Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 6 > Hynek Skořepa: Arriva boduje, tentokrát kolem Bratislavy
Původně britská, nyní evropská společnost Arriva provozuje autobusovou či elezniční dopravu ve více ne 10 evropských zemích, v ČR jezdí od prosince 2006. Před časem (Listy č. 1/2020) jsem se podivoval, jak můe někdo vyhrát výběrové řízení na provozování dopravy, ani k tomu má dostatečný vozový park. Teď pro změnu nemá řidiče. Tehdy jsem také upozorňoval, e se jedná o jeden z penězovodů z ČR do zahraničí. Arrivu toti v r. 2010 se souhlasem EU převzaly Deutsche Bahn (DB), které se tak staly největším osobním dopravcem v Evropě. O několik let později navíc přikoupily od francouzské firmy Veolia její středoevropskou dceřinou dopravní firmu. Firmy skupiny Veolia ale ještě veřejnou autobusovou dopravu v ČR provozují (na Ostravsku, ve východních Čechách). DB ovládá německý stát, v srpnu letošního roku Evropská komise povolila Německu vyplatit v souvislosti s důsledky pandemie DB pomoc ve výši 550 milionů eur.
Arriva na Slovensku ji dříve provozovala autobusovou dopravu na Oravě, Liptově, jv. a jz. Slovensku (tam s výjimkou Bratislavského kraje). Od 15. 11. pak převzala od společnosti Slovak Lines (dále jen SL – bývalá ČSAD a později SAD Bratislava) právě příměstskou dopravu v okolí Bratislavy. Kraji nabídla zajištění veřejné dopravy za významně niší cenu ne předchozí provozovatel. Arriva poaduje 334 milionů eur za 10 let, kraj odhadoval potřebné náklady na 388 milionů. Zajištění dopravní obslunosti však opět (podobně jako při převzetí vlaků na vybraných tratích v ČR před dvěma roky) nezvládla. Nejvíce výpadků je v okolí Sence či Pezinku, kde k Arrivě přešlo jen minimum řidičů od SL. Jistou roli sehrály také onemocnění a karantény při covidu. Arriva má mezi řidiči špatnou pověst jako nízkonákladovka, která se snaí zvýšit svůj zisk na úkor zaměstnanců.
Arrivě na Bratislavském kraji velmi záleí, jedná se o oblast s největší koncentrací obyvatel na Slovensku. Z toho vyplývá hustá síť linek veřejné dopravy a v optimálním případě značné zisky jak z jízdného, tak z dotací. Dohodla se s majiteli mikrobusů, e na některých linkách zastoupí a pasaéry budou dočasně vozit zdarma (pokladní systém nelze do vozů tak rychle doplnit). Po dohodě s německými a britskými akcionáři se rozhodla vyplácet řidičům náborový příspěvek ve výši 4000 eur hrubého, pokud podepíšou s firmou smlouvu na 3 roky. Po týdnu (pondělí 22. 11.) však generální ředitel Arrivy Slovakia László Ivan přiznal, e toho dne se nepodařilo vypravit 30 a 40 % příměstských autobusů. Ty, co jezdí, bývají přeplněné, bez ohledu na epidemickou situaci. Generální ředitel SL Pavol Labant přes média nabídl upanovi Drobovi, e pokud kraj vypoví smlouvu s Arrivou a umoní návrat SL, zajistí okamitě přepravu minimálně na nynější úrovni Arrivy a během několika týdnů ji výrazně zlepší. Musí k tomu ovšem dojít rychle, ne začnou rozprodávat autobusy a zázemí. upan odmítl s tím, e Arriva zvítězila v regulérní soutěi, její nástup úřady řešily v souvislosti s řadou odvolání déle ne rok.
Vedení SL odhaduje, e Arriva u nyní má ztráty v milionech eur, přichází toti o trby za prodané lístky i o dotace, které kraj vyplácí za projetý kilometr. K tomu má ještě mimořádné náklady. SL ji v soutěi Arrivu obvinily, e předloená nabídka (niší o 22 milionů eur ne v případě SL) nezohledňovala reálné náklady. Slovak Lines se dokonce následně obrátily na soud (Vladimír Šnídl, dennikn.sk, 22. 11.). Vše můe mít i politickou dohru, pokud se Juraj Droba rozhodne kandidovat za rok opět na post upana. Prevádzkovanie prímest-ských autobusov je toti jednou z najviditeľnejších kompetencií, ktorou samosprávne kraje na Slovensku disponujú, píše V. Šnídl.
A především jsme opět svědky, e dnes moc ji sice nemá v rukou totalitní stát, nahrazují ho však nadnárodní koncerny. A těm jsou kadodenní trápení obyčejných lidí ukradená. Výsledek je někdy horší ne za socialismu.
Hynek Skořepa, Letovice
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.