 80 procent.

Reformní myšlenka zavedení zkráceného pracovního týdne se postupně rozšiřuje do dalších oblastí, protože praktické experimenty ukazují příznivý vliv zkráceného pracovního týdne na snížení míry stresu a rizika vyhoření a na celkově lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. V některých zemích byla zavedena opatření, jež zahrnují osoby samostatně výdělečně činné mezi příjemce sociálního zabezpečení. Finsko podnikatelům dočasně přiznalo podporu na trhu práce, pokud skončila jejich práce na plný úvazek nebo pokud se jejich příjem snížil v důsledku pandemie, přičemž se zdá, že je těžké tuto dočasnou podporu ve Finsku postupně ukončovat.

Německý ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil se vyslovil pro to, aby zaměstnancům bylo umožněno pracovat z domova alespoň 24 dní v roce. Takové žádosti by mohly být zamítnuty pouze na základě provozních důvodů. Cílem programu koaliční vlády v oblasti zaměstnanosti je také stanovení rozumného limitu opakování smluv na dobu určitou, zvýšení transparentnosti odměňování a sladění církevního pracovního zákona se zemským pracovním zákonem. Tato opatření jsou přičleněna ke stěžejní politice koaliční vlády na zvýšení minimální mzdy do října 2022 na 12 eur za hodinu.

Španělsko, kde tamní reforma pracovního zákona z roku 2012 představovala typický příklad neoliberalismu, se nyní zdá být v čele úsilí o progresivní ochranu mladých pracujících a těch, kteří pracují pro digitální platformy. Nový zákoník práce prošel hlasováním jen těsně, ale odborovým organizacím poskytl větší pravomoci při vyjednávání o smlouvách a zároveň snížil počet pracovníků se smlouvami na dobu určitou. Oproti reformám z roku 2012, kdy pravicová španělská vláda nekompromisně usilovala o snížení nezaměstnanosti pomocí devalvace domácí měny, se současná ministryně práce a sociálních věcí Yolanda Diazová rozhodla zvýšit zaměstnanost zavedením vyšší právní ochrany. Na druhou stranu politický kontext této reformy také dokazuje, že k uzákonění progresivní reformy pracovního zákona, která jde proti starým politickým dogmatům, je zapotřebí zázrak.

Ačkoli výše zmíněné reformy byly navrženy, formulovány a vyjednány na národní úrovni, odrážejí také vývoj politiky trhu práce na úrovni EU. Evropská strategie zaměstnanosti (ESZ) pochází z konce devadesátých let dvacátého století. Doporučení členským státům se často opírala o koncept flexicurity, tedy kombinace flexibility a jistoty zaměstnanosti. Jistota zaměstnanosti je podporována veřejnými investicemi do aktivních politik trhu práce. Ačkoli v Dánsku, zemi původu, byla tato reforma považována za úspěšnou, nakonec se ukázalo, že není snadno přenositelná, částečně z důvodu souvisejících nákladů, ale také kvůli otázce načasování. Opatření směřující k flexibilitě zaměstnanosti, tedy snížení právní ochrany, mohla být totiž realizována rychleji a s větší jistotou než opatření zvyšující jistotu zaměstnanosti.

Před deseti lety byl pomocí balíčku opatření v oblasti zaměstnanosti EU model flexicurity nahrazen dynamickým a inkluzivním modelem trhů práce, aby bylo dosaženo cílů zaměstnanosti ustanovených ve strategii Evropa 2020 (75 procent mezi lidmi ve věku 20–64 let). Tento dokument byl přijat během nejhlubší existenční krize hospodářské a měnové unie, aby ukázal cestu směrem k hospodářské obnově. Poukazuje na důležitost intervencí na trhu práce, vnitřní flexibility (oproti vnější) a potenciál tvorby nových pracovních míst v kontextu ekologických, digitálních a demografických přechodů. Velká část tohoto dokumentu může být také užitečnou pomůckou v post-koronavirovém ekonomickém prostředí. Tento dokument byl zároveň prvním dokumentem EU, který navrhl, aby všechny členské státy měly mechanismus pro stanovení přiměřené minimální mzdy, čímž by byly lépe nastaveny výchozí podmínky pro náročnější iniciativy v této oblasti, jako je například směrnice, která je dnes ve finálním projednávání v EU.

Propojený vývoj politik zaměstnanosti na úrovni členských států a EU směřuje k vytvoření evropského modelu trhu práce, který v dobách hospodářských krizí upřednostňuje úpravu pracovní doby (na rozdíl od úpravy věku odchodu do důchodu či úrovně zaměstnanosti) a řízení přechodů prostřednictvím investic oproti flexibilitě a využívání zranitelnosti periferní pracovní síly. Tento model neposkytuje prostor pro kompromis mezi úrovní zaměstnanosti a mzdami. Přiměřené platy nejsou považovány za hrozbu pro konkurenceschopnost či úroveň zaměstnanosti, ale jsou spíše zásadní pro přilákání talentů, motivaci k odbornému vzdělávání, směřování strategických odvětví a zároveň pomáhají udržet klíčovou domácí poptávku.

Pro úspěch takového modelu je třeba zesílit sociální dialog ve všech členských zemích, což se zejména ve východní Evropě jeví jako problematické. V jihoevropských zemích je třeba dostát závazkům ke snížení nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí. Političtí činitelé EU musí také zohlednit, že zatímco před deseti lety vstupovala Evropa do deflačního prostředí, dnes je hlavní výzvou rostoucí inflace, která ztěžuje kolektivní vyjednávání a možná si žádá nasazení nových metod na úrovni vlád jednotlivých členských států. Ať už se jedná o ochranu kupní síly příjmů ze zaměstnanosti a systému sociálního zabezpečení, či o zvýšení stagnujícího podílu mezd, zdá se, že v kontextu stoupajících cen se stávají podobná progresivní úsilí tím zásadnějšími.

A konečně, válka na Ukrajině je pro náš kontinent zcela jistě dramatickou událostí, která mění pozadí politiky zaměstnanosti i sociální politiky. Je morální povinností států EU poskytnout ukrajinské vládě vojenskou pomoc a podpořit miliony uprchlíků, stejně tak jako ty, kteří se stali vysídlenci ve své vlastní zemi. Zároveň nemůžeme přehlížet rizika toho, že záležitosti, které s válečným úsilím přímo nesouvisejí, budou odloženy na později, anebo budou přesunuty na vedlejší kolej. I bez přerozdělení politické agendy způsobuje válka přesun příjmů do vojenského odvětví, a zatímco zisky zbrojního průmyslu se zvýší, národní rozpočty sociálního zabezpečení se ztenčí. Bylo by velkou chybou dopustit, aby současná tendence k sekuritizaci způsobila zpomalení progresivního vývoje pracovních trhů a sociálních států, jak na národní, tak na celoevropské úrovni.

–

Z anglického originálu přeložila Eva Rösslerová.

László Andor je maďarský ekonom, v minulosti evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění, od roku 2019 generální tajemník Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS).

Obsah Listů 3/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

László Andor

Směřování k evropskému modelu trhu práce

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu