Deset let uplynulo 22. července 2021 od útoků na norskou Stranu práce a její mládenickou organizaci AUF v Oslo a na ostrově Utoya. ŹSamotní norští socialisté neskrývali během výročí najevo nespokojenost – e toti jim coby obětem a terčům se říká, e neŹmohou debatu o pravicovém extremismu vést a řídit, ale nikdo jiný ji v jejich jménu nevede. I proto se v týdnech kolem výročí ujalo heslo: Ne minuta ticha, ale ivot naplněný bojem. A různí mluvčí zdůrazňovali, e sedm desítek převáně mladých lidí zemřelo rukou vraha, protoe formulovali své zájmy a na veřejnosti je hájili a prosazovali vlastním hlasem. Odpovědí na vradu tak má být propůjčení hlasu ivých těm zavraděným. V polovině září čekají Norsko také parlamentní volby a očekává se, e moná i desítka těch, kdo na Utoyi před deseti lety byli, se stane poslanci národního parlamentu. Motiv zdůraznění pravicového extremismu coby myšlenkového pozadí vraha z Osla a Utoyi se opakoval i v mezinárodních reakcích. Připomínáno bylo třeba vypálení berlínského Anton-Schmaus-Hausu, sídla levicové mládenické organizace Falken, neonacisty v létě 2011.
*
Karel Schwarzenberg v Právu v sobotu 31. července 2021 napsal, e v meziválečném Rakousku se církev svatá ( ) dosti zapletla s tzv. stavovským státem, co byla sice mírná, ale přece jenom diktatura Dollfusse a potom Schuschnigga. Článek věnoval čestný předseda TOP09 tématu veřejného angamá církevních představitelů v politice, ale věta z jeho začátku stojí za zmínku, protoe připomíná příčiny fruŹstrace norských socialistů, e toti pravicový extremismus je pravicí hlavního proudu omlouván, ba tolerován. Na místě je připomenout, e Schwarzenbergem zmíněná mírná, ale přeci jen diktatura začínala občanskou válkou a e v ní vláda nechala popravovat své politické odpůrce, zvláště sociální demokraty. Příběh Kolomana Wallische byl široce připomínám u v naší meziválečné republice. A stavovský stát byl ji tehdy vnímán coby jeden z definičních znaků fašismu.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.