Ferdinand Vrábel

Masarykov pomník v Hodoníne

Pred deväťdesiatimi rokmi – v septembri 1931 – bol v Hodoníne odhalený jeden z najpôsobivejších pomníkov prvého československého prezidenta Tomáša Garrigue G. Masaryka, ktorý sa v Hodoníne narodil. Aj tento pomník mal pohnuté osudy – viackrát ho odstránili a celkom trikrát obnovili do súčasnej podoby.

Ako uvádza zápis v Pamätnej knihe města Hodonína, zväzok 1929–1935 na stranách 342–348, slávnosti boli bohaté a napriek premenlivému počasiu aj hodne navštívené širokou verejnosťou a školskou mládežou. Slavnosti, spojené s odhalením pomníku presidenta T. G. Masaryka, byly zahájeny Čs. obcí legionářskou již v sobotu 26. září 1931 v 8. h. večer v sokolovně slavnostním divadelním představením „Hoši z první legie“. Výpravná tato hra se zpěvy předvedla nám rok 1848 a všechny tehdejší významné osoby, ať už Windischgrätze, nebo K. Havlíčka, boj o české právo, boj o barikády a českou řeč, zápasy i odvahu českých studentů, vše krásně historicky zpracováno a prodchnuto láskou s humorem. Návšteva byla veliká a podání hry bylo velmi zdařilé. Súčasťou slávností boli aj viaceré sprievodné akcie. 27. septembra sa konali v 31 obciach (v Hodoníne však nie) voľby do obecných zastupiteľstiev a v ten istý deň sa uskutočnili aj najväčšie automobilové závody na Masarykovom okruhu v Brne.

V nedeľu 27. septembra o 11. hodine pořádala Čs. obec legionářská u příležitosti pomníkových slavností koncert na náměstí, večer pak v 8. hod. slavnostní akademii. Pořad měl tři díly: první a třetí sestával z čísel hudebních a pěveckých, druhý byl věnován ukázkám tělocvičným. Jako solisté vystoupili: pěvkyně Zd. Napravilová, hodonský rodák, režisér Slov. nár. divadla v Bratislavě Zdeněk Ruth-Markov a místní tenorista Gustav Lepka, dále účinkoval zpěv. spolek Hlahol, sokolský hudební kroužek, Děl. Těl. Jednota, Těl. jednota Sokol. Závěřečnou scénou – holdem presidentu T. G. Masarykovi – byl za zvuků státní hymny krásný líbivý večer pietně skončen. Návštěva obecenstva byla veliká a zájem diváků se zvyšoval od čísla k číslu.

Pomník prvního presidenta a osvoboditele Dra. T. G. Masaryka, nově postavený v Hodoníně na náměstí Svobody, byl v pondělí, na svátek sv. Václava 28. září 1931, slavnostně odhalen. Protektrorát nad slavností převzala vláda Republiky československé. Do našeho města se sešli reprezentanti státu, armády, zemí, okresů, měst, obcí, škol, spolků a institucí, aby vzdali hold tvůrci naší státní a národní neodvislosti. Město tonulo v záplavě praporů a vlajek. V 6 hodin ráno byl budíček, v 8 hod. slavnostní schůze legionářů v sokolovně. O půl 10. hod. dopoledne se seřadil ohromný průvod u české reálky v Měšťanské ulici. Zahajovala jej eskadra 7. jezd. pluku, pak následovali žáci škol, sokolové, Děl. Těl. Jednota, legionáři světových front, hasiči, spolky a občané z mor. Slovácka i Slovenska v pestrých národních krojích. Průvod vzdal presidentovi hold před jeho rodným domem ve Školní ulici. Jako mohutný malebný proud se linul městem k náměstí Svobody. U pomníku seřazeni byli hosté, zástupci vlády, veřejných korporací, škol, vojska, četnictva atd. Byl zde ministr školství a nár. osvěty Dr. Dérer, zem. vicepresident Dr. Böhm, velitel 6. divize generál Panzner, zem. četnický velitel Putna a mnoho, mnoho jiných význačných hostí. Zpěvácký spolek Hlahol zahájil slavnost Smetanovým slavnostním sborem „Věno“. Po krátkém proslovu předsedy místní pobočky Čsl. obce legionářské Emila Pouchlého za dojemných zvuků státní hymny padá z pomníku černá rouška: pomník skví se v plné velebné kráse... Tu ministr Dr. Dérer se ujímá jako slavnostní řečník slova, aby promluvil o presidentu a Hodonínu, který může být hrdým na svého rodáka. (Řeč byla uveřejněna ve 40. čísle Dělnických Novin). Okresní hejtman Dr. E. Kadlec vzpomněl ve svém projevu dojmu hodonské deputace na hradě při 80. narozeninách presidentových. Místopředseda ČOL Dr. Markovič promluvil pak o významu legií za hranicemi a významu pro další sjednocenou práci pro národ. Po přednesu básně a zapění dětského sboru byl pomník předán do ochrany městu. Vládní komisař města Hodonína Dr. Pavel Kretschmer poděkoval za město a zapěním sboru Hlaholem byla slavnost odhalení skončena. Nato následovalo vojenské defilé kol pomníku. Slavnost byla imposantní, přes nejisté počasí a přesto, že chvílemi přeprchalo.

Pomník prekážal obom totalitným režimom. Prvýkrát ho odstránili Nemci v roku 1940 a druhý- a tretíkrát komunistický režim opakovane v rokoch 1961 a 1971. Bol teda obnovovaný, ale jeho súčasná podoba je len torzom, sprievodné reliéfy neboli už v úplnosti obnovené. Stojí len replika pôvodného reliéfu s legionármi. Súčasná podoba bola slávnostne odhalená 7. marca 1990, ale bez zničených reŹliéfov. Až 27. októbra 2008, k 90. výročiu vzniku Československej republiky bola za pomník doplnená aj časť reliéfu s legionármi podľa návrhu akademického sochára J. Jurčáka.

Pôvodne malo dielo akademického sochára Aloisa Bučánka z Prahy a architekta Viléma Kvasničku viacero komponentov. Na podstavci z orlickej žuly opäť stojí tri metre vysoká bronzová prezidentova socha. Pozadie pomníka tvoril poldruha metra bronzový reliéf Národného oslobodenia. Bolo to šestnásť figúr rozdelených do piatich skupín. Tie znázorňovali ako prostá roľnícka rodina dala život chlapcovi Tomášovi Masarykovi, ktorý s detsky dôverčivým pohľadom odchádza do sveta (1. skupina). Ďalšia časť ukazovala, ako Tomáš, ozbrojený dokonale vedomosťami, znalosťami dejín, jazykov a európskych pomerov v celej ich šírke a hĺbke, zocelil svoj charakter, stal sa učiteľom a bojovníkom za pravdu a práva národa. Keď profesor Masaryk v ťažkých chvíľach svetovej vojny videl, ako si ľud, spútaný a ujarmený viac ako inokedy (2. skupina), pri každej príležitosti trhá putá a chápe sa zbrane, aby si vybojoval svoje práva a slobodu, či už otvoreným bojom v légiách za hranicami, či odbojom na vlastnej pôde, pridáva sa po starostlivých úvahách a mužnej rozvahe na stranu tých najaktívnejších bojovníkov, odchádza za hranice svojej vlasti, aby sa domáhal spravodlivosti, aby hájil pravdu a bojoval za slobodu (3. skupina). Po tuhých bojoch sa légie vracajú so zbraňou v ruke do oslobodenej vlasti s vedomím vykonanej povinnosti a prisahajú, že dobytú slobodu budú stále strážiť a hájiť (4. skupina). Doma ich vítajú s radosťou, pričom celý národ oslavuje vodcu národného odboja T. G. Masaryka, ktorý sa z vôle národa stáva prezidentom (5. skupina). Práce z bronzu odliala z delových hlavní známa pražská firma Františka Anýža.

Pod sochou prezidenta je z bronzu uliaty a do žulového podstavca upevnený nápis: Vzdělání popřejte kazdému, ode všech žádejte, aby byli slušnými lidmi a bděte! Za pomníkom na podložke reliéfu bol nápis: Národ presidentu osvoboditeli. Vybudováno péčí Československé obce legionářské v Hodoníně. 28. IX. 1031. a vpravo stranou: Zborov – Terron – Dos’Alto 28. X. 1918. Hlina z týchto bojísk, kde bojovali légie za slobodu národa, je uložená v záklaŹdoch pomníka. Na zadnej strane sú v záklaŹdoch viditeľne zasadené tri kamene, venované hlavnými mestami Moravy, Podkarpatskej Rusi a Slovenska i Štefánikovou rodnou Brezovou (ide o omyl, Štefánik sa narodil na Košariskách, ktoré síce pôvodne boli súčasťou Brezovej, ale neskôr sa osamostatnili). Nesú nápisy: Město Brno rodišti Osvoboditele, Osvoboditeli Podkarpatské Rusi hlavní město Užhorod (v azbuke), Venuje Brezová pod Bradlom ako rodisko gen. Štefanika a Bratislava ako hlavné mesto Slovenska. Praha kameň nedodala a stále ho tomuto pomníku a Hodonínu dlhuje. V podstate to korešponduje aj s motívom prejavu ministra školstva Ivana Dérera Hodonín zvíťazil, kde rečník poukázal na to, že aby bol slovenský separatizmus a pražský separatizmus prekonaný, musel prísť moravský Slovák – Masaryk.

Po pravej strane pomníka je vyrytý záznam: Navrhli akad. sochař Alois Bučánek, architekt Vilém Kvasnička. Na podstavci, ktorý nesie sochu presidenta v nadživotnej veľkosti, je prostý nápis: T. G. Masaryk. Pomník podle přání budovatelů má býti náhradou za neoŹcenitelnou ztrátu původního domku presidentova. U pomníku se bude shromažďovati občanstvo, náš lid, kdykoliv si bude chtíti připomenouti svou vděčnost a své povinnosti do budoucna, končí zápis v hodínskej Pamätnej knihe.

Ferdinand Vrábel (1948) je historik. Zaoberá sa dejinami prvej ČSR, problematikou antisemitizmu a národnostných menšín.

Obsah Listů 5/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Ferdinand Vrábel

Masarykov pomník v Hodoníne

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu