Pavel Šaradín

Může být pravice sociální?

Velmi často se tvrdilo, že v době krize posiluje levice, že sociální demokracie nabývá na síle. Je totiž citlivější a vnímavější k problémům těch, které považujeme ve společnosti za slabší a zranitelnější. Z vládního středo-pravicového tábora dnes zaznívá, že je to právě on, kdo pomáhá nejpotřebnějším. ODS a spol. tím, že tzv. nerozdávají plošně, šetří peníze pro ty, kteří pomoc nejvíce potřebují. Pravice situaci řeší, lidovci se od povolebních vyjednávání považují za sociální svědomí vlády. Provozovat chtějí politiku solidární, nikoliv socialistickou. Tak jak to tedy je? Je pravice sociální, nebo není?

V podstatě od začátku 90. let hovoříme o tom, že ekonomicky táhne společnost střední třída, ačkoliv by bylo smysluplnější jí ulevit a přenést daňovou zátěž spravedlivě na ty nejbohatší. Případně je donutit, aby platili alespoň nějaké daně. Někteří se jim vyhýbají, třeba korunovými dluhopisy jako bývalý premiér Babiš, jiní své majetky ukrývají v daňových rájích. Kliček bychom našli více, rozhodně je však mezi nejbohatšími řada poctivých, kteří konají, jak konat mají. Platí daně, přispívají na charitu, pomáhají společnosti. Mantra pravice zní: netrestejme úspěšné. Nechejme jim více peněz, z jejich bohatství budeme těžit všichni.

V důsledku zrušení superhrubé mzdy v roce 2020 a zrušení mnoha dalších daní se oslabily schopnosti státu, peníze potřebujeme právě na veřejné služby, ale i na obranu, výzkum či pomoc těm nejchudším. Manévrovací prostor státu se ještě zhoršil dozvuky pandemie (ta ale může propuknout na podzim znovu) a zejména ruským útokem na Ukrajinu. Vše má vliv především na nezaměstnané, nízkopříjmové, samoživitele, samoživitelky, důchodce. Obyvatel, kteří žijí pod hranicí chudoby, přibývá. Nerovnosti dále narůstají a narůstat budou. A může být ještě hůř, než dnes dokážeme dohlédnout.

Středo-pravicové vládě mohou pomoci jen radikální kroky, více peněz nejchudším, posilování střední třídy, daňová reforma. Vláda se musí přestat bát vyslovit tři slova: příjmová stránka rozpočtu. Hledat peníze úsporami dnes nestačí, protože jich bude málo. Pomoc se tím výrazně zpomalí.

Pokud se vládě nebude dařit, máme jedinou alternativu. Populisticko-extremistickou. Andrej Babiš je aktivní jako vždy, Tomio Okamura mu zdatně sekunduje. Podle analýz sociálních sítí oba předčí vládu. Pokud by existovala jiná alternativa, naše obavy by byly mnohem menší. A k tomu všechny ty patálie, třeba s neschopností vlády přidat pět tisíc korun na dítě. Proč jen pro děti do osmnácti let? Proč až po prázdninách? Proč byl návrh špatně legislativně připraven?

Vraťme se však k otázce, která zazněla v úvodu. Jestli může být pravice sociální. Nemůže. V době prosperity nemusí být problémy příliš viditelné, pak stačí provozovat běžnou sociální agendu. V době krize však potřebujeme stabilitu ve společnosti. Můžeme ji získat dalším prohlubováním nerovností? Pomalou pomocí? Určitě ne. Dozvěděli jsme se od ministra financí Zbyňka Stanjury, že našel ve státním rozpočtu (po minulé vládě) úspory a snížil deficit. Možná najde ještě nějaké jiné peníze, na budování soudržnosti mu to ale stačit nebude.

Pavel Šaradín (1969) je politolog, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, je členem představenstva Masarykovy demokratické akademie.

Obsah Listů 3/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Pavel Šaradín

Může být pravice sociální?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu