Theatrum mundi

Alena Zemančíková

Peter Grimes aneb Tragédie rybářova

Janáčkova opera v Brně uvedla ve čtyřech představeních operu Benjamina Brittena Peter Grimes. V režii a na scéně Davida Radoka vystoupil v titulní roli švédský tenorista Joachim Böckström.

K operní tvorbě se Britten dostal až poté, co už měl za sebou úspěchy jako skladatel komorní, symfonické, písňové a také filmové hudby, díky níž se dostal do kontaktu s dramatickými autory. Operu Peter Grimes začal psát, když se vracel v roce 1942 ze Spojených států. Byla to dobrodružná a nebezpečná cesta na švédské dopravní lodi, která byla stižena havárií v Atlantiku, ovládaném nacistickými ponorkami. Dlouhá plavba nakonec pro Brittena dopadla dobře, a tak mohl mít Peter Grimes premiéru v červnu 1945 s obrovským ohlasem. V poválečné Anglii ovšem nebylo uvádění nových oper vůbec snadné, turné končila ztrátou a byla rušena. Nakonec se Britten spolu se svým druhem tenoristou Peterem Pearsem rozhodli založit operní festival v přímořském městě Aldeburgh v Suffolku – a na tom už zůstalo, od roku 1948 se tam festival pravidelně koná. Budiž připomenuto, že v Aldeburghu se Britten s Pearsem také usadili a tam také sir Benjamin 4. prosince 1976 zemřel.

Příběh libreta opery začíná článkem v americkém literárním magazínu Listener, který Brittenovi připomněl anglického básníka 18. století George Crabbea. V Brittenově době byl Crabbe, kdysi úspěšný a populární autor, původem ze Suffolku jako Britten, téměř zapomenut. Aldeburgh, své rodiště, Crabbe upřímně nenáviděl, přesto se tam po různých životních peripetiích pravidelně vracel. A město Aldeburgh ho také inspirovalo k napsání básní, v nichž se mu podařilo zobrazit drsný a nemilosrdný život komunity obyvatel pobřeží. Stýkal se s největšími literáty své doby (Samuel Johnson, Alfred Tennyson, Jane Austen, W. Wordsworth i Walter Scott). Ve 20. století však jeho dílo upadlo v zapomnění, a kdyby nebylo Brittenovy opery, málokdo by ho znal.

Do podoby operního Źlibreta převedl několik dějových linií z dlouhé Crabbeovy básně Charles Montagu Slater. V jeho přepracování (mnohokrát konzultovaném se skladatelem i s jeho druhem, tenoristou Peterem Pearsem) se rybář Grimes změnil z krutého osamělce v postavu zápasící s chudobou i nepochopením tvrdou dřinou. Grimes věří, že dokáže-li vydělat dost peněz, získá respekt a jeho život s učitelkou Ellen Orfordovou může být šťastný.

Brittenova opera je v kažŹdém ohledu moderní dramatické dílo, v němž hudba i libreto vznikaly souběžně a jsou v nerozlučném propojení.

Prostřednictvím sboru a několika malých partů se představuje celé městečko drobnými detaily života svých obyvatel. Tak paní Sedleyová, drbna, která Grimese podezírá, se dožaduje laudána u lékárníka, který naopak patří spíše mezi Grimesovy přátele (má-li při své povaze jaké). Kapitán obchodní lodě Balstrode je moudrým hlasem zkušenosti, hostinská zvaná Tetička se řídí pravidlem „peklo je možná horoucí, ale hospoda nepálí“, neteře flirtují, metodista Boles moralizuje, doktor chlastá, poslíček se hádá, kněz káže. Na scéně skutečně vře každodenní život – a do toho se blíží bouře.

O co ale jde? Peteru Grimesovi se před časem za bouřky na moři utopil učedník. V prologu vypovídá, že mu vítr vychýlil loď z kursu a došla pitná voda. Je souzen, ale osvobozen s verdiktem, že šlo o nešťastnou náhodu. Veřejné mínění ale není v tomto hodnocení jednotné. Jediná osoba, která stojí jednoznačně na jeho straně, je učitelka Ellen Orfordová. Soudce Grimesovi doporučí, aby si dalšího učedníka nebral, ale rybář se bez něj neobejde. Vybere si chlapce z chudobince, Ellen je rozhodnutá pomoci se o něj starat a uplete mu svetr.

Grimes, samotou a tvrdou dřinou okoralý, však neumí být laskavý k dítěti. Nedovede to ani vůči Ellen, kterou miluje a plánuje s ní žít.

Během bouře, kdy Grimes není k nalezení, je celá komunita přesvědčená, že svého nového učedníka (opět?) zabil. Ten ho však jenom chtěl přinutit, aby s ním vyplul, protože bouře přižene ke břehu hejna ryb. Spouští kluka na laně ze své chaty na útesu, lano mu vyklouzne – a chlapcovo tělo už nikdo nenajde.

V poslední scéně kapitán Balstrode Grimesovi radí, aby vyplul daleko na moře a tam loď potopil. A sebe s ní.

V Radokově inscenaci hra je dominantní roli projekce na zadní horizont, na níž se moře proměňuje a nabývá mnoha podob. Kromě osvětlené hladiny je všechno skoro bezbarvé – všední kostýmy obyvatel (různé baloňáky, obnošená saka a rybářské gumáky), dřevěné stavby na jevišti. Díváme se na pochmurné pobřeží britského ostrova, kde se moře vlivem obrovského odlivu ztrácí a s přílivem znovu přichází s obrovskou silou. Nesnadný život obyvatel je zpřítomněn s veškerou pochmurností.

Inscenace stojí a padá s titulním představitelem. Rybář je silný charakter, divný introvert, neschopný projevit cit, a přesto v nitru toužící po lásce a spokojeném životě. Jeho vzájemný vztah s obcí je ostražitý. Grimesovo zacházení s dítětem ale budí odpor – a definitivně to (alespoň u mě) prohraje, když udeří jedinou dobrou duši, která mu opravdu pomáhá, učitelku Ellen, ve chvíli, kdy ho napomíná, aby se k chlapci choval mírněji. Jenže Grimes jako by sám nikdy ani dítětem nebyl, nedovede si představit jiný život, než jaký sám měl: tedy dřinu a rozkazy. A to je jeho tragédie a konec.

Švédský tenorista ŹJoachim BöckŹström je v roli naprosto přesvědčivý, hodí se na ni vzhledem i vzrůstem a kostým mu ještě pomůže. Zpívá, jako by mluvil. Jana Šrejma Kačírková v roli Ellen vyjadřuje laskavost, která se ale, znalá obecných poměrů, drží zpátky.

Režisér David Radok vede všechny pěvce ke střídmému herectví, pečlivě režíruje sbory a dokáže tak na jevišti zpřítomnit život obce v každém okamžiku. Návštěva inscenace je nezapomenutelný zážitek, který posilují i prostorný interiér divadla a dobrá viditelnost z každého místa. Opera Benjamina Brittena Peter Grimes byla v Brně uvedena poprvé už v roce 1947, tedy nedlouho po anglické premiéře, a lze jenom litovat, že po odehrání série čtyř představení už ji v Brně neuvidíme.

Opera Národního divadla Brno. Benjamin Britten: Peter Grimes. Režie a scéna David Radok, hudební nastudování Marko ŹIvanovič, kostýmy Zuzana Ježková. Sbormistři Pavel Koňárek a Klára Složilová Roztočilová.

Alena Zemančíková

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 6/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Alena Zemančíková

Peter Grimes aneb Tragédie rybářova

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu