Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 5 > Viktor Tichák: Vidoví singles

Jazyk

Viktor Tichák

Vidoví singles

V češtině máme vid dokonavý a vid nedokonavý. Slovesa pak žijí velmi často v monogamním svazku spolu se svým vidovým partnerem, a i když jsou zbrusu nově narozená, rychle vidově dospívají a partnera si najdou. Příkladem budiž dvojice checkovat a zacheckovat. Přesto je i slovo checkovat dost nevěrné, neboť koketuje s jiným partnerem – schecknout. V páru žijí také slovesa nářeční. Češi z Čech se smějí rozkazu rožni, ale neuvědomují si, že nejde jen o tuto výzvu k rozsvícení světla, ale o celý promyšlený slovesný systém rožínání, někde rožíhání, a rožnutí.

Vidy se těžko učí ti cizinci, kteří mluví jazykem bez vidu. Nechápou, kde je rozdíl mezi rozmýšlet a rozmyslet. Občas pomůže k vysvětlení některých kontextů anglický průběhový čas. Ten ale samozřejmě zdaleka nefunguje stejně. A nakonec přijdou situace, v nichž ani většina Čechů neumí vysvětlit, proč použila to nebo ono sloveso:

„Mohl jsi mu to říct x-krát – stejně by to nepochopil.“ anebo „Mohl jsi mu to říkat x-krát – stejně by to nechápal.“

„Dítě staré 6 měsíců si vjemy pamatuje, pak ale vše zapomene.“ anebo „Dítě staré 6 měsíců si vjemy zapamatuje, pak ale vše zapomíná.“

Cítíte ty nepatrné rozdíly? Teď je ale vysvětlete někomu, kdo je necítí.

Ale ani v češtině není vid vždy jasně značený. Mezi takzvaná obojvidová slovesa patří především slovesa cizího původu jako absorbovat, aktualizovat, informovat. Představte si je v kontextu dokonavém a nedokonavém: Počítač se aktualizuje. Počítač se aktualizoval. Počítač se tak dlouho aktualizoval, až se aktuaŹlizoval.

A v takových případech čeština okamžitě nastartuje a začne vymýšlet, jak tuhle nepravidelnost odstranit, jak single slovesu najít partnera: „Byly zaktualizovány závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP.“ (Časopis Odpady, 2/2021) Přitom by dle pravidel stačilo pokyny dokonavě aktualizovat a byly by aktualizovány. Někdy jsou přitom pokusy o takovéto zpravidelnění poněkud úsměvné: „‚Ono 1500 studentů někde zabsorbovat je technický problém, stejně jako zajištění kvalitní výuky,‘ vysvětlil v ČT Zima.“ (ČT24, 12. února 2015)

Akademická mluvnice češtiny uvádí také tzv. nepárová slovesa, např. sedět, vidět, milovat, moci (jen nedokonavá) a uslyšet, rozpršet se, zakřičet (jen dokonavá). Ne, rozpršet se a pršet nežijí ve vidovém partnerství, i když to tak může vypadat. Vyjadřují jiný děj: začátek versus průběh. A protože v systému nedokonavý partner slovesu rozpršet chybí, je třeba toto bílé místo v tabulce zaplnit, konkrétně např. v cestopisném článku o Filipínách: „Jakmile máme motorku, začíná se lehce rozpršávat…“ (Zcesty.net, 24. března 2019)

Takové procesy jsou v jazykovém společenství zcela přirozené a není nutno je puristicky odsuzovat. Může se stát, že sloveso rozpršávat nebo zabsorbovat začne používat mnohem více lidí. Když je pak uslyšíme od ostatních, potvrdíme si, že je taková forma v pořádku, a pevně si ji uložíme do svého slovníku. Tak se slovo postupně začne rozšiřovat, až se nakonec (u nás možná za 60 let) dostane i do slovníku tištěného.

Horší je, že se občas v tomto procesu sloveso zasekne asi jako klády ve slepém ramenu řeky. Začne je používat pouze určitá bublina, a to třeba velmi často, takže má pak daný mluvčí pocit, že je to zcela zažité slovo a každý mu rozumí, přestože to vůbec není pravda. Hezkým příkladem je sloveso zavnímat jako vidový protějšek nepárového slovesa vnímat. Zavnímávání se poslední dobou velmi rozšířilo hlavně mezi politiky. Věra Kloudová v jazykovém sloupku s názvem „Zkusme zavnímat své tělo aneb Jak si dobře zarelaxovat“ z loňského března uvádí, že se slova vyskytují ve specifických kontextech, jako je např. jóga. Loni to byl ale takový leitmotiv každé covidové tiskovky: „Já jsem to zavnímala taky v médiích, tento závěr,“ tvrdila Alena Schillerová. Na téže tiskovce zaznělo také: „… a byť velké množství OSVČ potřebuje tuto podporu, tak je zase celá řada, která normálně podniká a má příjmy. Já jsem zavnímala v něm. Já jsem měla zavalený e-mail.“ V čem paní Schillerová zavnímala, nevíme. Dnes se něco zavnímává na každém politickém jednání. Mimo politiku toto sloveso čeština zatím nezabsorbovala – vnímat je stále nezadané.

Viktor Tichák

Obsah Listů 5/2021
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.