Po letošních volbách do parlamentu 8.–9. října se mi velmi ulevilo, kdy vyhrála koalice demokratických stran. Hnutí ANO vlastně stranou není, je to spíše fan klub dosavadního premiéra Babiše. Poslanci zvolení za ANO vlastně poslanci nejsou – schvalují všechno, co si přeje Babiš. Jejich prací je obhajovat názory svého šéfa. Pro určitý typ lidí je to docela lákavé – nemusí se trápit pochybnostmi, zda jednají správně. Tím lze (alespoň částečně) vysvětlit úspěch hnutí ANO ve volbách. Dalším faktorem je jakési charisma premiéra Babiše; mnozí lidé mu důvěřují, i kdy je zcela jasné, e nemluví pravdu. Raději změní názor, ne aby se ocitli v nejistotě. Lidé se cítí bezpečněji uvnitř stáda, stejně jako naši dávní předkové.
Příkladem můe být jeho zaretušování střetu zájmů. Jako koncový majitel koncernu Agrofert je ve střetu zájmů, kdy vykonává funkci předsedy vlády – konstatovali to (po důkladném šetření) auditoři EU. Přes převedení podniku do svěřeneckých fondů Babiš podnik nadále ovládá. Podle názoru českých právníků (z ministerstva spravovaného Babišem) a podle speciálního zákona, samotným premiérem nazývaný Lex Babiš, Andrej Babiš koncern Agrofert nevlastní. České zákony prý mohou vykládat jen čeští právníci. Zde je třeba připomenout bonmot prezidenta Zemana: Kdy se sejdou dva čeští právníci, mají tři právní názory.
Za pár dní po volbách moje počáteční úleva nějak vyvanula – kandidáti na ministry v nové vládě mluvili často zmatečně, někdy se to ani nedalo poslouchat. Budoucí premiér působil nevýrazným dojmem; teprve kdy prezident jmenoval (uvnitř průhledné kabiny) Petra Fialu premiérem, situace se trochu uklidnila. Akt jmenování proběhl velmi důstojně a sympaticky.
Petr Fiala se v průběhu ceremonie vyjádřil k úkolům budoucí vlády. Řekl, e nemůe veřejnost klamat a e příští rok bude náročný. Ké by vláda zodpovědně vládla a její ministři nelhali! Pokud vláda získá důvěru veřejnosti, můe činit i nepopulární opatření. Musí však vysvětlit, e jsou nutná. Jedním z hlavních úkolů bude sníit schodek státního rozpočtu, aby dluh státu nezatěoval příští generace. Vláda deklarovala, e nebude zvyšovat daně. Bez jejich zvýšení ale asi nebude moné zajistit dostatečné příjmy, ani by se musely drasticky seškrtat sociální výdaje.
Ing. Jan Matys, Davle
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.