Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 6 > Hynek Skořepa: Arriva boduje, tentokrát kolem Bratislavy

Hynek Skořepa

Arriva boduje, tentokrát kolem Bratislavy

Původně britská, nyní evropská společnost Arriva provozuje autobusovou či železniční dopravu ve více než 10 evropských zemích, v ČR jezdí od prosince 2006. Před časem (Listy č. 1/2020) jsem se podivoval, jak může někdo vyhrát výběrové řízení na provozování dopravy, aniž k tomu má dostatečný vozový park. Teď pro změnu nemá řidiče. Tehdy jsem také upozorňoval, že se jedná o jeden z penězovodů z ČR do zahraničí. Arrivu totiž v r. 2010 se souhlasem EU převzaly Deutsche Bahn (DB), které se tak staly největším osobním dopravcem v Evropě. O několik let později navíc přikoupily od francouzské firmy Veolia její středoevropskou dceřinou dopravní firmu. Firmy skupiny Veolia ale ještě veřejnou autobusovou dopravu v ČR provozují (na Ostravsku, ve východních Čechách). DB ovládá německý stát, v srpnu letošního roku Evropská komise povolila Německu vyplatit v souvislosti s důsledky pandemie DB pomoc ve výši 550 milionů eur.

Arriva na Slovensku již dříve provozovala autobusovou dopravu na Oravě, Liptově, jv. a jz. Slovensku (tam s výjimkou Bratislavského kraje). Od 15. 11. pak převzala od společnosti Slovak Lines (dále jen SL – bývalá ČSAD a později SAD Bratislava) právě příměstskou dopravu v okolí Bratislavy. Kraji nabídla zajištění veřejné dopravy za významně nižší cenu než předchozí provozovatel. Arriva požaduje 334 milionů eur za 10 let, kraj odhadoval potřebné náklady na 388 milionů. Zajištění dopravní obslužnosti však opět (podobně jako při převzetí vlaků na vybraných tratích v ČR před dvěma roky) nezvládla. Nejvíce výpadků je v okolí Sence či Pezinku, kde k Arrivě přešlo jen minimum řidičů od SL. Jistou roli sehrály také onemocnění a karantény při covidu. Arriva má mezi řidiči špatnou pověst jako „nízkonákladovka“, která se snaží zvýšit svůj zisk na úkor zaměstnanců.

Arrivě na Bratislavském kraji velmi záleží, jedná se o oblast s největší koncentrací obyvatel na Slovensku. Z toho vyplývá hustá síť linek veřejné dopravy a v optimálním případě značné zisky jak z jízdného, tak z dotací. Dohodla se s majiteli mikrobusů, že na některých linkách zastoupí a pasažéry budou dočasně vozit zdarma (pokladní systém nelze do vozů tak rychle doplnit). Po dohodě s německými a britskými akcionáři se rozhodla vyplácet řidičům náborový příspěvek ve výši 4000 eur hrubého, pokud podepíšou s firmou smlouvu na 3 roky. Po týdnu (pondělí 22. 11.) však generální ředitel Arrivy Slovakia László Ivan přiznal, že toho dne se nepodařilo vypravit 30 až 40 % příměstských autobusů. Ty, co jezdí, bývají přeplněné, bez ohledu na epidemickou situaci. Generální ředitel SL Pavol Labant přes média nabídl županovi Drobovi, že pokud kraj vypoví smlouvu s Arrivou a umožní návrat SL, zajistí okamžitě přepravu minimálně na nynější úrovni Arrivy a během několika týdnů ji výrazně zlepší. Musí k tomu ovšem dojít rychle, než začnou rozprodávat autobusy a zázemí. Župan odmítl s tím, že Arriva zvítězila v regulérní soutěži, její nástup úřady řešily v souvislosti s řadou odvolání déle než rok.

Vedení SL odhaduje, že Arriva už nyní má ztráty v milionech eur, přichází totiž o tržby za prodané lístky i o dotace, které kraj vyplácí za projetý kilometr. K tomu má ještě mimořádné náklady. SL již v soutěži Arrivu obvinily, že předložená nabídka (nižší o 22 milionů eur než v případě SL) nezohledňovala reálné náklady. Slovak Lines se dokonce následně obrátily na soud (Vladimír Šnídl, dennikn.sk, 22. 11.). Vše může mít i politickou dohru, pokud se Juraj Droba rozhodne kandidovat za rok opět na post župana. Prevádzkovanie prímest-ských autobusov je totiž jednou z najviditeľnejších kompetencií, ktorou samosprávne kraje na Slovensku disponujú, píše V. Šnídl.

A především jsme opět svědky, že dnes moc již sice nemá v rukou totalitní stát, nahrazují ho však nadnárodní koncerny. A těm jsou každodenní trápení obyčejných lidí ukradená. Výsledek je někdy horší než za socialismu.

Hynek Skořepa, Letovice

Obsah Listů 6/2021
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.