Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 4 > Antonín Rašek: Vrbětice? Zapomeňte!

Antonín Rašek

Vrbětice? Zapomeňte!

Některé příběhy končí takhle. Jsou příležitostí pro uměleckou tvorbu. Jako italský kriminální thriller Vyšetřování skončilo, zapomeňte! režiséra Damianiho s Francem Nerem v hlavní roli. Jakkoli byli naši politici v reakcích na dění kolem Vrbětic až podivuhodně jednotní, včetně zprvu i prezidenta Miloše Zemana, politická scéna by asi raději na kauzu zapomněla. Příčiny? Asi téma pro sociology politiky. To už je tak jejich profesionální úděl: číst, poslouchat a pozorovat i to, co se jim třeba na sociálních sítích vůbec, ani náhodou, nelíbí. I když v tom mohou být zrnka pravdy a ta mozaika signalizuje, že z Vrbětic těžko někdo může vydolovat politický kapitál.

Příběh se u lidí zastavil v očekávání, že budou podle premiérova slibu seznámeni s přímými důkazy. Ty nepřicházejí, znají je údajně jen zasvěcení. Ale může se u nás stát, že zůstaly tak dlouho utajeny? Některým dříve narozeným to připomíná Chartu 77. Měli ji odsoudit, aniž jim ji někdo dal přečíst. Měli bychom být odkázáni jenom na to věřit? Na to jsou lidé hákliví. I když to nelze nikomu zazlívat. Je to stejné jako v případě útoku na Skripala, sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou či hackerského ovlivňování amerických prezidentských voleb. Nepřímých důkazů je nespočet, nikoli však stíhatelných.

Pro experty je objektivní a rozhodující, že skladiště a dvojití agenti se mají hlídat, nad válečným územím nemají civilní letadla co dělat a proti hackerům je nutno se bránit. Pro mnohé lidí je i těžko pochopitelné, proč se vyšetřuje jen jedna verze. Dvakrát se v krátkém časovém období dopustit tragické chyby při ošetřování zbraní je však opravdu málo pravděpodobné. Spekulacím kolem zpravodajských her je lepší se vyhnout. Nemohli si však mezi sebou vyřizovat účty obchodníci či nešlo o pojišťovací podvod? Jakkoli měli Rusové motivaci se o uskladněné zbraně zajímat, protože byly určeny proti separatistům, mnoho lidí se obává, že příběh vyprchá do ztracena.

A tak se nemůžeme divit, že západní země nás podpořily jen slovně. Oficiálně nechtějí stupňovat napětí ve vztazích s Moskvou. Jistě jsou ve hře i jiné zájmy, zejména ekonomické. Poukazovat na naše zkušenosti z let 1938, 1948 či 1968 si dovolí jen kritici z krajních pólů politického spektra. Na vyhodnocení celého příběhu je ještě asi dost času.

Antonín Rašek

Obsah Listů 4/2021
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.