Album

Hynek Skořepa

>Jak sedláci u Chlumce

Václav Chad, Kuřák od Charkova, 1943, pero, karton, 30 x 21 cm, Národní galerie v Praze.

Příčinou selské rebelie v roce 1775 bylo neutěšené postavení nevolníků, které vrchnosti nutily robotovat víc, než ukládal robotní patent. Neúroda v letech 1769–1770 způsobila hladomor, v českých zemích ubylo až 15 % obyvatelstva. Fámy o údajném císařském patentu, rušícím nevolnictví, vedly k povstání. Vzniklo v Podkrkonoší pod vedením Antonína Nývlta, svobodného rychtáře a hostinského ve Rtyni. Sedláci přepadali zámky, chtěli si vynutit ukončení robotních povinností. Vydali se i k zemské vládě, před Prahou však jejich vůdce zadrželo vojsko. Houf vzbouřenců (až 1000 osob) dorazil 25. března k Chlumci bad Cidlinou, kde se neúspěšně střetl s vojáky. Nastalo zatýkání, Nývlt byl bez odporu zadržen na náchodském zámku.

Marie Terezie v dubnu vyhlásila generální pardon pro povstalce, kteří slíbí poslušnost. Zrušila i vynesené rozsudky smrti, Nývlt nakonec vyvázl se třemi roky nucených prací. Sedmi pro výstrahu popraveným, ani těm, kteří utonuli v rybníce u Chlumce, však už život vrátit nešlo.

Vzpouru připomíná na okraji Chlumce pomník z roku 1937, dílo Jakuba Obrovského.

Hynek Skořepa

Obsah Listů 2/2022
Archiv Listů
Autoři Listů