Petr Kolman

Tři důvody proti přímé volbě starostů

Jedním z evergreenů českého veřejného života a práva jsou snahy o zavedení přímé volby starostů anebo hejtmanů krajů, kteří by dle některých nazírání měli být voleni občany obce v tzv. přímých volbách. Důvody jsou shledávány obzvláště v posílení pozice starosty či hejtmana při naplňování jeho volebního programu, posílení autority, též posílení odpovědnosti občanům a větší zapojení občanů do rozhodovacích procesů v obci. Jako učitel správního práva se – na rozdíl například od prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše či vlivného Sdružení místních samospráv ČR – k zmíněné přímé volbě starostů (resp. primátorů statutárních měst) stavím negativně.

Za prvé. Za dnešního právního nastavení obecního zřízení nedává přímá volba smysl. A kromě zmatků by v zásadě nic nepřinesla. Pokud bychom ji chtěli skutečně uzákonit, museli bychom důsledně přepsat nejen zákon o obcích, ale i desítky souvisejících právních předpisů – a to všech možných právních úrovní. Na lékárenských vahách by se musely zcela nově rozdělit kompetence nových orgánů – rady, zastupitelstev. Jen právní analfabet by mohl navrhnout přímou volbu starostů (či hejtmanů) a vše ostatní ponechat, jak je tomu dnes. To se už sice v menším stalo u zavedení přímé volby prezidenta, ale nic dobrého to nepřineslo. Nádavkem zde riskujeme, že rozkolísáme chod 6250 českých a moravských obcí. Zbytečně hazardujeme, že zahodíme skoro třicet práce, kdy se vytvářely křehké vztahy mezi jednotlivými municipálními orgány navzájem, ale i se subjekty zvenku. Taktéž by se téměř nepoužitelnou stala judikatura především správních soudů k této oblasti.

Za druhé. Pořád se bojuje s korupcí. Už i malé dítě ví, že více lidí (tedy kolektivní orgán), je hůře zkorumpovatelných než člověk jeden (zde starosta). Navíc když „lotři“ uplatí kupříkladu 23 zastupitelů místo jednoho starosty/primátora/hejtmana, tak nejenže to darebáky vyjde zákonitě dráže, ale platí úměra, že se to poté „snáz vykecá“. Tedy, že se o kriminálním jednání snáze dovědí policie nebo státní zástupci. Kterak říkal již Kmotr Maria Puza – čím víc lidí něco ví, tím větší problémy z toho plynou. Víme, někteří bojovníci s korupcí přísahají na digitalizaci, etické kodexy a transparentnost, ale po desetiletí osvědčená brzda v podobě kolektivního rozhodujícího orgánu má podle mého názoru stále své místo. Proč se jí tedy zbytečně zbavovat? Báchorky o tom, že si lidé vždy zvolí v přímé volbě pana Bc. Dobromila Nezkorumpovatelného, Dis., je naivní. Ostatně podívejme se, kolik „vejlupků“ za posledních třicet roků si již lidé v dobré víře zvolili.

Třetí výhrada. Ekonomická. Představme si, že by došlo ke komplexní novelizaci českého veřejného práva a starostové by byli obdařeni značnými kompetencemi. Jiný model nedává smysl. Mít přímo zvoleného představitele bez významnějších kompetencí by odporovalo smyslu zavedení tohoto způsobu volby. Pro koho budou lidé většinou (čest výjimkám) v té přímé starostenské (nebo hejtmanské) volbě hlasovat? Pro kandidáty, kteří nejvíce naslibují, a plnění slibů stojí, jak známo peníze. Přímá volba posílí další tlak na veřejné finance. Zbytečná rozhazovačnost, kterou by jinak při diskusi v kolektivním orgánu zmírnila opozice či odpovědnější koaliční partner, zůstane bez zpětné vazby.

Přímou volbu starostů si snad dokáži představit v malých obcích (do cca osmi set obyvatel), ale jinak je to cesta do pekel, byť možná u některých dlážděná ušlechtilými úmysly.

Petr Kolman

Obsah Listů 5/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Petr Kolman

Tři důvody proti přímé volbě starostů

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu