Drobné zprávy a poznámky z Rakouska
Dvacátého září jsme si mohli na veřejných internetových stránkách rakouského ministerstva pro sociální záleitosti, zdraví, péči a ochranu spotřebitelů přečíst následující oznámení: 5 669 958 občanů (63,47 % všech obyvatel) obdrelo minimálně jedno ochranné očkování proti koronaviru, z toho úplné ochranné očkování má 5 355 022 (59,95 %) občanů. O tom, zda se jedná o úspěch či neúspěch, se vedou rozsáhlé diskuse. Minimálně dvě skupiny obyvatel – virologové a strana Svobodných – to povaují za neúspěch, nicméně ze zcela protichůdných důvodů. Zdravotníci tvrdí, e pro ukončení této pandemie je třeba naočkovat více ne osmdesát procent obyvatelstva. Ultrapravicová opoziční strana Svobodných se jako jediná parlamentní strana staví k očkování skepticky a agresivně odmítavě. Odhaduje se, e nebýt jejich propagandy, nechalo by se naočkovat o deset procent obyvatel Rakouska víc. Svého zástupce neposlali ani na společné vystoupení šéfů parlamentních klubů, kteří v neobvyklé jedŹnotě krátce a stručně promluvili o prospěšnosti očkování. Naproti tomu šéf populistických Svobodných Herbert Kickl vyvolal víceméně absurdní právní spor, kdy zaaloval politického stratéga a vydavatele Wolfganga Rosama. Ten se v jednom televizním rozhovoru velmi opatrně zmínil o šířících se pověstech, podle nich se ŹKickl nechal tajně očkovat. Vzápětí dodal, e neříká, e tomu tak skutečně je; nicméně pokud by se podezření potvrdilo, měl by dle jeho názoru šéf Svobodných okamitě odstoupit. Kickl tvrdí, e se jedná o útok na jeho důvěryhodnost. Fakt, e se pouští do pravděpodobně předem prohraného sporu, je nejspíše součást předvolebního boje v Horním Rakousku. Takovýto skandálek se vdycky hodí, nepochybně si tím získá o něco více místa v mediálním prostoru. Volby v této, co se týče počtu obyvatel, třetí největší spolkové zemi (1,5 milionu), jsou ostře sledovány i na celostátní úrovni a slouí jako barometr současného politického vývoje v Rakousku.
*
Se značným podivením a kritikou se setkalo prohlášení mladého lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze, které vyslovil během rozhovoru poskytnutého německému a francouzskému tisku. Poaduje, aby se v evropské diskusi o státoprávních otázkách dostalo Polsku a Maďarsku více férovosti a aby se nemluvilo jenom o těchto dvou státech. Nadále poznamenal, e státoprávnost a dodrování evropských základních hodnot musí pro všechny státy platit stejně. Není zcela jasné, proč volil takové formulace. Nabízí se vysvětlení, e cesta, kterou se tyto státy vydaly, je mu sympatická. Moná hledá na mezistátní úrovni přátele, kteří by mu v budoucnu v případě potřeby také pomohli.
*
Zásadně se mění způsob, jakým bude vláda nastavovat protipandemická opatření. Základním kritériem nebude počet nakaených, nýbr mnoství nemocných v nemocničním ošetření, zvláště pak na odděleních intenzivní péče. Vláda ji pravděpodobně lituje toho, e se vyloučila monost povinného očkování. O něco podobného se nyní snaí znevýhod-ňováním těch, kteří očkování odmítají. Uvauje se o tom, e se dosud bezplatné testy zpoplatní. Zaměstnavatel si můe očkování klást jako podmínku pro přijetí do pracovního poměru. Nezaměstnaný, který z osobního přesvědčení očkování odmítá a z tohoto důvodu není přijat do zaměstnání, musí počítat se sankcemi ze strany pracovního úřadu. V politických debatách se objevil názor, e neočkovaní by si v případě onemocnění kovidem měli zdravotní péči platit sami případně se na ní finančně podílet. Mění se délka karantény a zkracuje se i termín, ve kterém je moné ji testováním ukončit. Původně trvala nařízená izolace dva týdny, nyní končí po deseti dnech. Pokud se po pátém dnu karantény testováním prokáe bezinfekčnost izolované osoby, je moné toto preventivní opatření ukončit. Poněkud kuriózním způsobem se snaí burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil zvýšit pročkovanost obyvatelstva. Sociální demokrat chce výrazně překročit hranici osmdesáti procent. Pokud se do 11. listopadu, jedná se zároveň o zemský svátek, podaří tento cíl splnit, můe se kadý naočkovaný zúčastnit loterie, její hlavní cena je osobní automobil. Skutečnost, e se přístup k očkování ve společnosti mění, dokazuje výzkum veřejného mínění, který provedla veřejnoprávní televize ORF. V prosinci minulého roku jednoznačně odmítalo očkování šestatřicet procent obyvatel Rakouska. Letos v září se jejich počet zmenšil na patnáct procent.
*
Na jakých vratkých základech někdy stojí politická prohlášení, odkrývá na jednom příkladu rozhovor s politologem berlínské Humboldtovy univerzity a rakouským deníkem Kurier. Ve Vídni vystudovaný vědec Rami Ali se zabývá islámem a integrací. Na poslední celostátní schůzi Lidovci slavnostně vyhlásili zákaz šaríi, islámského náboenského práva. Rozhovor doloil, e se jedná o populistické heslo a samotný zákaz je v podstatě neproveditelný. Jeliko mi univerzitní pedagog v mnohém otevřel oči, domnívám se, e by jeho výklad mohl zaujmout i čtenáře Listů.
Šaría je arabský termín a překládá se jako Cesta k prameni nebo Bohem započatá cesta. Jedná se o islámskou nauku, kterou si není moné představit jako knihu zákonů. Spíše se jedná o více ne tisíc čtyřsetleté hledání společenských norem. Na otázku redakce: Proč vyvolává slovo šaría takové strachy? odpovídá: Především proto, e v našich zeměpisných šířkách se pojem šaría omezuje jen na tělesné tresty. Rami Ali poukazuje na fakt, e šaría není všude stejná, nýbr je v kadém státě značně rozdílná. To, e má v mnohých částech světa tak špatnou pověst, dává za vinu náboenským diktaturám vládnoucím například Saudské Arábii či Íránu. Součástí šaríi je, tvrdí Rami Ali, povinnost dodrovat zákony země, ve které iji. Z tohoto pohledu se lidovecký zákaz jeví jako dvojitý zákaz. Zapovídání něčeho, co je v Rakousku beztak ji trestné.
(Pozn red.: o dění v Rakousku viz té str 67.)
Martin Burian(1960) je výtvarník, spoluvydavatel Listů. ije v Dolním Rakousku.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.