>Knihy | Listy

Knihy 5/2021

Darwin, Wilson, Portmann, Lorenz – odraz člověka v dílech biologů

– Autor se zamýšlí nad tím, jak se lidská přirozenost, lidské místo ve světě a rozdíl mezi lidským světem a světem ostatních bytostí jevily velkým biologům počínaje Darwinem. Zvláštní pozornost věnuje Adolfu Portmannovi (1897–1982), průkopníkem jehož myšlenek byl u nás Zdeněk Neubauer a který je i autorovi knihy velmi blízký. V části věnované Portmannovi najdeme nejvýraznější a filozoficky nejobjevnější kapitoly knihy. Je to zejména Proč v přírodě „nesmí“ existovat kreativita? Proč „pravověrný“ biolog nemůže připsat živým organismům smysl pro krásu? Je tomu tak proto, že „jede“ v kartézském světě, v němž je tvořivosti a percepce schopna pouze lidská duše. Biologický vývoj se pak jeví jako dílo náhody v protikladu k svobodě lidské tvorby, měli bychom si však uvědomit, že „to, co nazýváme náhoda a svoboda, jsou jen dvě jména pro totéž“. Taková je i Portmannova koncepce, která se kupodivu neujala v ekologistických a ochranářských kruzích. Podobně silným dojmem působí i Panychida za německou biologii, v níž autor nostalgicky želí zániku tradice německé (či spíše kontinentální) biologie a jejího nahrazení plošší a myšlenkově chudší anglosaskou koncepcí. Přesto v tom vidí zákonitý a konec konců pozitivní důsledek neblahého sklonu k povýšenosti, který se v dané tradici projevoval a stával se ve svých extrémních polohách nebezpečným. Nicméně by se i v oploštěném světě moderního jazyka a metod vědy měly udržovat ostrůvky portmannovské jinakosti.

Stanislav Komárek: Darwin, Wilson, Portmann, Lorenz – odraz člověka v dílech biologů, Academia, Praha 3021, 193 s.

-jn-

Česká jízda

– Ubývání státu a jeho služeb mimo centra dokumentuje novinář Vratislav Dostál v sebraných reportážích z cest po českém venkově a rozhovorech se starosty navštívených obcí. Dostál k práci přistoupil s přesvědčením, že za voličskými preferencemi nestojí „zbloudilost, nebo dokonce omezenost voličů“, ale životní zkušenost lidí, „kteří se mají co otáčet, aby nějak zabezpečili provoz svých rodin, (…) musejí dojíždět úplně za vším, po ruce nemají nejen práci, ale ani doktora, školu, úřad, natož poštu nebo veřejnou dopravu“. A stejně tak nemají Źprostor pro sledování twitterových hádek politiků a novinářů z centrálních redakcí.

Dostál vyráží do terénu s předporozuměním věci, příznačné je, že vybranou devítku vesnic a městeček objíždí vlakem a autobusem, takže si své myšlenky na různých přestupech může uspořádávat i u piva nebo gulášové polévky. Všímá si infrastruktury obcí, třeba využití kulturních domů postavených za minulého režimu. „Stolní tenis, florbal, děti, dospělí, chlapi, ženský, několik plesů za rok,“ vyjmenovává mu, co se v jejich kulturním domě děje, starosta jihomoravských Němčiček Zbyněk Slezák. Starosta podorlického Přívratu Jan Stránský zase mluví o obchodu: „Prostě ho udržíme, protože je to důležité pro starší lidi,“ a stejně jako Slezák zdůrazňuje, že fyzické provozovny služeb slouží za „komunitní místo pro setkávání“. Zda se lidé v obci mají nebo nemají kde setkávat, vychází Dostálovi jako jedna z charakteristik kvality místního života. V kontrastu ke zmíněným obcí mu stojí valašská Vlachova Lhota s fiktivním reklamním sloganem: „Pokud chcete strávit dovolenou tam, kde se vůbec nic neděje, přijeďte k nám.“ V obci s třiceti dětmi na základní i střední škole se na existenci dětského sportovního oddílu nezeptá.

Od Horního Maršova přes Nové Město pod Smrkem pod Loučnou nad Desnou se Dostál potkává s problémy s „nehotelovým turismem“, který hrozí z vybraných obcí udělat turistický skanzen na úkor celoročního života místních obyvatel. A to by si leckdo chtěl myslet, že jde o problém centra Prahy nebo Českého Krumlova. V Dostálových reportážích z pohraničí si všimneme i motivu vysídlení sudetských Němců – v Krásné Lípě proto, že odchody dalších sudetoněmeckých rodin vylidnily ve druhé polovině šedesátých let jednu z místních částí, v Horním Maršově proto, že „plno Němců tady taky po válce zůstalo,“ takže i ztrátu vztahu lidí k místu je třeba popisovat z více pohledů. Významné je ale především svědectví o vytrácení služeb a odpovědnost za tyto škody pohledem místních: Obec se stará, ale „ostatní služby, které by měly být státní, tedy pošta, škola, doktor, tady nejsou,“ dozvídá se v jedné z hospod.

Dostál potvrzuje, že řada lidí dobře vnímá, že neposkytovat veřejné služby je politické rozhodnutí, a tak hledají zastánce, který situaci zvrátí. Zároveň opakovaně hovoří s lidmi, starosty nevyjímaje, kteří se o centrální politiku nezajímají, toho či onoho politika jen přetrpí ve zprávách, když si je občas pustí. I zpráva o nezdravém vztahu k politice coby nástroji společenské změny je tak zprávou z Dostálovy České jízdy. Některé další motivy pak rozvíjí a doplňuje – namátkou problémy ve vzdělávání, rozšířenost exekucí nebo nerovnoměrné financování samospráv – ve svém doslovu sociolog Daniel Prokop.

Vratislav Dostál, Česká jízda,

CMI News, s. r. o., Praha 2021, 259 s.

-pe-

Knihy našich autorů

– Nakladatelství Togga vydalo edici Fontes scientiae v 5 svazcích představujících čtenáři významná díla exaktních věd ze 17. a 18. století. První svazek Isaac Newton: Matematické principy přírodní filosofie obsahuje rozsáhlý výbor z Newtonovy epochální knihy doplněný dopisy, kterými odpověděl na otázky, jež mu položil teolog Richard Bentley. Následuje Johannes Kepler: Nová astronomie představující stěžejní kapitoly z Keplerovy knihy, v nichž jsou podávány jeho zákony pohybů planet a argumenty pro heliocentrickou soustavu; Galileo Galilei: Prubíř s polemikou, jíž Galilei reagoval na kritiku jezuitského učence Orazia Grazziho (rovněž zde otištěnou) a využil ji k prezentaci vlastních vědeckých a filozofických názorů; Jacob Bernoulli: Umění odhadu s nejdůležitější kapitolou knihy, v níž jsou podány základy teorie pravděpodobnosti; a konečně Bernard de Fontenelle: Rozhovory o mnohosti světů jako příklad dobové popularizace vědy.

Texty umožní čtenáři přímý a co možná nezkreslený přístup ke klasickým dílům, o jejichž výsledky se stále opíráme. Překlady byly proto pořízeny kvalifikovanými překladateli z originálů (latina, italština, francouzština a angličtina) a přehlédnuty odborníky ve speciálních vědách. Ti také doprovodili knihy rozsáhlými předmluvami. Čtenář se smyslem pro historii prožije nad knihami opravdové dobrodružství poznání.

V týmu připravujícím edici pracovali i autoři Listů Jan Novotný a Jindřiška Svobodová, a to zvláště na prvním a posledním svazku. Zmíníme se proto o těchto svazcích poněkud podrobněji.

Výbor z Newtonových Principií obsahuje první ucelenou matematickou formulaci teorie síly a pohybu (Newtonovy zákony) a gravitace a na tom založené vysvětlení stavby a fungování Sluneční soustavy. Dopisy Bentleymu se týkají hlavně kosmologických důsledků Newtonovy fyziky. Předmluvy ke knize napsali Daniel Špelda z hlediska historie a filozofie a Jan Novotný z hlediska fyziky, a to zejména s přihlédnutím k jejímu vývoji a perspektivám.

Fontenellova kniha je půvabné literární dílko. Heliocentrická soustava je vysvětlena formou rozhovoru autora s krásnou komtesou za hvězdné noci a posuzuje se v ní z hlediska dobových znalostí i možnost obydlení Slunce, Měsíce a planet myslícími bytostmi.

Bernard de Fontenelle: Rozhovory o mnohosti světů, přeložila Dagmar Pichová, 158 s., Isaac Newton: Matematické principy přírodní filozofie, přeložil Juraj Franek, 244. s., Togga, s. r. o., a Masarykova univerzita, Praha, Brno 2020.

-red-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 5/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Knihy 5/2021

Darwin, Wilson, Portmann, Lorenz – odraz člověka v dílech biologů

Česká jízda

Knihy našich autorů

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu