Šestý ročník literárního festivalu Cena Václava Buriana Olomouc 2021 na rozdíl od loňského, který se konal v on-line prostředí, mohl proběhnout ivě s účastí publika, tradičně 28. září. Hostilo jej tentokrát studio Českého rozhlasu Olomouc.
Nominanty básnické soutěe tentokrát byli Sibylla Vričić Hausmann (DE), Silvia Kaščáková (SK), Ondřej Macl (CZ) a Krzysztof Siwczyk (PL). Účastníci soutěe postupně přednesli po sedmi básních a poté o nich veřejně debatovala porota ve sloení Petr Borkovec (CZ), Lena Dorn (DE), Leszek Engelking (PL), Ján Gavura (SK) a její předseda Tomáš Tichák za časopis Listy. Ta nakonec po hlasování a dikusi zvolila vítěze v kategorii Za poezii Ondřeje Macla. V hlasování pubika se na prvním místě ocitl Krzysztof Siwczyk. Jak zdůraznil hlavní organizátor a moderátor večera David Voda, u tím, e byli za své země nominováni, jsou vítězi vlastně všichni zúčastnění
Součástí festivalu byla tradičně debata s laureátem Ceny Za kulturní přínos ke stře-doevropskému dialogu, tentokrát jím byl rakouský spisovatel, bytostný Středoevropan Martin Pollack (rozhovor přinášíme na str. 43) a s loňskou laureátkou, polskou nakladatelkou a spisovatelkou MonikaouSznajderman.
Festival zakončil koncert skupiny Zvíře jménem podzim v Jazz Tibet klubu.
Spolupořadatelem ročníku bylo olomoucké Muzeum umění, finančně či jinak jej podpořily Ministerstvo kultury ČR, město Olomouc, OloŹmoucký kraj, Česko-německý fond budoucnosti, Rakouské centrum Univerzity Palackého i sama Univerzita Palackého, Polský institut Praha, literární časopisy Host, Tvar, A2, iLiteratura.cz, firma Festa Servis. Mediálním partnerem byly samozřejmě také Listy.
Všechny soutěící básně si lze přečíst a videozáznam celého pořadu zhlédnout na stránkách www.cvbo.cz.
Předtucha
Lidé ádné duše nemají. Někteří z nich ale mají psa.
Je blí ne měsíc, kdy jdou spát.
Olíe je v půlce devátého snu, a tak mu vylezou doplnit obsah
misky, a ještě ho přidrbnou za uchem.
Ocásek šermuje s prázdnotou a dojista má navrch!
Nedlouho po svítání se vydají na cestu kolem sousedského
světa, očuchat si teritorium a sem tam stříknout vlastní zlaté
aroma.
Vodítko se roztahuje, hned zas stahuje, a pouto je nejpevnější,
kdy jdou na volno. V kadé ulici jsou truhly s poklady, takzvané
popelnice.
A kadý sloup je totem nepoznané kultury.
Pejskař zdraví pejskaře a psi se otáčejí za svými zadečky jak
bájný had uroboros.
Kdo jde víckrát denně za svým psem, je nejmoudřejší
z cestovatelů.
Jen prosím nečichat k mrtvému kohoutovi
I kdyby vám leel
u branky, honem zvedněte psa na prsa a vracejte se domů
s bdělostí, jako byste přecházel otrávenou řeku. A ani vy se
po něm neohlíejte. Moná ho odteď budete muset překračovat
kadý den.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.