Svenja Schulze

Jak propojit výzvy naší doby

Dvěma nejzásadnějšími globálními výzvami současnosti jsou digitalizace a klimatická změna. O populární výrazy, jež je popisují, není nouze – megatrendy, úkoly generace, priority nejvyšší úrovně. Příští německá vláda bude posuzována podle toho, jak úspěšně se s těmito problémy dokáže vypořádat.

Německo má v plánu stát se do roku 2045 klimaticky neutrální zemí. Tento cíl německá vláda přijala a zakotvila jej v zákoně na ochranu klimatu. Ničivé povodně a lesní požáry letos v létě dokazují, že klimatická opatření jsou stěžejní pro zajištění naší budoucnosti. Jak toho dosáhnout rozebírali i diskuse na konferenci OSN o změně klimatu probíhající v Glasgow.

Snaha o dosažení klimatické neutrality do roku 2045 představuje ohromnou výzvu, zároveň ale i obrovskou příležitost k utváření budoucnosti. Je tedy jen logické propojit klimatickou neutralitu s druhým hlavním trendem, který již dlouho tvoří součást našich každodenních životů: s digitalizací.

Jak můžeme zajistit, aby si ony dva vývojové trendy byly prospěšné a nebyly ve vzájemném rozporu? Jak nám může digitální transformace pomoci v naší cestě za zelenou ekonomickou a společenskou transformací?

Rozhodující jsou tři hlediska:

Digitalizace musí být udržitelná a její dopady na životní prostředí musejí být minimalizovány.

Rychle se šířící digitalizace v některých případech závažně zasahuje do životního prostředí a je nutné, abychom její dopady minimalizovali. Jinými slovy musíme zabránit tomu, aby byly staré uhelné elektrárny reaktivovány k výrobě bitcoinů, aby datová centra spotřebovávala obrovské množství elektřiny a aby se vytvářely hory elektrického a elektronického odpadu.

Za tímto účelem jsem na jaře loňského roku představila Agendu v oblasti digitální politiky pro životní prostředí v Německu. Ta v sobě zahrnuje strategické cíle a zásady pro digitální transformaci v souladu s klimatem, přírodou a životním prostředím. Popisuje také 70 konkrétních opatření: několik z nich jsem již zavedla, další jsou stále ve fázi plánování.

Jedním z klíčových projektů pro naši budoucnost je produktový pas. Ten by měl přehledně vyjadřovat veškeré informace o daném produktu, od výroby až po jeho likvidaci, a spotřebitelé jej mohou využít jako základ pro informovanější spotřebitelskou volbu. V tuto chvíli sice víme, jak efektivní je naše lednice, ale už nevíme, kde a za jakých podmínek byl vyroben náš chytrý telefon. Často také netušíme, jak telefon používat, abychom zajistili jeho dlouhou životnost a udrželi spotřebu energie na co nejnižší úrovni. Produktový pas by to měl změnit. Jedním z důležitých kroků k větší energetické a zdrojové efektivitě je totiž transparentnost informací o samotném produktu.

Digitální technologie a umělá inteligence musí podporovat ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu.

Pokud jsou digitální technologie a umělá inteligence od začátku energeticky a zdrojově efektivní, otevírají nám dveře k důležitým příležitostem pro akce v oblasti klimatu a energetické transformace. Německé spolkové ministerstvo životního prostředí nedávno pověřilo Wuppertalský institut, aby vypracoval studii na velice aktuální a diskutovaný problém blockchain technologií (https://epub.wupperinst.org/files/7815/WR21.pdf). Institut dospěl ke zjištění, že blockchain aplikace jsou hodnotnější, než jejich pověst naznačuje, a mohou významně pomoci opatřením v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí.

Blockchain lze velice prakticky využít například při řízení decentralizace trhu s elektřinou. Pokud by velký počet malých a flexibilních výrobců elektřiny – například majitelů domů se střešními solárními panely – směl prodávat přímo spotřebitelům na trhu s elektřinou, obnovitelné zdroje energie by tak byly atraktivnější, což by mohlo popohnat energetický přechod. Blockchain technologie mohou pracovat s tímto tržním aspektem a zároveň zohlednit stabilitu sítě a zabezpečení dodávek, což napomáhá zelené transformaci. Mají také šanci vnést transparentnost do složitých dodavatelských řetězců a zjednodušit proces obchodování s emisemi.

Spolkové ministerstvo životního prostředí ve snaze podpořit konkrétní projekty právě zahájilo druhé kolo výzev k podávání žádostí v rámci finanční iniciativy nazvané „majákové projekty umělé inteligence pro životní prostředí, klima, přírodu a zdroje“. Tyto projekty se zaměřují na zužitkování umělé inteligence pro opatření v oblasti klimatu a za cíl si kladou například využití AI ke snížení emisí skleníkových plynů. Podívejme se například na sektor budov – spícího obra ve zmírňování klimatických změn. Umělou inteligenci můžeme využít ke snížení energetické náročnosti staveb. Chytré systémy řízení a regulace zajišťují, aby se teplo a elektřina využívaly pouze tehdy, jsou-li skutečně potřeba. Lze také čerpat z obnovitelných zdrojů energie v okolí budovy a využívat energeticky výhodné technologie skladování. Zlepší se tak celková spotřeba energie dané budovy i komfort bydlení a sníží se náklady na energie.

Potřebujeme digitalizaci, která je udržitelná a evropská.

Všechna zmíněná vnitrostátní opatření musíme samozřejmě zasadit do evropského rámce. Digitalizace je celosvětovým fenoménem. Aby Německo obstálo proti nejsilnějším technologickým národům, musíme spolupracovat s našimi evropskými partnery. Evropa potřebuje stanovit globální standardy pro udržitelnou a demokratickou digitalizaci a musí to udělat hned. Můžeme digitalizaci dát evropský styl a přímo se zaměřit na životní prostředí, klima a spotřebitele, což se musí odrazit v celém životním cyklu každé IT aplikace. Tím by se měla Evropa vyznačovat. Německo úzce spolupracuje s Evropskou komisí, která rovněž uznala nutnost jednat: Evropská zelená dohoda i digitální strategie EU to jasně dokazují.

Evropští ministři životního prostředí již dosáhli značného pokroku. Loni v prosinci Rada EU pro životní prostředí za německého předsednictví dospěla k závěru „Digitalizace ve prospěch životního prostředí.“ Ten zdůrazňuje snahu EU stát se globálním průkopníkem udržitelné digitalizace.

Během několika příštích let by také měl vzniknout digitální evropský registr obsahující zprávy o financích a udržitelnosti společností. Ten by měl investorům a spotřebitelům odkrýt, které společnosti uplatňují výrobní postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu.

V současné době se v EU projednávají další důležité regulační návrhy, jež mají za cíl vytvořit spravedlivé konkurenční podmínky na digitálních trzích. Pro malé společnosti soutěžící s velkými poskytovateli platforem a technologickými giganty je nesmírně důležité, aby byla zavedena jasná pravidla platná pro všechny, například pokud jde o přístup k datům. Komise navrhla akt o digitálních trzích a akt o digitálních službách, jež mají doplnit zavedená pravidla soutěžního práva a ukázat, že Evropa zastává nejen vysoké ekologické standardy, ale také sociální spravedlnost, občanská práva a ochranu údajů.

Mnohé se mění – v neposlední řadě kvůli plynulému vývoji digitalizace. Německá vláda ale již položila základy – v Německu i v Evropě. Pevně věřím, že digitalizaci lze strukturovat tak, aby byla součástí řešení, nikoli součástí problému. Mé ministerstvo a já jsme odhodláni učinit to realitou.

Pokud zajistíme, aby si digitální a zelená transformace byly vzájemně prospěšné, stane se ona dvojí výzva dvojí příležitostí: pro opatření v oblasti klimatu, ochranu životního prostředí, sociální spravedlnost, lepší kvalitu života a udržitelnou budoucnost pro nás všechny.

Svenja Schulze je německá ministryně životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti za SPD ve čtvrté vládě Angely Merkelové.

Obsah Listů 6/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Svenja Schulze

Jak propojit výzvy naší doby

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu