Maria Joăo Rodriguesová

Zpráva o stavu Unie – dvě strany projevu

Kvalitativní skok, který v evropském projektu nastal po koronavirové krizi, přinesl vyšší míru solidarity a soudržnosti. Stále je však před námi dlouhá cesta. Projev předsedkyně Evropské komise přednesený v Evropském parlamentu ve Štrasburku 15. září 2021 naznačil několik dalších kroků, ale bude třeba udělat ještě mnoho dalších. Vyhnul se ovšem klíčové otázce: aby evropský projekt mohl vstoupit do nové fáze, musí Evropa provést demokratickou transformaci toho, jakým způsobem její demokracie na různých úrovních funguje.

Tentokrát mohla Ursula von der Leyenové svůj výroční projev o stavu unie postavit na určité úlevě, kterou mnozí pociťují, když vidí, že se pandemie dostává pod větší kontrolu. V loňském roce jsme ještě nevěděli, zda vznikne vakcína a účinná evropská spolupráce a zda se podaří realizovat evropský plán obnovy. Portugalské předsednictví umožnilo tyto otázky vyjasnit.

Již byl oznámen vznik evropského úřadu pro zdravotní prevenci, ale myšlenka evropské zdravotní unie, které by zaručovala všeobecný přístup ke kvalitní zdravotní péči, je něco mnohem širšího. Závazek posílit evropskou podporu celosvětového očkování proti koronaviru je rovněž dobrou zprávou, ale chybí širší závazek k mnohostranné spolupráci.

Příprava evropské strategie pro rozvoj pečovatelských služeb má rovněž velký smysl, a to nejen jako odpověď na pandemii, ale také jako budování nového pilíře sociálního státu pro 21. století, který bude schopen řešit demografické stárnutí a otázku sladění rodinného a profesního života – bez něhož nelze dosáhnout skutečné rovnosti mezi ženami a muži. Existují však další pilíře tohoto sociálního státu, které je třeba znovu vytvořit jako odpověď na nové sociální nerovnosti a nové formy chudoby.

Ano, zelená transformace musí být podpořena konkrétním sociálním fondem, který bude kompenzovat ztrátu pracovních míst. Plány obnovy však musí být celkově navrženy tak, aby vytvářely nová pracovní místa v nových činnostech, a to zejména tak, aby nebyla obětována nová generace mladých. Je nezbytné, aby k vytváření pracovních míst docházelo ve všech regionech, nejen v nejdynamičtějších částech Evropy. Program Alma, který má mladým lidem umožnit přístup k zaměstnání v jiných zemích, podobně jako to udělal Erasmus v oblasti vzdělávání, je chvályhodný, ale mobilita v Evropě musí být dobrovolná a nesmí být pouhou odpovědí na nedostatek vzdělávacích a pracovních příležitostí v některých regionech.

Ano, digitální přechod je správně označován za rozhodující, ale je třeba ještě definovat evropskou strategii, která by se lišila od té americké a čínské. Východiskem by mělo být využívání velkých dat v oblasti evropského zdravotnictví a vzdělávání a pobídky pro inovativní odvětví k vývoji algoritmů, služeb a produktů, které jsou v souladu s evropským, udržitelným a inkluzivním způsobem života. Formulování skutečně inovativní politiky pro digitální společnost však brzdí kánon minulého paradigmatu, jímž je konkurence na evropském vnitřním trhu. Přitom by z velkých veřejných zakázek, které v současné době probíhají v oblasti vzdělávání, práce na dálku a zdravotnictví, mohlo těžit více mimoevropských firem.

Takzvané plány obnovy a odolnosti by měly být chápány jako plány na obnovu evropských ekonomik na nových základech. Jedná se o dlouhý a rozsáhlý úkol, který vyžaduje dlouhodobou finanční podporu, spoléhající se na kapacitu evropského rozpočtu, emise veřejného dluhu a vnitrostátní rozpočty s novými společnými pravidly. Slavná pravidla tříprocentního deficitu a šedesátiprocentního dluhu, která byla definována v 90. letech, mají jen málo společného se současnou a budoucí realitou.

Tváří v tvář neobratnému stažení Američanů z Afghánistánu předsedkyně ve svém projevu přiznává zjevné. Dnešní svět je multipolární, systémová konkurence roste a Evropa musí posílit svou strategickou autonomii vlastními iniciativami: humanitárními intervencemi, obrannou kapacitou, rozšířením o západní Balkán a – podobně jako to udělal americký prezident Joe Biden na posledním summitu G7 – spuštěním alternativy k iniciativě Pás a stezka (čínské Nové hedvábné stezce): evropské Globální brány (Global Gateway). Předsedkyni se nepodařilo posílit závazek vůči mnohostranné spolupráci, zatímco generální tajemník OSN António Guterres nedávno představil ambiciózní plán pro své druhé funkční období nazvaný „Naše společná agenda“.

Vyhnula se ale hlavnímu problému. Aby evropský projekt mohl vstoupit do nové fáze, musí Evropa provést demokratickou transformaci toho, jakým způsobem její demokracie na různých úrovních funguje. Zaprvé musí zajistit, s ohledem na současné autoritářské tendence, aby byly na celém jejím území dodržovány základy právního státu. Ale také musí odblokovat rozhodnutí o evropských záležitostech, které se táhnou už léta: některými výraznými příklady jsou minimální mzda, minimální daň z příjmu právnických osob, humanitární vnější akce, obrana a právo na azyl. Pochybuje někdo o tom, jak by v těchto otázkách rozhodl většinový názor Evropanů?

Z anglického originálu přeložil Martin Babička.

Maria Joăo Rodriguesová je předsedkyní Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS).

Obsah Listů 5/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Maria Joăo Rodriguesová

Zpráva o stavu Unie – dvě strany projevu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu