Rozsáhlý region jině od Kolína nad Rýnem zahrnující část německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, ale hlavně pak sousední Porýní-Falc zasáhly v půlce července tak silné deště, e způsobily na povětšinou drobných tocích povodně a sesuvy půdy dramatických rozměrů. Voda místy vystoupala o celé metry tak rychle, e místní mnohdy neměli navzdory varování meteorologů šanci odejít do bezpečí. Číslo obětí tak o týden později atakuje dvě stovky a podobný počet lidí se stále pohřešuje. Kdy bylo bezprostředně po katastrofě pohřešovaných k tisícovce, konejšily úřady ještě tím, e v místě nejde elektřina a e ztráta nebo zničení mobilního telefonu jsou při takové události skoro naprogramované. S týdenním odstupem ale strmě stoupá pravděpodobnost, e mnoho ze zbývajících pohřešovaných se ji ivých nenajde. S takovou bilancí budou povodně patřit k nejničivějším přírodním katastrofám v celých dějinách Německa.
A to ještě nebyla řeč o materiálních škodách – jen ty pojištěné jsou prozatím, kdy ještě celý jejich rozsah nemůe být znám, protoe záchranné sloky je teprve mapují, odhadovány na čtyři miliardy eur. Netýkají se jen soukromého majetku jako domů, polí, pastvin a v regionu častých vinic nebo aut, ale i veřejné infrastruktury jako veřejných budov, silnic, eleznic, elektráren a plynovodů. Mnoho z těchto škod se bude odstraňovat měsíce, ne-li roky, rozsáhlý zasaený region tak místy můe na dlouhou dobu zůstat pro běný ivot obtíně obyvatelný. Ačkoli v zasaených místech pomáhá kolem 25 000 záchranářů z nejrůznějších sloek včetně armády i z nejvzdálenějších koutů země, záchranné práce postupují jednak kvůli rozsahu škod, ale i tomu, e vydatné deště drely některá místa v šachu nebezpečím protrení koryt řek a přehrad několik dalších dní, poměrně pomalu. S postupujícím časem stoupá obava ze šíření plísní a nemocí, o monosti dodrovat na místě důsledně protipandemická opatření nemluvě. Podobně jako u nás tornádem zasaené obce se sice německá katastrofou zasaená místa setkala s nebývalou solidaritou spoluobčanů, vlna spontánní pomoci však místy prvotní záchranné práce spíš komplikovala a vyádala si zapojení cenných organizačních kapacit do své koordinace. Německá politika zasaeným oblastem ji slíbila uvolnit pomoc ve výši 400 milionů eur, u nyní je ale zřejmé, e to zdaleka nebude stačit.
Zemi čekají na konci září přelomové parlamentní volby a má se za to, e tragická událost pro jejich výsledek bude mít velký význam. Hledí se jednak na to, jak si počínali jednotliví lídři hlavních politických stran. Spitzenkandidat křesťanské demokracie (CDU) Armin Laschet, zároveň aktuálně předseda zemské vlády v postiené spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, který nemá ve straně příliš pevnou pozici poté, co jen těsně porazil v boji o první místo na kandidátce oblíbeného Bavora Markuse Södera z CSU, má teď sice na jednu stranu z titulu své vládní funkce bonus toho, koho nikdo nemůe kvůli přílišné angaovanosti na místě očerňovat z předvolebního akcionismu a kdo zároveň můe poskytnout konkrétní pomoc. Jene u si tento bonus zvládl zcela pokazit tím, e ho kamery zachytily, jak se při projevu spolkového prezidenta na místě katastrofy v pozadí nemístně směje. Reálně jde sice o maličkost, posiluje ale hlasy, které říkají, e na kancléře prostě nemá formát. Blýsknout se má šanci i lídr sociální demokracie Olaf Scholz, který zase jako úřadující ministr financí drí kontrolu nad spolkovým rozpočtem, a tím pádem i pomocí, která z něj bude uvolněna. Za svou dlouhou politickou kariéru má také ji natrénovaný státnický habitus, který se mu nyní hodí. Nejkomplikovanější pozici má na jednu stranu lídryně Zelených Annalena Baerbocková, která nezastává ádnou související funkci, a tak můe být její přítomnost na místě, kvůli které přerušila dovolenou, vnímána jako laciné honění předvolebních bodů. Na druhé straně by jí a její straně ale katastrofa mohla přijít politicky vhod – po výborném startu se začala v poslední době zaplétat do různých skandálků se zveřejněním odměn a opisováním ve své knize, vlivem kterých šly preference její strany rychle dolu. Povodně nyní vrátily do centra pozornosti téma, které je pro Zelené ústřední a v něm mají největší expertízu: změnu klimatu. Mezi německou odbornou i politickou veřejností toti u sousedů poměrně rychle po katastrofě zavládla shoda na tom, e povodně jsou jejím symptomem a e je třeba úsilí v boji s ní zintenzivnit.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.