Knihy | Listy

Knihy 4/2021

Statek je rodu ženského

– Čtení na léto je kniha, která nás nestahuje do existenciálních propastí, uvede do příjemné nálady, a přesto něco zajímavého o světě sdělí, takže se k ní po čase rádi vrátíme. Vzorem takového čtení je pro mne třeba Saturnin nebo Hostinec u kamenného stolu.

Letos vyšla kniha na léto, která je zároveň pozoruhodným literárním experimentem. Spojily se k němu čtyři autorky, jak samy říkají, „každá z jiného konce republiky, jiného povolání a jiných životních zkušeností“. Jenom jednu z nich lze považovat za zavedenou spisovatelku. Jejich román se utvářel pomocí elektronické komunikace a byl doladěn na společné dovolené. Hrdinkami jsou čtyři ženy, trávící léto na statku jedné z nich v době, kdy prožívají peripetie vztahu se svými partnery. Bez pomoci mužů se zabývají všestranným zvelebováním statku, což se neobejde bez komických nezdarů, a snaží se také urovnat partnerské vztahy, přičemž si vzájemně radí a pomáhají. Všechno nakonec dobře dopadne. Výsledek (mluvím nyní o knize) považuji za vynikající – rozličnost autorek se projevuje pouze v tom, jak své životy a povahy zobrazily v hrdinkách knihy, nesetkáme se však s nejednotností stylu ani s drhnutím příběhů. Milovníka domácích a chovných zvířat potěší, že i ona hrají v příbězích nezastupitelnou roli.

Kniha je nabitá soudobými reáliemi, možná ji jednou bude někdo číst jako zdroj informací o běžných lidských starostech v dávno uplynulém čase.

Jana Jurmanová, Dagmar Lachmanová, Radmila Tomšů, Kateřina Vágnerová: Statek je rodu ženského, Fortuna Libri, Praha 2021, 270 s.

-jn-

Praha v červnu 1953

– Mezi nejvýraznější tváře mladší historické generace se svými knihami věnovanými organizaci dělnictva a komunistickému aparátu v poválečném období propracoval Jakub Šlouf. Stejné téma zpracovává i jeho útlá knížka věnovaná dělnickým protestům v Praze za takzvané měnové reformy roku 1953. Šlouf upozorňuje, že tehdejší demonstrace nebyly výsledkem názorové proměny dělnictva od února 1948, ale pokračováním snahy o prosazení co nejlepší vlastní pozice v nově se ustavujícím režimu a že vedení KSČ respektovalo „společenskou funkci pracovně-právních konfliktů. Drobné stávky a další formy kolektivních protestů v průmyslových závodech byly proto státněsocialistickým režimem dlouhodobě tolerovány“. Zaskočení vedení KSČ silou pražských protestů bylo podle něj dáno i nesouladem mezi pražským a ústředním sekretariátem komunistické strany a historickou rolí podnikových organizací KSČ z Prahy IX během únorového puče, která jim umožňovala obcházet stanovenou hierarchickou strukturu strany. „Žádná z nadřízených instancí,“ píše Šlouf, proto „nedisponovala uceleným přehledem o situaci v továrnách.“ Podnětem k protestům byla také situace, kdy „byla Źměnová reforma 30. května vyhlášena v extrémně stresující situaci hmotného nedostatku, uzavřených vyprodaných obchodů a podrážděné populace“. Obchody byly vykoupeny, když mezi veřejnost v předchozích dnech začaly zprávy o reformě pronikat.

Kniha je nejen popisem vzniku stávky, sociální struktury zapojených dělníků a konceptuálních proměn v jejich myšlení, obranných strategií dělnických kolektivů a trestněprávních represí, ale svým způsobem i čtivou příručkou pro zvládání celospolečenských krizí a přípravu strategií, což se bez dobře fungujících struktur neobejde.

Jakub Šlouf: Praha v červnu 1953.

Dělnická revolta proti měnové reformě, vyjednávání v továrnách a strukturální proměna dělnické třídy, Academia, Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2021, 216 s.

-pe-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 4/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Knihy 4/2021

Statek je rodu ženského

Praha v červnu 1953

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu