Nejen jakožto učiteli správního práva, ale hlavně jako občanovi mně vrtá hlavou, jak se za méně peněz získá lepší veřejná správa.Mantrou dnešní pravicové vládní koalice je, že se ušetří na provozu státní správy – sníží se počet úředníků a těm, co zůstanou, poklesnou skutečné výše platů. Vládní politici to mají zahaleno do přijatelnějšího hávu – propustíme zbytečné a drahé úředníky. Ale když se někdo zvídavější zeptá, kteří jsou ti zbyteční, odpovědi se zpravidla nedočká. (Mimochodem – že se platy nezvyšují, znamená při aktuální dvanáctiprocentní inflaci reálné snížení.)
Přebornicí v neempatickém přístupu je předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), které jednou občanům vyčte, že si žijí nad poměry, pak je pokárá, že stát zde není od toho, aby někoho vodil za ručičku, a jindy v mediích fantazíruje o tom, že se úředníci a státní zaměstnanci dokonce musejí propouštět. V této souvislosti nutno vyvrátit další mýtus. Česko v porovnání s ostatními státy EU rozhodně nemá nadprůměrné množství úředníků. Patříme k průměru, v některých oblastech správy dokonce k podprůměru. Sliby vyhazování úředníků ovšem znějí pro voliče na billboardech mnohem více sexy než třeba návrh propustit lékaře nebo učitele. S kapkou sarkasmu lze dodat, že některé vládní političky by asi nejradši propustily i zbytečné důchodce, to by se teprve ušetřilo!
Ale k aktuálnímu konkrétnímu případu. Výsledkem rovnice více práce od méně lidí jsou přetížené pracovní úřady. Na ty zamířily desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny. Úřady práce administrují také pomoc zdejším lidem zasaženým energetickou chudobou. Jak jsme slyšeli od vlády milionkrát, pomoc musí být individuální, ne plošná. Nicméně to musí někdo v praxi posoudit, vyřídit a rozhodnout. Úřady však nebyly nijak posíleny, takže jsou zavaleny prací. Představte si, že byste měli průměrně fungující restauraci, žádná sláva, ale na uživení rodiny by to stačilo. A přišel by ekonomický konzultant, který by užitečně poradil – propustit třetinu servírek a kuchařů, a těm co zbudou, snížit o třetinu mzdu. A do kuchyně si vyvěsit motivační citáty, že hospoda zde není od toho, aby někoho vodila za ručičku. Kdo si myslí, že méně úředníků, navíc hůře placených a neustále vládou (a částí médií) zesměšňovaných, zlepší kvalitu výkonu veřejné správy, byl a je směšný.
JUDr. Petr Kolman, Brno
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.