– Autor se zamýšlí nad tím, jak se lidská přirozenost, lidské místo ve světě a rozdíl mezi lidským světem a světem ostatních bytostí jevily velkým biologům počínaje Darwinem. Zvláštní pozornost věnuje Adolfu Portmannovi (1897–1982), průkopníkem jeho myšlenek byl u nás Zdeněk Neubauer a který je i autorovi knihy velmi blízký. V části věnované Portmannovi najdeme nejvýraznější a filozoficky nejobjevnější kapitoly knihy. Je to zejména Proč v přírodě nesmí existovat kreativita? Proč pravověrný biolog nemůe připsat ivým organismům smysl pro krásu? Je tomu tak proto, e jede v kartézském světě, v něm je tvořivosti a percepce schopna pouze lidská duše. Biologický vývoj se pak jeví jako dílo náhody v protikladu k svobodě lidské tvorby, měli bychom si však uvědomit, e to, co nazýváme náhoda a svoboda, jsou jen dvě jména pro toté. Taková je i Portmannova koncepce, která se kupodivu neujala v ekologistických a ochranářských kruzích. Podobně silným dojmem působí i Panychida za německou biologii, v ní autor nostalgicky elí zániku tradice německé (či spíše kontinentální) biologie a jejího nahrazení plošší a myšlenkově chudší anglosaskou koncepcí. Přesto v tom vidí zákonitý a konec konců pozitivní důsledek neblahého sklonu k povýšenosti, který se v dané tradici projevoval a stával se ve svých extrémních polohách nebezpečným. Nicméně by se i v oploštěném světě moderního jazyka a metod vědy měly udrovat ostrůvky portmannovské jinakosti.
Stanislav Komárek: Darwin, Wilson, Portmann, Lorenz – odraz člověka v dílech biologů, Academia, Praha 3021, 193 s.
-jn-
– Ubývání státu a jeho slueb mimo centra dokumentuje novinář Vratislav Dostál v sebraných reportáích z cest po českém venkově a rozhovorech se starosty navštívených obcí. Dostál k práci přistoupil s přesvědčením, e za voličskými preferencemi nestojí zbloudilost, nebo dokonce omezenost voličů, ale ivotní zkušenost lidí, kteří se mají co otáčet, aby nějak zabezpečili provoz svých rodin, ( ) musejí dojídět úplně za vším, po ruce nemají nejen práci, ale ani doktora, školu, úřad, nato poštu nebo veřejnou dopravu. A stejně tak nemají Źprostor pro sledování twitterových hádek politiků a novinářů z centrálních redakcí.
Dostál vyráí do terénu s předporozuměním věci, příznačné je, e vybranou devítku vesnic a městeček objídí vlakem a autobusem, take si své myšlenky na různých přestupech můe uspořádávat i u piva nebo gulášové polévky. Všímá si infrastruktury obcí, třeba vyuití kulturních domů postavených za minulého reimu. Stolní tenis, florbal, děti, dospělí, chlapi, enský, několik plesů za rok, vyjmenovává mu, co se v jejich kulturním domě děje, starosta jihomoravských Němčiček Zbyněk Slezák. Starosta podorlického Přívratu Jan Stránský zase mluví o obchodu: Prostě ho udríme, protoe je to důleité pro starší lidi, a stejně jako Slezák zdůrazňuje, e fyzické provozovny slueb slouí za komunitní místo pro setkávání. Zda se lidé v obci mají nebo nemají kde setkávat, vychází Dostálovi jako jedna z charakteristik kvality místního ivota. V kontrastu ke zmíněným obcí mu stojí valašská Vlachova Lhota s fiktivním reklamním sloganem: Pokud chcete strávit dovolenou tam, kde se vůbec nic neděje, přijeďte k nám. V obci s třiceti dětmi na základní i střední škole se na existenci dětského sportovního oddílu nezeptá.
Od Horního Maršova přes Nové Město pod Smrkem pod Loučnou nad Desnou se Dostál potkává s problémy s nehotelovým turismem, který hrozí z vybraných obcí udělat turistický skanzen na úkor celoročního ivota místních obyvatel. A to by si leckdo chtěl myslet, e jde o problém centra Prahy nebo Českého Krumlova. V Dostálových reportáích z pohraničí si všimneme i motivu vysídlení sudetských Němců – v Krásné Lípě proto, e odchody dalších sudetoněmeckých rodin vylidnily ve druhé polovině šedesátých let jednu z místních částí, v Horním Maršově proto, e plno Němců tady taky po válce zůstalo, take i ztrátu vztahu lidí k místu je třeba popisovat z více pohledů. Významné je ale především svědectví o vytrácení slueb a odpovědnost za tyto škody pohledem místních: Obec se stará, ale ostatní sluby, které by měly být státní, tedy pošta, škola, doktor, tady nejsou, dozvídá se v jedné z hospod.
Dostál potvrzuje, e řada lidí dobře vnímá, e neposkytovat veřejné sluby je politické rozhodnutí, a tak hledají zastánce, který situaci zvrátí. Zároveň opakovaně hovoří s lidmi, starosty nevyjímaje, kteří se o centrální politiku nezajímají, toho či onoho politika jen přetrpí ve zprávách, kdy si je občas pustí. I zpráva o nezdravém vztahu k politice coby nástroji společenské změny je tak zprávou z Dostálovy České jízdy. Některé další motivy pak rozvíjí a doplňuje – namátkou problémy ve vzdělávání, rozšířenost exekucí nebo nerovnoměrné financování samospráv – ve svém doslovu sociolog Daniel Prokop.
Vratislav Dostál, Česká jízda,
CMI News, s. r. o., Praha 2021, 259 s.
-pe-
– Nakladatelství Togga vydalo edici Fontes scientiae v 5 svazcích představujících čtenáři významná díla exaktních věd ze 17. a 18. století. První svazek Isaac Newton: Matematické principy přírodní filosofie obsahuje rozsáhlý výbor z Newtonovy epochální knihy doplněný dopisy, kterými odpověděl na otázky, je mu poloil teolog Richard Bentley. Následuje Johannes Kepler: Nová astronomie představující stěejní kapitoly z Keplerovy knihy, v nich jsou podávány jeho zákony pohybů planet a argumenty pro heliocentrickou soustavu; Galileo Galilei: Prubíř s polemikou, jí Galilei reagoval na kritiku jezuitského učence Orazia Grazziho (rovně zde otištěnou) a vyuil ji k prezentaci vlastních vědeckých a filozofických názorů; Jacob Bernoulli: Umění odhadu s nejdůleitější kapitolou knihy, v ní jsou podány základy teorie pravděpodobnosti; a konečně Bernard de Fontenelle: Rozhovory o mnohosti světů jako příklad dobové popularizace vědy.
Texty umoní čtenáři přímý a co moná nezkreslený přístup ke klasickým dílům, o jejich výsledky se stále opíráme. Překlady byly proto pořízeny kvalifikovanými překladateli z originálů (latina, italština, francouzština a angličtina) a přehlédnuty odborníky ve speciálních vědách. Ti také doprovodili knihy rozsáhlými předmluvami. Čtenář se smyslem pro historii proije nad knihami opravdové dobrodruství poznání.
V týmu připravujícím edici pracovali i autoři Listů Jan Novotný a Jindřiška Svobodová, a to zvláště na prvním a posledním svazku. Zmíníme se proto o těchto svazcích poněkud podrobněji.
Výbor z Newtonových Principií obsahuje první ucelenou matematickou formulaci teorie síly a pohybu (Newtonovy zákony) a gravitace a na tom zaloené vysvětlení stavby a fungování Sluneční soustavy. Dopisy Bentleymu se týkají hlavně kosmologických důsledků Newtonovy fyziky. Předmluvy ke knize napsali Daniel Špelda z hlediska historie a filozofie a Jan Novotný z hlediska fyziky, a to zejména s přihlédnutím k jejímu vývoji a perspektivám.
Fontenellova kniha je půvabné literární dílko. Heliocentrická soustava je vysvětlena formou rozhovoru autora s krásnou komtesou za hvězdné noci a posuzuje se v ní z hlediska dobových znalostí i monost obydlení Slunce, Měsíce a planet myslícími bytostmi.
Bernard de Fontenelle: Rozhovory o mnohosti světů, přeloila Dagmar Pichová, 158 s., Isaac Newton: Matematické principy přírodní filozofie, přeloil Juraj Franek, 244. s., Togga, s. r. o., a Masarykova univerzita, Praha, Brno 2020.
-red-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.