Jan Matys

Cena elektřiny a zelené jádro

Nedávný krach distributora Bohemia Energy a skokový růst cen energií vyvolal společenskou krizi. Náhradní dodavatelé si účtovali nepřiměřené zálohy, odvozené od momentálních cen na světových trzích. Mnoho domácností se dostalo do bezvýchodné situace, hrozilo jim odpojení od sítě. U kanceláří dodavatelů energie se tvořily fronty... Pro laika je těžko pochopitelné, jak mohl takový stav nastat; ČR vyrábí víc elektrické energie, než činí spotřeba, část se tedy vyváží. Geolog Václav Cílek vysvětlil tuto situaci bezhlavou privatizací energetiky v 90. letech, kdy nad ní stát ztratil kontrolu. V sousedních zemích (mj. v Polsku a na Slovensku) si stát hlavní zdroje energie ponechal a může tak ceny regulovat; není jasné, proč by nemohla regulaci zajistit polostátní firma ČEZ.

Růst cen energií, který vyplývá z globální ekonomiky, má však i pozitivní stránky – naučí lidi šetřit a odčerpá nadbytečnou kupní sílu, což může zbrzdit zdražování (inflaci). Omezí se výroba a provoz automobilů a tím i znečištění životního prostředí a emise CO2 do atmosféry. PřiŹspěje tak ke splnění našeho zeleného údělu. Vyšší cena elektřiny také zvýší rentabilitu malých (vodních, větrných, fotovoltaických) elektráren. Mohla by tedy zkrátit návratnost střešních instalací a podnítit rozvoj fotovoltaiky.

Na poslední schůzi Evropské rady loboval odstupující premiér Babiš za zařazení atomových elektráren mezi čisté zdroje energie. Patrně věděl, proč to dělá; kdyby byl uspěl, mohla by se stavba plánovaného jaderného bloku financovat z peněz EU. Vznikl by tak nový penězovod – vedle podpor pro zemědělce – mezi námi a Bruselem.

Jaderná reakce opravdu nevytváří uhlík; v případě havárie však může vést k úniku radioaktivních látek. I když je reaktor důkladně zabezpečen. Historie provozu jaderných zařízení ukazuje, že takový únik nelze zcela vyloučit (Long Island, Černobyl, Fukušima). Příčinou může být lidská chyba, živelní katastrofa nebo teroristický útok. Samotná stavba elektrárny je velice náročná a trvá asi 20 let. Životnost elektrárny je pak asi 30 let. Potom je třeba elektrárnu zlikvidovat a místo deaktivovat. Vyhořelé palivo je třeba ukládat v bezpečném úložišti v podzemí. Všechny tyto operace vytvářejí uhlíkovou stopu, takže o čisté energii nemůže být řeč.

Cena elektrické energie vyrobené z jádra je v současné době asi třikrát vyšší než energie z jiných zdrojů (tepelných, vodních nebo solárních elektráren). Lze těžko odhadnout, jak se bude dále vyvíjet. Soukromá firma si kromě toho takovou investici nemůže dovolit a pro náš zadlužený státní rozpočet to asi není únosné břemeno. Leda kdyby nás někdo jistil – třeba Rusko?

Jsem zvědav, jak se s tím popasuje současná vláda.

Ing. Jan Matys, Davle-Sloup

Jan Matys

Obsah Listů 1/2022
Archiv Listů
Autoři Listů