Jiří Málek

Rakouský fenomén Graz

Všichni se u našich jižních sousedů ptají: Jak je to možné? Ve Štýrském Hradci nebo místně Grazu, druhém největším rakouském městě, vyhráli místní komunální volby „komunisti“, přesněji kandidátka Komunistické strany Rakouska (KPÖ). S obavami se ptají ti, kdo v tom vidí příchod „rudé revoluce“. Ptají se také ti, kdo si přejí, aby se radikální levice, zde reprezentovaná komunistickou kandidátkou, prosadila. Zůstává ale otevřená otázka, proč se to stalo.

Odpověď není ani jednoduchá ani jednoznačná. Spolková země Štýrsko je volebně dlouhodobě poněkud odlišná od ostatního Rakouska. Jestliže rakouští komunisté dosahují ve volbách dlouhodobě výsledek spíše okolo jednoho procenta, pak v této spolkové zemi je to za poslední dekádu mezi 4,4 a 6 procenty. Nejvýznamnější rakouská tradiční levicová strana, Socialistická strana Rakouska (SPÖ), se dlouhodobě uchází o vládní pozici a mnohdy jí to vychází. Ve zmíněném období ve Štýrsku dosáhla nejvíce před jedenácti lety, 38,3 %, v posledních volbách (2019) pak 23 %. V Grazu to dopadalo následovně – KPÖ si stabilně držela od roku 2012 okolo 20 %, letos získala 28,8 %, což znamená první místo. SPÖ začala na 15,3 %, v roce 2017 to bylo 10 %, letos 9,5 %. Dlouhodobě na radnici v Grazu vévodila Rakouská lidová strana (ÖVP) se ziskem nad třetinu hlasů, letos však získala pouze 25,9 % a nevyhrála. Tato čísla ukazují, jak se tato oblast Rakouska liší od celého státu. Na celostátní úrovni je vztah SPÖ a KPÖ jako Goliáš a David. Čísla ale naznačují, že jednak místní výsledek komunistů zase není tak překvapující a také že to nebylo „na úkor“ SPÖ. Ta oproti minulým volbám téměř neztratila. K volebnímu úspěchu patří také volební výsledky v 17 okresech Grazu, kde je nyní KPÖ okresním lídrem v osmi namísto v jednom. Stabilní ukotvení KPÖ se odráží také v toku voličů. 80 procent voličů KPÖ roku 2017 se drželo svého volebního rozhodnutí a relativně největší nárůst dosáhla strana z předchozího nevoličského segmentu.

Čím to „komunisté“ vyhráli? Lze se dočíst, že dlouhodobou efektivní bytovou politikou. Ale to je velké zjednodušení. Představitelé KPÖ v Grazu mají stabilně velmi dobré renomé mezi jeho občany. Salzburger Nachrichten to okomentoval následovně: „Úspěch KPÖ vedené Elke Kahrovou nedokazuje fascinaci kladivem a srpem. Dokumentuje velkou potřebu blízkosti k lidem, sociálního kontaktu, politiky, která se neustále nedívá na spin doktory‘ (ty, kdo ovlivňují veřejnost) a průzkumy veřejného mínění, ale je prostě zemitá a autentická. “ Úspěch KPÖ a její kandidátky není nic, co by spadlo z nebe. Je to vyústění prosazování sociální a lidové komunální politiky, osobního nasazení komunistických politiků včetně toho, že tito již po desetiletí odkládají až dvě třetiny svých odměn za práci v zemském parlamentu a městském senátu v Grazu do fondu na podporu potřebných občanů. Říkají, že to rozhodně není charita. Spíše se jedná o formu politiky orientovanou na základní socialisticko-komunistický princip, který se odvíjí až od Pařížské komuny. Proti tomu dosud vládnoucí lidovci (ÖVP) byli vždy velmi vstřícní velkému kapitálu, developerům. Dalo by se říci, v souladu s názorem mé rakouské kolegyně, že politika KPÖ v Grazu a Štýrsku je tradičně spíše sociálně demokratická, možná s převahou určitého reformismu, a ideologie je marxistická (leninistická). Ideologie je však spíše skrytá, projevuje se hlavně ve světonázorové orientaci, v některých tradicích (zpívají se dělnické písně na festivalech, je vidět tradiční symboly apod.). Svým způsobem to připomíná trochu roli náboženství, je to soukromou věcí každého člena a příznivce KPÖ. To ale nebrání vést široký dialog s veřejností, se všemi, kdo chce s rakouskými komunisty mluvit.

V Rakousku je komunální politika více reálně demokratická, různé proudy v ní nalézají své místo. Nemá nějakou procentní uzavírací klauzuli, a tak kdokoliv získá dostatečný počet hlasů, získá i mandát. A zástupci místních komunistů byli vždy od roku 1989 zastoupeni v městském senátu. Strana má křesla i v dalších městských a místních radách,ač v daleko menší míře než ve Grazu. V Linci teď získala KPÖ druhého radního (za 3,3 % hlasů), v jiných městech se jí to nepodařilo. Ale v posledních vídeňských volbách, loni, KPÖ získala 23 obvodních radních v 15 obvodech Vídně.

Desetiletí v rakouské politice nalevo dominuje SPÖ. Vztahy s rakouskými komunisty dlouhodobě nejsou nijak vřelé. I tato strana má své „bohumínské usnesení“, z roku 1969 tzv. Eisenstadskou deklaraci v podstatě zakazující spolupráci s komunisty. Nicméně poslední zprávy ze Štýrska říkají, že SPÖ Graz se po posledních volbách staví pozitivně ke kooperaci s KPÖ (oproti politice v celé zemi).

Jiří Málek (1950) je předseda rady Společnosti pro evropský dialog a členem vedení transform!europe.

Obsah Listů 5/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Jiří Málek

Rakouský fenomén Graz

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu