Adam Szostkiewicz

Kaczyńského protiunijní tirády

Polská vláda odmítla, že by chtěla usilovat o vystoupení z EU. Opozice to považuje za taktiku, jak si chce tábor Práva a spravedlnosti zajistit klid a prostředky z národního plánu obnovy pro domácí investice. Mezinárodních sporů vyvolaných současným vedením země neubývá.

Po šesti letech vládnutí ztrácí koalice Sjednocené pravice mocenský tah i soudržnost. V posledních měsících prošla několika krizemi, přeskupila se, ale v nové podobě už ani její parlamentní většina není nezpochybnitelná. Doma se navíc po koronavirové pandemii musí vyrovnávat s růstem inflace (na rekordních 5,5 procenta) a zdražováním.

Nadto se v létě vrátil do národní politiky Donald Tusk, bývalý předseda Evropské rady a pro Sjednocenou pravici nepřítel číslo jedna. Tusk se znovu ujal vedení opoziční Občanské platformy a strana díky němu znovu získala veřejnou pozornost i část dřívější podpory. V některých průzkumech se Právu a spravedlnosti Jarosława Kaczyńského vyrovnala, v jiných zaujímá solidní druhé místo. Třetí příčku pak v průzkumech drží stále ještě nová politická formace – středové hnutí Polsko 2050 o generaci mladšího Szymona Hołowni, mj. bývalého moderátora soukromé televize TVN.

Dnes platí, že zpravodajský kanál TVN24 je nejvýraznější alternativou dříve veřejnoprávní zpravodajské stanice TVP Info ujařmené Právem a spravedlností. Existence této alternativy současnou vládu zásadně obtěžuje. Jejím ideálem je mediální trh utvořený po maďarském způsobu – tedy fakticky vládní monopol. Právo a spravedlnost se pokouší převzít kontrolu nad mediální skupinou TVN (vlastní ji americký koncern Discovery), přestože to vyvolává protesty americké vlády, která se domáhá dodržování smluv o ochraně amerických investic v Polsku. TVN spolehlivě informuje o politice, občanských protestech i významném sporu mezi vládou premiéra Morawieckého a Evropskou komisí, ve kterém jde o narušení zásad právního státu za vlád Kaczyńského skupiny.

Dojde na Polexit?

Ten, kdo v aktuálním polsko-unijním sporu hraje hlavní roli, je ministr spravedlnosti a předseda jednoho ze satelitů PiS Zbigniew Ziobro – vystupuje konfrontačně, ignoruje rozsudky Soudního dvora EU vyzývající k úpravě podle soudu vadných rozhodnutí polských orgánů. Za neuposlechnutí rozsudku přitom Polsku hrozí pokuty jdoucí do milionů euro.

Aby toho nebylo málo, tak Brusel také oznámil, že podmínkou výplaty evropských fondů je dodržování vlády práva, a doposud neschválil plán na jejich využití, který od polské vlády dostal. Bez toho ale vláda nemůže ani propagandisticky, ani finančně odstartovat svůj „Polský úděl“. Unijní prostředky jsou totiž jeho základem.

PiS se tak ocitl v kleštích, modernizační plán může propadnout, pokud střet o vládu práva i nadále povede pod mantrou suverenity a nadřazenosti polské ústavy na unijním právem. Brusel se přitom nestaví nad polskou ústavu, jen očekává respektování zásad právního státu a nadřazenosti unijního práva nad polským v některých oblastech.

Aby se z tlaku vymanil, vyostřil PiS konfrontační tón. Od představitelů PiS jsme mohli slyšet, že jsme „okupováni“ bruselskou byrokracií, že Poláci nikomu nebudou zobat z ruky, že jestli Unie nebude taková, jakou si PiS přeje, nezbude než sáhnout k „drastickému“ řešení a la Velká Británie, a že mimo Unii se dá také žít, ba možná ještě lépe. Veřejné mínění a demokratická opozice vzali tuto sérii protiunijních tirád jako potvrzení, že Kaczyński se může pokusit protlačit Sejmem zákon o zahájení procedury opuštění Evrospké unie (stačí k tomu prostá většina hlasů).

Tváří v tvář opoziční agitaci a pořád vysoké (i když pod náporem protiunijní propagandy klesající) podpoře členství Polska v EU (kolem 80 procent), ustoupil Kaczyński o krok zpět, jak to má ve zvyku, když naráží na silný odpor. Vedoucí představitelé PiS, včetně těch, kteří Bruselu prve vyhrožovali, vydali prohlášení, že Polsko bylo, je i zůstane v Evropské unii. Nepřesvědčili ale ani opozici, ani prounijní část společnosti. Ty to vzaly jako taktický pohyb, ne jako věc strategického rozhodnutí. Donald Tusk apeloval na Kaczyńského, aby dokázal, že nechce polexit, a souhlasil se změnou ústavy, díky které by na vypovězení mezinárodní smlouvy byly potřeba dvě třetiny zákonodárců.

Když tento komentář dopisuji, není vyřešená ani otázka TVN, ani evropských fondů. Stále také trvá výjimečný stav na části polsko-běloruské hranice. Tvrdý kurz vůči migrantům z Asie už jednou pomohl Právu a spravedlnosti vyhrát volby. Ani nyní natahování ostnatého drátu a stavba plotů podél hranice většině dotazovaných nevadí. Do parlamentních voleb oficiálně zůstávají ještě zhruba dva roky. Doba je ale natolik neklidná a nepředvídatelná, že ani to není jisté na sto procent.

Z polštiny přeložil Patrik Eichler.

Adam Szostkiewicz (1952) je publicista, překladatel, redaktor varšavského týdeníku Polityka.

Obsah Listů 5/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Adam Szostkiewicz

Kaczyńského protiunijní tirády

Dojde na Polexit?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu