Hynek Skořepa

Spolupráce „obyčejných“ občanů je stále důležitá

Právě před 130 lety (12. 9. 1891) proběhla schůze výboru Dělnického zásobního spolku v Prostějově. Ten se později proměnil v družstvo Budoucnost a nakonec v Jednotu, spotřební družstvo Prostějov. Družstevní obchody sloužily místním lidem více než století.

Vraťme se ale na začátek. Zákon č. 70/1873 rakouského zákoníku o společenstvech umožnil mimo jiné zakládat hospodářské spolky. První český Pražský potravní a spořitelní spolek však byl ustaven již v r. 1847, pouhé tři roky po nejstarším spotřebním družstvu, založeném r. 1844 v Rochdale, v průmyslové střední Anglii. Dvacet osm textilních dělníků, kteří jej založili, vytyčilo po anglickém vzoru sedm základních principů družstevní činnosti: otevřené členství, demokratické řízení, rozdělování přebytků, pevný a omezený úrok z vloženého kapitálu, politická a náboženská snášenlivost, prodej zboží pouze za hotové, vzdělávání a soustavná výchovná činnost mezi členstvem.

Další družstva vznikala nejen v Praze (OUL založený r. 1868 dr. F. L. Chleborádem), ale po celých českých zemích (téhož roku např. družstvo Mravenec ve východočeské Chocni). V listopadu 1898 se sešlo 84 příznivců družstevnictví na valné hromadě, kde založili Konzumní, výrobní, zásobní, skladní a úvěrní jednotu pro Ústí nad Orlicí. Ještě téhož roku zde byla otevřena první družstevní prodejna. Dnešní KONZUM, obchodní družstvo v Ústí nad Orlicí, má tedy také na co navazovat. Myslím, že patří mezi nejlepší v republice a jeho vedení i zaměstnanci se opravdu snaží. Sám jsem členem tohoto družstva. Ne kvůli drobným členským výhodám, ale protože jsem přesvědčen o tom, že podporovat lokální prodejce je důležité. Už jen kvůli tomu, že mnohá družstva sdružená pod značkou COOP udržují síť prodejen také na venkově.

Potravní spolek Živa v Prostějově byl založen ještě o rok dříve než zmíněný choceňský Mravenec či pražský OUL. Podobné spolky se brzy ustavily i v okolních obcích, např. Blaho v Určicích (1874), Blahozkvět v Drahanech a Živa v Hartmanicích, tedy dnešní Nivě (oba 1875), Potravní spolek v Rozstání (1880) atd. Udržet spolkové obchody však nebylo jednoduché, prostějovská Živa byla již r. 1873 likvidována vlivem nedostatku zkušeností, zásobovacích potíží a nepořádku v hospodaření. Jen některé ze spolků přežily a ve 40. letech 20. století splynuly s družstvem Budoucnost.

První máj 1890, poprvé slavený v českých zemích, byl v Prostějově bouřlivý a skončil zásahem vojska. Přesto ještě v květnu místní tkalci vstoupili do stávky za zvýšení mezd a lepší pracovní podmínky. Dělnické rodiny se ovšem brzy poučily, že nemohou počítat s porozuměním místních obchodníků. Tito nejenže odmítli jim prodávat zboží na úvěr, ale zvyšovali ceny a zavírali své obchody, napsal F. Skořepa v brožuře Budoucnost – Jednota SD Prostějov – 100 let (1891–1991). Jedním z hlavních iniciátorů založení Dělnického zásobního spolku v Prostějově byl dělník, funkcionář sociálně demokratické strany a pozdější hostinský František Šeha. V jeho hospodě v Panské (nyní Kostelecké) ulici se později konaly dělnické schůze. Z dochovaného protokolu č. 1 výborové schůze spolku (jejíž místo není známo) je zřejmé, že předsedou byl zvolen Vilém Švehla, místopředsedou pak Jan Štěpánek. Již 22. 9. byl spolek zapsán do obchodního rejstříku vedeného v Olomouci jako První dělnický zásobní spolek v Prostějově a okrese prostějovském, zapsané společenstvo s obmezeným ručením.

Další schůze řízená V. Švehlou se konala 24. 9. v hostinci F. Šehy. Podle protokolu č. 2 se přítomní usnesli, že se družstvo pokusí získat byt od F. Neumanna k zřízení prodejny a za prodavačku přijme F. Šehovou. Bylo také schváleno objednání prvního potravinářského zboží. Navíc výbor schválil, že každý člen družstva si musí za 12 krejcarů koupit nákupní knížku, a rozhodl o svolání členské schůze. První prodejna byla otevřena 12. října. V tu dobu měl spolek 84 členů a členský podíl činil 5 zlatých.

První bilance za necelé tři měsíce provozu v r. 1891 zaznamenává, že členové složili na podílech 495 zlatých, na úsporách si uložili 2110 zlatých. Spolek zakoupil zboží za 5099 zlatých a po úhradě režie docílil zisku 288 zlatých… (F. Skořepa) V obchodě se prodávaly mouka, sůl, chléb a další pečivo, mléko, cukr, sýry, luštěniny, krmiva, mýdlo, zápalky, svíčky, petrolej atd. Členem družstva se mohl stát svéprávný plnoletý občan, který uhradil zápisné 2 koruny a do pěti měsíců splatil podíl ve výši 10 korun. Po zaplacení druhé splátky obdržel podílný list s vkladní knížkou. Měl právo nakupovat v prodejně a z nákupu dostávat dividendu. V r. 1894 získal spolek místnost na další prodejnu a sklad, r. 1914 měl v Prostějově a okolí již šestnáct prodejen. R. 1907 byl do Prahy svolán první sjezd dělnických družstev, o rok později byl ustaven Ústřední svaz konzumních, výrobních a hospodářských družstev. V jeho ročence se za rok 1908 uvádí existence šedesáti spotřebních družstev se sítí 120 prodejen a 12 000 členy. Před začátkem první světové války bylo v českých zemích již 248 družstev s více než 75 000 členy.

Prostějovské družstvo bylo členem Svazu rakouských potravních spolků ve Vídni, teprve v r. 1912 přešlo k Ústřednímu svazu konzumních, výrobních a hospodářských družstev v Praze. Slibný vývoj narušila první světová válka. Nedostatek potravin vedl k dělnickým demonstracím, zásah vojska v Prostějově 26. 4. 1917 si vyžádal 12 mrtvých na místě, dalších 10 lidí zemřelo během několika dnů. Vedení družstva úspěšně intervenovalo za mimořádný příděl mouky, brambor a tuků. Po vzniku republiky pražské družstevní ústředí podporovalo stabilizaci podniků vytvářením hospodářsky silných jednotek. Proto došlo v prosinci 1922 ke sloučení Hanácko-severomoravského konzumního a výrobního družstva v Olomouci (působilo i v Přerově) s prostějovským družstvem. Zároveň byl valnou hromadou přijat nový název Ústřední konzumní a úsporné družstvo Budoucnost. Prvním ředitelem se stal sociálně demokratický senátor Alois Měchura.

V roce 1923 se k Budoucnosti připojily Svépomoc v Holešově spolu s Všeobecným konzumním a úsporným spolkem v Hynkově na Olomoucku. R. 1924 se jeho ředitelem stal František Novotný z prostějovské pobočky Velkonákupny družstev Praha (VDP). Ta měla své továrny, mlýny a další výrobny, zásobovala jednotlivá spotřební družstva koloniálním zbožím a finančně jim vypomáhala. F. Novotný docílil za podpory VDP výstavby administrativní budovy v Barákově ulici a přístavby skladu s vlastní železniční vlečkou. Zboží bylo z nádraží přímo expedováno do skladu a rozvoz koňskými potahy vystřídala nákladní auta. V r. 1925 byl do Budoucnosti, která měla již více než sto prodejen, začleněn Dělnický potravní spolek v Bystřici p. Hostýnem.

V říjnu 1931 se konala mimořádná valná hromada u příležitosti 40. jubilea. Tehdejší předseda správní rady vzpomněl těžkých začátků a uvítal některé z žijících zakladatelů družstva. Ředitel Novotný zdůraznil poslání družstva, založeného na obranu pracujících, a seznámil přítomné s hospodářskými výsledky. Za nejdůležitější úkol považoval dokonalejší vybavení skladů, administrativy i prodejen a získávání nových členů… (F. Skořepa)

Hospodářská krize 1929 až 1933 rozvoj družstva zpomalila. Nezaměstnanost spolu s růstem cen se projevily poklesem tržeb. Budoucnost se aspoň snažila podpořit nejvíce postižené, poskytovala přídavky na potravinové lístky, přispívala nezaměstnaným a jejich dětem. V r. 1938 mělo družstvo již 183 prodejen, více než 28 000 členů a 370 zaměstnanců. Po okupaci nacistickým Německem byl postupně zastaven družstevní tisk a zakázáno konání členských schůzí. Od září 1940 musely být prodejny označeny dvojjazyčně jako Zukunft-Budoucnost. Většina autoparku byla zabrána k vojenským účelům, k přepravě zboží se musely najímat selské povozy. Na pokyn protektorátních úřadů se sloučily družstevní svazy a současně probíhalo slučování družstev v určitém územním obvodu do jedné organizace. Do Budoucnosti se proto začlenily např. spotřební spolek Velká Bystřice u Olomouce, Lidový konzum pro politický okres Přerov, zásobní družstvo Nákup v Prostějově, Živnostenský spolek v Otinovsi a další. V důsledku německého nátlaku byl koncem roku 1941 odvolán a propuštěn ředitel Novotný. Několik funkcionářů družstva bylo během války zatčeno a umučeno.

V rámci poválečného osídlování pohraničí vznikly Severomoravské spotřební družstvo Šumperk, Budoucnost Jeseník a Rovnost Bruntál. Mimořádná valná hromada prostějovské Budoucnosti v září 1945 zvolila nové představenstvo, ředitelem družstva se stal F. Látal. Pro každého byly dveře ředitelny otevřeny. Zvláště dobrý poměr měl F. Látal k dělníkům. Každé ráno, ať pršelo nebo sněŹžilo, stál u rampy u rozvozu zboží na prodejny. Prostě zajímal se o všechno a každému byl spíš rádcem než nadřízeným. V padesátých letech za něho nasazení „zmocněnci“ či „ředitelé“, ač nezapomenuli zdůraznit svůj dělnický původ, se dívali na práci podřízených bez přehánění jen z okna ředitelny… (F. Skořepa)

Po znárodnění v r. 1948 Budoucnost, stejně jako jiná družstva, přebírala soukromý maloobchod a potravinářskou výrobu. Vedení družstva umožnilo majitelům, aby zůstali na svých prodejnách, a vyplácelo jim nájemné z prostoru a inventáře. To všem později přitížilo při procesu v létě 1952. V r. 1951 byla na základě vládního usnesení vytvořena v každém okrese samostatná družstva, většinou s názvem Jednota. Vedení Budoucnosti bylo zatčeno a následně odsouzeno k vysokým trestům. V r. 1953 došlo k měnové reformě a zrušení lístkového systému, který trval od války. KNV Olomouc v listopadu téhož roku Ústřední konzumní a úsporné družstvo Budoucnost v Prostějově zrušil likvidací. Majetkovou podstatu Budoucnosti převzal nově zřízený Krajský svaz spotřebních družstev v Olomouci, fungující do zrušení kraje v roce 1960. Když byly r. 1957 ukončeny likvidační práce u bývalého družstva Budoucnost, výsledek mnohé překvapil, neboť likvidace neskončila ztrátou. Krajská prokuratura byla upozorněna, že soud pracoval s nepravdivými posudky. Odsouzeným družstevníkům to však v té době nijak nepomohlo.

Prodejny i pohostinství ve městě Prostějově musela Budoucnost předat státnímu sektoru, na venkově je pak převzala několikrát reorganizovaná tzv. Vesnická spotřební družstva. 1. 4. 1958 vznikl Spojený velkoobchod potravinářským zbožím (sloučením družstevního a státního velkoobchodu). Jednota Prostějov se musela vzdát velkoobchodní činnosti a tím ztratila přímý vliv na zásobování svých prodejen. Došlo k maximálnímu útlumu činnosti spotřebních družstev. Situace se zlepšila až v 60. letech, od r. 1964 mohla družstva obnovit maloobchodní i pohostinskou činnost ve městech a znovu se podílet na velkoobchodu. Jednota v Prostějově fungovala ještě nějakou dobu po sametové revoluci, než zanikla. Název Budoucnost si dodnes udržely některé obchody s potravinami na Ostravsku.

Připomenutí dlouhé historie družstevnictví v Prostějově budiž zároveň vzpomínkou na mého dědečka Františka Skořepu (1921–2003), rodáka z prostějovských „židovských uliček“, který po válce pracoval v Budoucnosti na úseku plánování a propagace. Po likvidaci Budoucnosti několikrát měnil zaměstnání, až na mnoho let zakotvil na generálním ředitelství Oděvního průmyslu v Prostějově. Ani OP, po řadu desetiletí symbol Prostějova, však dnes již neexistuje, jeho na svou dobu moderní továrna na kraji města byla po krachu podniku vyhozena do povětří. Nějakou dobu se zdálo, že v globálně propojeném světě monopoly a prodejní řetězce berou vše. Pandemie covidu však toto zdání notně narušila a čas zaměstnaneckých družstev zřejmě znovu přijde.

Hynek Skořepa (1975) je geograf.

Obsah Listů 5/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Hynek Skořepa

Spolupráce „obyčejných“ občanů je stále důležitá

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu