Hynek Skořepa

Potřebujeme Boskovickou spojku?

Těžko se zbavit dojmu, že cílem některých dopravních projektů je především proinvestovat peníze, teprve v dalším plánu posloužit cestujícím. Jedním z nich je tzv. Boskovická spojka, přímé napojení Boskovic na hlavní trať do Brna (bez přestupu ve Skalici nad Svitavou). Stavba, chystaná na roky 2023 až 2024, má stát pouhých 1,8 miliardy korun (vzhledem k vývoji cen to bude zřejmě mnohem víc).

Záměr vznikl již před dvěma desetiletími, kdy se Jihomoravský kraj rozhodl odlehčit přetíženým silnicím přímým propojením blízkých měst s centrem kraje. Dosud byly realizovány spojka Židlochovická a Hustopečská a podle vyjádření krajské dopravní firmy Kordis se osvědčily. V plánu je kromě Boskovické ještě spojka Křenovická. Boskovická spojka se ovšem od těch ostatních zásadně liší. Jestliže tři jižnější procházejí rovinatou, zemědělsky (případně průmyslově) intenzivně využívanou krajinou v blízkosti Brna, ta Boskovická je trasována v pahorkatině na pomezí Boskovické brázdy a Drahanské vrchoviny. V území krajinářsky hodnotném, v rozsahem nevelkých říčních nivách Svitavy a jejího přítoku Bělé. Zmíněné nivy jsou sice také převážně zorněny, kolem Svitavy se však nacházejí také louky a zbytky mokřadů, na stráních nad oběma řekami pak fragmenty smíšených lesů charakteru teplomilných doubrav.

Když ptáčka lapají

Nikoliv náhodou jsou všechny nivy – roviny tvořené naplaveninami kolem vodních toků – automaticky chráněny před poškozováním Zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jako významné krajinné prvky (VKP). Ochrana VKP patří mezi základní povinnosti v rámci obecné ochrany přírody. VKP jsou zákonem chráněny před poškozováním a ničením. Mají být využívány pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.

Přitom podle § 17 Zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí je každý povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí. Zákony, přijaté v polistopadové euforii, se však prostě obcházejí.

Vyhledávací studie pro Boskovickou spojku, předložená v roce 2003, vybírala z pěti variant. Spojka se následně dostala do Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, které byly veřejně projednávány roku 2016 v Blansku. K Boskovické spojce tehdy údajně nebyly vzneseny žádné připomínky. Proč? Víme, jak taková projednávání s veřejností probíhají, aneb když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Vyzdvihují se přínosy, negativa se taktně zamlčí či bagatelizují. Proč vlastně ono projednávání probíhalo jen ve vzdáleném Blansku?

Proti přestavbě boskovické železniční stanice, která již zdaleka nevyhovuje dnešním potřebám, jistě není třeba nic namítat. Elektrifikace trati do Boskovic bude také jednoznačně přínosem, stejně jako zrušení dvou úrovňových křížení (přejezdů) na frekventované silnici z Boskovic směrem na Blansko přeložením železnice (zhruba do míst dnešní silnice) i daného úseku silnice (naopak). Potud v pořádku, zbývající část stavby (3,3 km) bude ovšem nejnákladnější a zároveň nejkontroverznější, dotčené obce Lhota Rapotina a Skalice nad Svitavou s ní nesouhlasí. V blízkosti soutoku Bělé se Svitavou má vzniknout těleso železnice vysoké místy až 6 m, které má fungovat jako protipovodňové opatření. Zpracovatel posudku o vlivu stavby na životní prostředí (EIA) Vladimír Láznička k tomu ovšem uvádí: Považovat zmenšení plochy záplavového území za protipovodňové opatření je v tomto případě chybné, naopak se zvýší riziko povodní níže po toku Bělé a Svitavy. Ohrázování Bělé v délce 750 m je z hlediska ochrany sídel před povodněmi níže po toku (včetně měst Blanska a Brna) nepřípustné. Záplavová území jsou důležitá pro transformaci povodňové vlny.

Marné volání?

Nad arogancí a ignorantstvím některých projektantů prostě zůstává rozum stát. Zdá se, že se z povodní ani extrémních such (jedno prožíváme na jižní Moravě právě nyní) nepoučili. Hlavně, že dostanou zaplaceno. Projektová dokumentace dokonce uvádí, že stavba trati nepředstavuje v daném prostoru nový prvek. A o kus dál: Protipovodňová ochrana obce Lhota Rapotina by podle projektové dokumentace bez realizace spojky nebyla zajištěna, což zpracovatel hodnocení EIA oprávněně označuje za nepravdivé tvrzení. Neuvěřitelné! Papír asi snese všechno. V hodnocení se k tomu píše: Popis vlivů opatření navržených proti povodním a popis fungování drážního tělesa jako hráze je v dokumentaci zcela nedostatečný, a proto není možné jej ani posoudit.

Přesto krajský úřad již vydal kladné stanovisko k posouzení dopadů stavby na životní prostředí, obecně se úředníci (včetně nižších stupňů státní správy, obce s rozšířenou působností Boskovice) omezili na opisování pasáží zákona (typu budou zasaženy VKP, dojde ke kácení dřevin, stavebník si vyžádá příslušná povolení). Poněkud málo. A proč to všechno? Kvůli zvýšení traťové rychlosti z 50 na 95 km na přibližně pětikilometrovém úseku. Dojezdový čas Boskovice – Brno má být 39 minut oproti dnešním 50 (ze Skalice rychlíkem) či 60 (ze Skalice osobákem). Kvůli pochybné čtvrthodině časové úspory si necháme zničit kus malebné krajiny! Někteří na tom vydělají, místní obyvatelé to odnesou.

Prezentaci investora před časem okomentoval v médiích starosta Lhoty Rapotiny takto: Projekt odprezentovali... S lidmi to pohnulo spíš opačným směrem. Lidé poprvé uviděli, o co opravdu jde, a spousta z nich z toho byla úplně paf... Z toho, kolik prostoru to ukousne. Jedna věc je spojka a druhá věc jsou doprovodné věci. To je silnice na Oboru, kde projede denně pár aut a má tam vzniknout nadjezd s koridorem. Takže z jedné strany šestimetrový násep – monstrum se sjezdy a podjezdem (pozn. nad vlastní spojkou) – a o kousek dál vznikne další gigantická stavba nad koridorem (tj. hlavní tratí)...

A co s tím vším udělá dnešní situace? Válka na Ukrajině? Omezení možnosti dovozu potravin a nedostatek těch vlastních? Strmě rostoucí růst cen energie, prodražující každou stavbu? Ubývání zásob podzemních vod, pro něž jsou říční nivy jedním z nejdůležitějších rezervoárů? Zdá se, že zatím nic. Hlavně, že chce být Jihomoravský kraj dle programového prohlášení rady nejlepším v republice. A pan hejtman Grolich vyhrál volby se sloganem, že příroda mu může kdykoliv zavolat na jeho mobil. Příroda volá, pane hejtmane, ale zřejmě marně.

Hynek Skořepa

Obsah Listů 2/2022
Archiv Listů
Autoři Listů

Hynek Skořepa

Potřebujeme Boskovickou spojku?

Když ptáčka lapají

Marné volání?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu