Evropský parlament schválil v lednu svou pozici ke klíčovému aktu regulace internetu, tzv. aktu o digitálních službách. Je to příležitost k omezení vlivu firem Big Tech na lidské životy.
Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) by mohl představovat rámec pro budoucnost internetu. Cestou DSA přináší Evropská unie bezprecedentní soubor pravidel nového digitálního světa, který bude naši společnost ovlivňovat po desítky let.
Cílem je smysluplně bojovat proti negativnímu vlivu největších sociálních sítí na naši společnost, díky čemuž má DSA potenciál dostat pod kontrolu pětici velkých technologických firem označovaných jako Big Tech a posílit pozici evropských obyvatel i komunit. Díky tomuto nařízení by jednotlivci mohli mít zase pod kontrolou to, co zažívají online, neboť by místo toho, aby byli zneužíváni cílenými reklamami založenými na sledování a neférových algoritmech, dostali možnost rozhodovat o tom, jaký obsah chtějí vidět. DSA bude do určité míry upravovat online uplatňování nebo omezování lidských práv. Přísnější povinnosti dodržovat lidská práva budou velké platformy ale asi něco stát.
Mnoho firem, kterých se to v Evropě i po celém světě týká, se z výše zmíněného důvodu snažilo debatu zamést pod koberec. Digitální průmysl utratí každoročně za lobbování v Evropě přes 97 milionů eur. Téměř třetina z toho (32 milionů eur) připadá pouze na deset firem: Vodafone, Qualcomm, Intel, IBM, Amazon, Huawei, Apple, Microsoft, Facebook a Google.
Obrovské rozpočty skupiny Big Tech na lobbování výrazně ovlivňují tvůrce politik v EU a zajišťují těmto firmám privilegovaný přístup. Od listopadu 2019 se vysoce postavení představitelé Evropské komise zúčastnili v této oblasti 270 jednání, z toho 75 procent bylo s lobbisty tohoto sektoru, v čele s představiteli Googlu a Facebooku. I když takové zasahování vypadá pochybně, není vůbec překvapivé, vezmeme-li v potaz obchodní modely skupiny Big Tech – jejich zisky by kvůli novým nařízením mohly výrazně utrpět.
Kvůli chybějící silné regulaci a ničím neomezené mocenské pozici Big Tech firem je momentálně moc formovat internet soustředěna v rukách několika málo aktérů, kteří ovlivňují klíčové aspekty demokracie, základních práv a ekonomiky. Organizace spojených národů již několikrát prohlásila, že stejná práva, která mají lidé off-line, musejí být také chráněna online. Tvůrci politik by měli mít toto na mysli a přistupovat k regulaci internetu holisticky a s ohledem na lidská práva, neboli zaměřit se na soukromí, svobodu vyjadřování a bezpečnost pro všechny.
DSA ve své současné podobně obsahuje dobré návrhy k online plnění lidskoprávních norem, které jsou uznávány občanskými organizacemi, jako jsou Access Now, the Electronic Frontier Foundation a European Digital Rights. Týkají se režimu podmíněné odpovědnosti pro online zprostředkovatele a zákazu obecné povinnosti sledování, v rámci které by jinak byl sledován veškerý náš online obsah.
Tyto dva důležité prvky odradí online platformy od plošného mazání obsahu a ochrání tak svobodu vyjadřování. Zabrání platformám, aby šmahem, bez ověření a nerealisticky rychle rozhodovaly o tom, jaký obsah má být stažen.
Převládající obchodní model využívaný těmito platformami je založen na rozsáhlém a rutinním zneužívání osobních dat uživatelů. To má škodlivé dopady na základní práva, demokratickou společnost a každodenní život miliard lidí.
Všudypřítomné sledování veškerých online aktivit a následné cílení reklamy způsobuje diskriminaci, problémy s duševním zdravím u mládeže i dospělých, a zároveň přináší i financování a šíření dezinformací a manipulaci s veřejnou debatou. Například v Německu byl inzerát na práci v oblasti péče o děti zveřejněný na Facebooku a na Googlu zobrazen 6456 ženám, ale pouze 258 mužům. Tímto dochází k udržování diskriminačních genderových rolí a stereotypů. A studie ukázaly, že cílený obsah může být na jedince zaměřen tak, aby zneužil chvíle, kdy třeba truchlí nebo se zrovna stali rodiči a jsou tedy emočně nejzranitelnější.
Lednové hlasování Evropského parlamentu ohledně úprav DSA je důležitým krokem k posílení kontroly jednotlivců nad tím, co vidí a s čím interagují online a k jejich ochraně před zneužíváním dat v celosektorovém měřítku.
Pozitivním krokem je i zákaz klamavých technologií typu dark patterns, kdy uživatelé nevědomky dávají firmám souhlas se sdílením svých osobních dat. Dalším milníkem je zákaz používání citlivých dat pro cílenou reklamu. To by mělo skupině Big Tech zabránit využívat osobní údaje uživatelů, jako například informace o jejich sexuální orientaci nebo etnickém původu. A konečně uznání toho, že uživatelé i firmy potřebují bezpečné koncové šifrování, představuje velké vítězství bojovníků za soukromí. Podle těchto pravidel by členské státy EU nemohly legálně omezovat takovouto důležitou technologii z bezpečnostních důvodů.
Tyto důležité návrhy by umožnily existenci internetu, kde prioritní roli hrají práva, a ne další plnění kapes jedněch z nejbohatších lidí na světě. Teď by členové Evropského parlamentu měli potvrdit tato vítězství v následujícím třístranném jednání s členskými státy ohledně konečné verze textu.
Je možné směřovat k méně polarizujícímu, pravdivějšímu a rovnoprávnějšímu internetu. EU by se hlavně díky těm nejprogresivnějším návrhům parlamentu, jako jsou zákaz dark patterns a ochrana koncového šifrování, mohla stát globálním lídrem moderní regulace internetu.
Friedrich-Ebert-Stiftung.
Z anglického originálu přeložila Anna Žilková.
Sebastian Becker se věnuje regulaci platforem, dezinformacím a reklamám založeným na sledování v organizaci European Digital Rights. Dříve pracoval také pro organizaci Derechos Digitales a Mezinárodní federaci lidských práv (FIDH).
Sebastian Becker se věnuje regulaci platforem, dezinformacím a reklamám založeným na sledování v organizaci European Digital Rights. Dříve pracoval také pro organizaci Derechos Digitales a Mezinárodní federaci lidských práv (FIDH).
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.