Patrik Eichler

Kratší pracovní doba nejen na Islandu

Magistrát Reykjavíku a islandská vláda testovaly mezi lety 2015 a 2019 ve svých institucích (úřady, nemocnice, školy, policejní stanice) zkrácení pracovního týdne, testy probíhaly ve spolupráci s odbory (v části testu byla podmínkou nejméně třicetiprocentní odborová organizovanost). Nakonec se do testu zapojily zhruba tři tisíce lidí, přes 1,5 procenta všech pracujících na Islandu. Šlo o zkrácení pracovní doby ze 40 na 35, resp. 36 hodin týdně bez snížení mzdy. Motivací k pokusu bylo vědomí, že IslanŹďané pracují déle než lidé v dalších Skandinávských zemích a považují to za nespravedlivé a neefektivní. Úřady měly k dispozici také data říkající, že čtvrtina Islanďanů přichází z práce natolik unavená, že nezvládá péči o domácnost. Zprávu o testu publikoval letos v červenci na svém webu think-tank Autonomy (https://autonomy.work). Podle zprávy země s větší hodinovou produktivitou práce mají menší počet odpracovaných hodin, na příkladu 8 severských a západoevropských zemí ve zprávě autoři ukazují, že zvýšení produktivity je zpravidla spojeno se snížením počtu odpracovaných hodin. V testu se nepotvrdila argumentace zaměstnavatelů, že zkrácení pracovní doby povede k navýšení přesčasů; zároveň ale zaměstnanci s kratší pracovní dobou přesčasy ochotněji přijímali a měli menší zájem o práci na zkrácený úvazek. Základem úspěšného zavedení kratší pracovní doby byla delegace odpovědnosti z vedení na tým; někde byly pracovní porady časově omezeny anebo částečně nahrazeny e-maily; ve školách se pracovalo např. s rozvržením přestávek/dozorů; u policie s rozvržením směn. Zkrácení pracovní doby mimo školy umožnilo také zkrátit pracovní dobu ve školách (družinách, hřištích) lidem, kteří se jinak o děti starají. Výsledkem bylo podle rozhovorů také větší zapojení mužů do domácích prací, větší čas na péči o děti nebo o tělo. Pozdější začátek pracovní doby podle rodičů umožňuje klidnější zvládnutí ranních povinností s dětmi; i když se člověk sám testu neúčastnil, mohl jako benefit vnímat, že se s ním mimo práci může někdo z jeho širší rodiny, přátel apod. častěji setkat. Podle vedoucích pracovníků vedlo zkrácení pracovní doby k větší soustředěnosti zaměstnanců na práci; ne vždy ale vedlo ke snížení tlaku na vedení. Zkrácení pracovní doby převážně nemělo finanční dopady, nicméně bude potřeba přijmout nové zaměstnance do zdravotnictví – nové výdaje ve zdravotnictví mají tvořit 2/3 všech nových výdajů v souvislosti se zkrácením pracovní doby; celkem má jít o 33,6 milionu amerických dolarů, když rozpočet Islandu je 7,1 miliardy dolarů.

„Několik lékařských organizací je proti plošnému zvyšování mezd v příštím roce, které požadují odbory a Česká lékařská komora. Podle nich už nejsou hlavním problémem zdravotnictví nízké mzdy. V dopisu pro premiéra Babiše uvedli, že díky vyšším příjmům zdravotníci žádají kratší pracovní úvazky, což může prohloubit personální krizi,“ informovala koncem září ČTK. I v českém prostředí je tedy zkracování pracovní doby téma. A pokud ho chtějí lékaři, kteří si vydobyli dostatečné mzdy, jistě o něj bude při slušných mzdách zájem i mezi lidmi pracujícími v dalších profesích. Před volbami zatím hlavně sociální demokraté navrhovali zkrácení pracovní doby na 35 hodin týdně, umožnit všem lidem pětitýdenní dovolenou v roce, zavést náhradní volno za státní svátky připadající na víkend a zajistit právo na nedostupnost po pracovní době. I kdyby zítra prošly všechny jejich návrhy, nepůjde o revoluci, ale zlepšení.

-pe-

Patrik Eichler

Obsah Listů 5/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Patrik Eichler

Kratší pracovní doba nejen na Islandu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu