Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 6 > Pavel Šaradín: Rok 2021 aneb Velké změny přicházejí

Pavel Šaradín

Rok 2021 aneb Velké změny přicházejí

Na začátku ledna mnohá média předjímají, co nový rok přinese. O některých událostech se vědělo, kdy nastanou a že budou, ale netušili jsme, s jakým výsledkem skončí. Patřily k nim především sněmovní volby, odložené mistrovství Evropy ve fotbale nebo pokračování filmové série s agentem 007, které se po několika odkladech mělo dostat do kin pod názvem Není čas zemřít.

Zima

Pandemická krize bohužel pokračovala, u nás s obrovskou intenzitou. Patřili jsme k nejhorším zemím na světě, zbytečně umíraly tisíce lidí. Budeme-li hledat viníka, máme dvě možnosti. Delší a kratší vysvětlení. Tím prvním je důkladná analýza všeho, co se stalo i nestalo, jak kdo rozhodoval, zda něco podcenil a podobně. Což je možné učinit pravděpodobně s odstupem. Druhé vysvětlení je prosté, největší pravomoci i odpovědnost má premiér, který se k ní také přihlásil. A jak tomu bývá, brzy na ni zapomněl.

Nový rok jsme nezačali dobře, také kvůli ekonomické situaci. Na konci minulého roku hnutí ANO, SPD a ODS prosadily zrušení superhrubé mzdy, ale takovým způsobem, že z něj profitovali bohatší lidé. Navíc má každoročně zatížit státní rozpočet o sto miliard, které budou chybět ve veřejných službách. Byla to největší a úplně poslední možnost, aby ČSSD odešla z vlády, protože ji ANO obešlo. Nakonec převážilo rozhodnutí, že z vlády se uprostřed pandemické krize neodchází.

Důležitý rok jedna začal v lednu pro nového amerického prezidenta Joea Bidena. Jeho těsné vítězství ve volbách ukázalo, že lze porazit populismus. Nebo jej alespoň na určitý čas přibrzdit. Takové výsledky mohou mít globální dopad a mohou také ovlivnit nepřímo hlasování v jiných zemích. Porazit populismus je však snazší, než jej na několik volebních období eliminovat z vládnutí. K tomu je potřeba strategie a promyšlená politika.

V novinách jsem se dočetl, že lyžování se vrátilo do 70. let, ubylo totiž lyžařů, hotely zely prázdnotou. Lyžařská sezóna začala pozdě, někde se vůbec nerozběhla. Češi si našli novou destinaci, zhruba tisíc kilometrů vzdálené bulharské hory. Bezpečnostní opatření tam navíc nebyla nijak zásadní, což našincům vyhovuje.

Jaro

V březnovém čísle časopisu Myslivost Bohumil Straka z Českomoravské myslivecké jednoty a Pavel Vrána z Českého rybářského svazu oznámili historický myslivecký úspěch, protože se „podařilo obhájit možnost nadále v naší přírodě a krajině využívat hospodářsky cenné druhy, jako jsou například muflon, kamzík, jelen sika, pstruh duhový, siven, amur, modřín nebo akát“. Na začátku března noční teploty klesaly pod nulu, na konci měsíce se ty denní vyšplhaly přes 20 stupňů. Čekali jsme, jestli nás opět zasáhne vlna veder a sucha, nebo jestli bude pršet tak, že déšť zapříčiní lokální povodně. V roce 2020 prý přírodní katastrofy způsobily škody za 270 miliard dolarů.

Agentura Kantar naměřila koalici Pirátů a hnutí STAN podporu 34 procent. Ivan Bartoš se začínal připravovat na premiérskou funkci. Odjel se představit do Bruselu, některá média spekulovala, jaké to bude mít premiéra s dredy. Samotné Piráty podporovalo 22 procent respondentů.

V dubnu se rozhořel konflikt mezi Českou republikou a Ruskem kvůli podezření, že ruské tajné služby způsobily v roce 2014 explozi muničního skladu ve Vrběticích. Výsledkem bylo srovnání počtu pracovníků na české i ruské ambasádě. Z Prahy muselo odejít více než šest desítek zaměstnanců ruského velvyslanectví. Podařilo se rozprášit síť agentů u nás, premiér po počátečním váhání hovořil v souvislosti s rokem 2014 o „bezprecedentním teroristickém útoku na českém území“. Výsledek diplomatického souboje mohl být jednoznačný, ale po pár dnech po odhalení se z něj stala klasická česká bramboračka. Server Seznam následně obvinil ministra vnitra Jana Hamáčka z toho, že chtěl informace o Vrběticích vyměnit s Rusy za vakcínu Sputnik a uspořádání summitu Putin-Biden v Praze. Na konci dubna v úvodním zápase na mistrovství světa v hokeji nás Rusko porazilo 4:3.

Teprve v květnu začala platit mírnější opatření v boji proti pandemii. Otevřely se galerie, muzea a hrady. Restaurace a hotely zůstaly zavřeny, a to až do konce května.

Léto

Spolu s ústupem koronaviru se život vracel k pravidlům, na něž jsme byli dříve zvyklí. Omezení bylo pomálu, začalo se jezdit k moři. Především opoziční politici zahájili předvolební kontaktní kampaň. Zatím nepřišlo sucho, ani povodně. Na konci června však na Lounsku, Břeclavsku a Hodonínsku několika obcemi prošlo tornádo, které způsobilo miliardové škody a vyžádalo si oběti na životech. Červenec se ukázal jako nejteplejší v historii měření. Data Eurobarometru ukázala, že „podle evropských občanů je změna klimatu tím nejzávažnějším problémem, kterému svět čelí“. Podobné údaje můžeme vyčíst také z dat českých agentur, ale voliči se nakonec nerozhodují racionálně, ale na základě emocí. Klimatická změna je sice důležitá, ale ne tolik jako varování premiéra Babiše. Celé léto říkal, že Piráti chtějí nastěhovat migranty do našich chat a chalup. Na Moravě bylo sucho a houby nerostly, ani v létě, a pak ani na podzim.

V srpnu pokračovala volební kampaň a naplno se rozhořel konflikt mezi Babišem a Piráty. Ti uspořádali hlasování o tom, jaký nanuk je nejlepší, hnutí ANO propagovalo klasickou českou zmrzlinu. Zásadní spor, ale nevím, s jakým výsledkem skončil. Na prvním ohlášeném mítinku v Průhonicích premiér Babiš točil zmrzlinu a rozdával knihu. Ráno na náměstí spolek Milion chvilek nakreslil na dlažbu kříže symbolizující mrtvé z pandemie. Ty měl podle spolku na svědomí právě premiér. Na Babiše někdo zaútočil vejcem a od té doby hnutí ANO nezveřejňovalo na sociálních sítích, kde povede jeho předseda kampaň.

Začínalo se hovořit o tom, že nás na podzim zasáhne další koronavirová vlna. Školy se otevřely, léto doznívalo a blížily se volby. Na koronavirus bylo potřeba zapomenout.

Podzim

Volební kampaň působila unaveněji než před čtyřmi lety. Sociální demokraté i komunisté bojovali o život, pravicová koalice SPOLU a ANO o vítězství. Společností se nesl jeden druh konfliktu, spor o A. Babiše. ANO se postavilo proti SPOLU a koalici PirSTAN. Vysoká volební účast nakonec pravici pomohla k vítězství a mobilizace vedla k pádu levice. Výsledky zabránily vzniku očekávané vlády ANO a SPD. Obě opoziční koalice disponovaly dostatečným počtem mandátů k sestavení vlády. Změna byla dokonána a rovněž ČR se zapsala mezi země, kde lze (s notnou dávkou štěstí) porazit populismus. Kvůli přiděleným preferenčním hlasům oslabili Piráti, kteří mají jen čtyři poslance, STAN třiatřicet.

Odchodem sociální demokracie z vlády skončilo jejich angažmá ve středoevropském prostoru. Při obnově strany na tuto skutečnost musejí pamatovat. Příští debaty se rovněž musí soustředit na to, proč levice, respektive právě sociální demokracie prohrává s populismem. Chyb se stalo mnoho, ale až takový pád? Politická změna byla potvrzena jmenováním předsedy ODS a lídra SPOLU do funkce předsedy vlády. Nemůžeme čekat sociálně citlivou politiku, ale v jednom nové vládě musíme fandit. Může obnovit roli tradičních stran v politice, což sice nelze očekávat od Pirátů a hnutí STAN, ale i tak mají oba subjekty k politické předvídatelnosti mnohem blíže než Babiš.

Pokračovala pandemická krize, kterou premiér dle svých slov vůbec nečekal. Zdražila energie, zvyšovaly se ceny takřka všeho zboží. Nezaměstnanost zatím nerostla, ale na konci listopadu musel být znovu vyhlášen nouzový stav. Společnost již zhruba dva roky prožívá nelehké období. Nová pirátská poslankyně vyzvala ke kritice polské vlády kvůli interrupcím, podpořilo ji pouze pár kolegů. Mnozí cítí, že nastala sice velká změna, ale skutečná naděje je kdesi daleko.

Pavel Šaradín (1969) je politolog.

Obsah Listů 6/2021
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.