Nicoletta Pirozziová

Umlčte zbraně na Ukrajině – co diplomacie může udělat a co ne

Není snadné důvěřovat mezinárodnímu systému a multilaterálním organizacím tváří v tvář vojenské agresi a smrti tisíců nevinných civilistů před našima očima. A přesto na mezinárodní diplomacii pořád záleží a pravidla mezinárodního práva jsou stále paradigmatem, díky kterému mohou být protiprávní akty souzeny a trestány. Války nedokazují selhání tohoto systému, ale připomínají nám jeho význam pro mírovou koexistenci národů.

Může být obtížné prokázat v této chvíli, v patové situaci, pokud jde o aktivní zásah proti ruské invazi na Ukrajinu, že OSN je řádný zprostředkovatel míru a stability. Příkladem nečinnosti je jedno z posledních naléhavých zasedání Rady bezpečnosti OSN, při kterém Rusko předsedalo diskusi o rezoluci, která po Moskvě požadovala okamžité zastavení útoků na Ukrajině a stažení vojenských jednotek. Tuto rezoluci nakonec vetovalo samo Rusko, které je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti, zatímco další stálý člen, Čína, se zdržel hlasování spolu s Indií a Spojenými arabskými emiráty. Jedenáct členů hlasovalo pro.

Ještě jednou: nejvyšší orgán, který má na starost udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, selhal při plnění svého úkolu kvůli opozici členů, kteří jsou přímo zapojeni do sporu a disponují právem veta. Nekonečná vyjednávání reformy překonané instituce, která zrcadlí mocenský systém vzniklý po druhé světové válce a pracuje podle zastaralých pravidel rozhodování, nebyla úspěšná při dosahování jakýchkoli konkrétních výsledků. A při každé velké krizi jsme upomínáni na impotenci systému, který není demokratický a nereprezentuje adekvátně současný multipolární svět. Na základě podobně zastaralé mentality Vladimír Putin zaútočil na Ukrajinu s předpokladem, že Rusko má právo intervenovat v zemi, kterou považuje za svůj vlastní zadní dvorek, a popřít cestu, kterou si demokraticky vybralo její obyvatelstvo a zakotvilo ji v ústavě, aby vytvořilo užší vztahy se Západem, zejména k NATO a Evropské unii.

Ale neřídíme se už scénářem druhé světové války. Sovětský svaz se rozpadl a Ukrajina je plnoprávným členem OSN a má podporu výrazné většiny mezinárodního společenství. A skutečně, Rada bezpečnosti OSN svolala mimořádné zasedání Valného shromáždění o ukrajinské krizi, kde 141 zemí ze 193 hlasovalo pro rezoluci, která stvrzuje ukrajinskou suverenitu, nezávislost a teritoriální integritu. Po Rusku také požaduje okamžité, kompletní a bezpodmínečné stažení vojenských sil z území Ukrajiny v jejich mezinárodně uznaných hranicích. Jen pět zemí – Bělorusko, Severní Korea, Eritrea, Sýrie a samotné Rusko hlasovalo proti. Mezinárodní komunita jasně promluvila na obranu hodnot a principů obsažených v Chartě OSN a proti diplomaticky izolovanému Rusku.

Je snadné argumentovat, že to Putina nezastavilo a lidé na Ukrajině dál trpí pod ruskými bombami. Ale diplomatickou izolaci není radno podceňovat a další akce se připravují. Krizovým koordinátorem OSN pro Ukrajinu byl jmenován Amin Awad, který je nyní na místě s pověřením koordinovat všechny aktivity OSN včetně humanitární odpovědi na obou stranách kontaktní linie. Jeho přítomnost a aktivita může být klíčová při zajišťování bezpečnostních koridorů a odpovídající pomoci pro ty, kdo prchají z Ukrajiny do sousedních zemí EU.

Rada OSN pro lidská práva v Ženevě rozhodla o ustavení komise pro vyšetřování porušování lidských práv ze strany Ruska v průběhu útoku na Ukrajinu. Ve stejnou dobu, poté co obdržel doporučení od 39 členských států, vyhlásil Mezinárodní trestní soud vůli bezprostředně zahájit vyšetřování potenciálních válečných zločinů v průběhu ruské invaze na Ukrajinu.

Evropská unie také zvažuje pozastavení doložky nejvyšších výhod pro Rusko v rámci Světové obchodní organizace (WTO), což znamená, že by blok mohl ruské importy zatížit cly nebo kvótami a mohl by omezit ruský přístup k financím v rámci MMF. To by ještě dovršilo už existující těžké sankce zavedené USA, EU a Velkou Británií a přijaté mnoha dalšími partnery.

I když všechny tyto iniciativy mohou ve střednědobém horizontu Putinovu Rusku způsobit těžké ztráty, nejsou vhodným nástrojem k dosažení bezprostředního ukončení nepřátelský akcí a ukončení lidského utrpení lidí na Ukrajině. Ani Rada bezpečnosti OSN, ani další instituce OSN nejsou, jak se zdá, schopny důrazné mírové iniciativy, která by přivedla Putina k jednacímu stolu s Ukrajinou. Diplomatické úsilí se rozvíjí v Moskvě, na běloruské hranici, v Antalyi, ne v Ženevě.

OSN představuje největší výdobytek globálního vedení ve 20. století. Pokud chceme navrátit multilaterálnímu systém důvěryhodnost a dát mezinárodní diplomacii šance, musíme vzít vážně reformy kolektivních institucí a vytvořit mezinárodní architekturu vhodnou pro 21. století.

Z anglického originálu přeložil Jiří Silný.

Nicoletta Pirozziová je manažerkou institučních vztahů a vedoucí programu EU, politika a instituce při Instituto Affari Internazionali (Institut mezinárodních vztahů).

Téma trojice textů převzatých z časopisu The Progressive Post do těchto Listů je předvídatelně určeno ruským útokem na Ukrajinu v pátek 24. února 2022. Věnujeme se tentokrát s trojicí autorek jaderným zbraním, roli diplomatice při zvládnutí válečného konfl iktu a Evropské unii při největí uprchlické vlně od druhé světové války. Časopis můžete sledovat na webu progressivepost.eu. Ke všem tématům samozřejmě přivítáme i vaše diskusní příspěvky.

Vybrané texty vyšly původně jako Silence the guns in Ukraine what international diplomacy can (and cant) do a Russias nuclear gamble 15. března 2022 a jako Solidarity without borders? 14. března 2022 na webu progressivepost.eu. Všechny jsou také součástí zvláštní rubriky War in Ukraine tištěného vydání časopisu The Progressive Post 18/2022, s. 20 a nn. Poslední vybraný příspěvek překládáme z tištěného vydání.

-red-

Obsah Listů 2/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Nicoletta Pirozziová

Umlčte zbraně na Ukrajině – co diplomacie může udělat a co ne

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu